Eskymákům infarkt nehrozí. Inspirujte se jejich jídelníčkem

Proč jsou ryby zdravé
„Nenasycené mastné kyseliny omega-3 patří mezi látky, které náš organismus potřebuje, ale neumí si je sám vyrobit, proto je musíme přijímat v potravě. Jsou také důležité pro správný fyzický i duševní vývoj dětí. Vysoké množství omega-3 se nachází v oleji z ryb, které žijí v chladných severských mořích, “ říká imunoložka MUDr. Helena Posová, CSc., z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Ryby tvořily spolu s obilím základ jídelníčku už ve starém Řecku, protože jejich maso bylo nejlevnější a nejsnadněji přístupné. Také staří Slované ryby udili, solili a sušili. O rozdělování rybího masa se píše již v Kosmově kronice. Rybí maso mělo navíc tu výhodu, že se vlastně nepovažovalo za maso, a bylo tak zdrojem živočišných bílkovin i v době půstu.

Rybí maso je bohaté na minerály a vitamíny skupiny B a také vitamíny A a D rozpustné v tucích. Prvně byly pozorovány příznivé účinky rybího tuku na snížení nemocnosti v Anglii v 17. století, a proto se začal koncem 18. století v Manchesteru vyrábět rybí olej z tresčích jater.

Děti a rybí olej – jde to dohromady?
Užívání rybího tuku u malých dětí je důležité hlavně tehdy, pokud v potravě chybí omega-3 kyseliny. To byl také důvod, proč se papež Pius XI. snažil během 2. světové války zajistit rybí olej chudým dětem, a podařilo se mu dovézt do Evropy velké množství oleje z tresčích jater.

„Asi nejlepším důkazem důležitosti omega-3 kyselin pro vývoj dítěte je jejich přítomnost v mateřském mléce. Jejich množství je ale závislé na příjmu z potravy nastávající nebo kojící maminky. Nedostatek omega-3 kyselin v průběhu zrání mozku může vést ke zpomalení tohoto procesu. Omega-3 jsou tedy důležité již v těhotenství a v prvních 6 měsících života. Jejich příjem je zřejmě důležitý i pro zlepšení paměti. Nedostatek se pak může podílet na rozvoji vývojových vad, později na poruchách chování a možná i autismu. Omega-3 jsou důležité i pro správnou funkci sítnice v oku. V rámci schopnosti potlačit zánět snižují i ten alergický a zasahují do všech zánětlivých procesů probíhajících v imunitním systému. Urychlují tak proces uzdravení z infekce,“ říká MUDr. Posová.   

Pokoříme infarkt?
„Právě u kardiovaskulárního systému je příznivý účinek omega-3 více než půl století studován. Ukázalo se, že Eskymáky (Inuity) konzumující velké množství ryb trápí srdeční nemoci výrazně méně než zbylou populaci,“ říká lékařka. Rybí tuk totiž obsahuje různé množství omega-3 mastných kyselin, které chrání ryby proti chladu. Největší množství omega-3 obsahuje např. sleď, makrela, losos, sardinky, pstruh mořský, okoun a tuňák z chladných vod.

Konzumace omega-3 nejen v rybách, ale třeba i ve vlašských ořechách snižuje riziko infarktu myokardu, zároveň omega-3 stabilizují srdeční svalovinu a snižují riziko tepové nepravidelnosti. Úprava pružnosti červených krvinek spolu se sníženou tendencí krevních destiček a urychlením obnovy cévního endotelu (výstelky cév) brání ucpávání cév. Omega-3 mastné kyseliny také snižují koncentraci triglyceridů (část tuků) a mají protizánětlivý účinek.

Co na to výzkum?
V medicínských databázích najdeme každoročně desítky nových studií zkoumajících účinky omega-3 kyselin. Vzhledem k tomu, že se vlastně jedná o látky, které více či méně získáváme běžně z potravy, je v současné době velmi těžké prokázat nezpochybnitelný účinek takové látky přímo na určitá onemocnění.

„Asi nejvíce prací se týká účinků na kardiovaskulární systém, kde už američtí kardiologové vydali jasná doporučení o potřebných dávkách omega-3 kyselin ať už z potravy nebo ve formě kapslí s rybím olejem pro pacienty s onemocněním srdce a vyšší dávky pro pacienty s poruchou složení tuků v těle. Co se týká malých nebo předčasně narozených dětí, jsou účinky prokazovány na úrovni tzv. medicíny založené na důkazech jen velmi pomalu, protože není jednoduché provádět studie s touto populací. Tady se spíše vychází z předpokladu mechanismu účinků a hlavně pozorování,“ upozorňuje imunoložka MUDr. Helena Posová.

100 g ryb 2× týdně
Naše spotřeba ryb je obecně velmi nízká, kapr jednou do roka určitě nestačí. Potřebu jodu z mořských ryb doháníme jodizovanou kuchyňskou solí, ale pro dostatečný přísun omega-3 kyselin, které si náš organismus neumí sám vytvořit, bychom měli sníst 100 g ryb 2× týdně. Běžně nahrazujeme potřebu jinými potravinami (vlašské ořechy, lněná a slunečnicová semínka, listová zelenina), ale tučné maso ryb je pro jejich příjem nejvýhodnější. Tučné maso mají ryby z chladných moří, jako je například losos, zatímco tzv. bílé ryby, jako je treska, mají tučná pouze játra.

Jestliže nemáte možnost anebo chuť konzumovat dvakrát týdně ryby, můžete získat potřebné množství omega-3 díky kapslím s rybím olejem, které jsou bez chuti i bez – mnohým lidem nepříjemného – rybího odéru.