Evropské peníze podpoří digitalizaci, veřejný prostor, dopravu nebo sociální sektor

Česká vláda schválila pravidla spolufinancování Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) pro období 2021–2027. Původní návrh ministerstva financí nepočítal s příspěvkem ze státního rozpočtu na projekty hlavního města Prahy, městských částí a příspěvkových organizací realizovaných v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a z Evropského sociálního fondu plus (ESF+). 

Na základě vyjednávání primátora Prahy Zdeňka Hřiba a náměstka primátora a radního pro oblast financí a rozpočtu Pavla Vyhnánka s ministryní financí Alenou Schillerovou a ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou schválená verze pravidel počítá s příspěvkem ze státního rozpočtu i pro projekty hlavního města Prahy.  V případě EFRR se bude jednat o 10 % a pro projekty ESF+ 15 %.

„Jednoznačně se jedná o dobrou zprávu pro Pražany. Podařilo se nám dosáhnout kompromisu a zvrátit původní návrh ministerstva financí, který z počátku vůbec nepočítal s podporou Prahy. Hlavní město se významně podílí na realizaci celostátních politik a priorit vymezených v operačních programech, ať už v oblasti životního prostředí, digitalizace, či sociálních služeb. Tento rok navíc i v důsledku poslaneckého návrhu daňového balíčku prohlasovaného ODS a ANO město přijde o 9,5 miliardy korun rozpočtových příjmů,” uvedl primátor Zdeněk Hřib.

Z Evropského fondu regionálního rozvoje bude v Praze posílena kybernetická bezpečnost a automatizace služeb veřejné správy.

Dojde k další investici do nízkoemisních a bezemisních elektrobusů a trolejbusů pro MHD či k revitalizaci a výstavbě parků, náměstí a zeleně v ulicích. Z Evropského sociálního fondu plus budou podpořeny oblasti vzdělávání, sociálního začleňování a zdraví.

Mimo jiného tento zdroj financí přispěje k rozvoji, zvýšení kvality a transformaci sociálních služeb, zkvalitnění práce s klienty a posílení jejich integrace do společnosti. Dále bude podporován vznik a rozvoj služeb na sociálně zdravotním pomezí, a to zejména v paliativní péči, oblasti duševních onemocnění a péči o dlouhodobě nemocné. Podpora bude směřovat i na projekty přispívající k reformě primární péče a ke zvyšování kvality postgraduálního vzdělávání zdravotnických pracovníků.