dnes
Čtvrtek - zatazeno
5°C
zítra
Pátek - obcasny-dest
5°C
pozítří
Sobota - prehanky-snih
3°C
Lifestyle / Zdraví

Epidemie 21. století? U nás tímto onemocněním trpí bohužel až 200 tisíc lidí. Poznejte příznaky a prevenci, podle odborníků se to vyplatí

Chronickým srdečním selháním trpí až dvě procenta Evropanů. Onemocnění s sebou nese jeden paradox: čím lépe se lékařům daří zvládat akutní stavy jako infarkt, tím více lidí trpí právě těmi chronickými.

Chronické srdeční selhání je soubor příznaků, které způsobují narušení práce srdce: jeden z nejdůležitějších orgánů v těle pak proto není schopen odvádět svou práci v dostatečné kvalitě. Nemůže pracovat tak, jak je zvyklé, totiž jako pumpa.

Mezi nejčastější příznaky srdečního selhání patří především dušnost: nemocný často není schopen popadnout dech ani při malé námaze. K dalším projevům srdečního selhání patří i slabost a obrovská únava. Na tyto potíže často navazují poruchy spánku a otoky dolních končetin, výjimkou nebývá ani „nafouklé“ břicho.

Ledviny nemocného procházejí zatěžkávacím obdobím – snaží se proto vyloučit z těla co nejvíce vody. Důsledkem je mnohem častější močení, než je obvyklé u zdravého člověka. Nejen ledviny, ale i samo srdce se snaží zabránit svému selhání: v první řadě snižuje námahu, nenápadně, ale trvale zvětšuje objem zvláště levé srdeční komory a zrychluje tep.

A co je výsledkem takové aktivity uvnitř těla? Dochází ke hromadění krve a tělních tekutin v plicích, v orgánech dutiny břišní a velmi často i v dolních končetinách. Více krve v plicích pak vyústí do namáhavého dýchání a kašle. Otok břicha a nemotornost, spojené s bolestmi v pravém podžebří (způsobených zvětšenými játry) jsou dalšími neklamnými známkami srdečního selhání. Krev, jež se hromadí v dolních končetinách, způsobuje mohutné otoky. Že se něco nedobrého děje, pozná nemocný během velmi krátké doby, protože začíná rychle přibírat na váze, a to v řádu dnů, maximálně týdnů.

Jak je to u nás?

V České republice nejsou k dispozici recentní statistická data. Prameny uvádějí výskyt chronického srdečního selhání v regionu střední a východní Evropy 1,3 – 2% populace a Česká republika nebude výjimkou. Uvážíme-li tyto odhady výskytu chronického srdečního selhání, dostáváme 130–200 tisíc mužů a žen s tímto vážným onemocněním.

Léčba srdečního selhání je také velmi významná položka, která zatěžuje český zdravotnický rozpočet.

Akutní srdeční selhání patří mezi 50 nejčetnějších příčin hospitalizace v nemocnici s nejdelší průměrnou délkou hospitalizace více než 9 dní. Hospitalizacemi jsou ohroženi nejstarší věkové skupiny obyvatel 75+. S akutní příhodou srdečního selhání a následnou hospitalizací má zkušenost převážná většina pacientů.

Typické příznaky pravostranného srdečního selhání:
Hromadění tekutin v organismu
Nárůst hmotnosti
Rozšíření krčních žil
Zvětšení dutiny břišní (bolest pod pravým žeberním obloukem)
Zhoršení trávení následkem překrvení žaludku a střev
Otoky dolních končetin v oblasti kotníků a bérců, jež někdy stoupá až na kolena, výjimečně do pasu nebo až na záda

Typické příznaky levostranného srdečního selhání:
Zhoršení dýchání při námaze, později i v klidu, noční dušnost. Závažné postižení o sobě dá vědět dušností při minimální námaze (během hovoru) nebo dokonce v klidu.
Suchý, dráždivý kašel
Zrychlení srdeční frekvence, bušení srdce, „přeskakování“ srdce
Těžká únava, nevýkonnost

Jaká je léčba?

Při srdečním selhání se používají léky, jež se podílí na zlepšení práce srdce, upravují jeho rytmus, pomáhají odstranit přebytečnou vodu z organismu a upravují vysoký krevní tlak. Je možná také léčba chirurgická nebo přístrojová. Jsou-li postiženy srdeční tepny, přichází ke slovu léčba katetrizační. Poruchy srdečního rytmu jsou pak upravovány kardiostimulátorem. V některých případech je doporučená dialyzační léčba jako detoxikace. Když vše ostatní selže, volí lékaři transplantaci. Cílem léčby je zlepšit kvalitu života – zmenšit nebo odstranit příznaky, zvýšit toleranci zátěže, snížit úmrtnost a tedy prodloužit nemocným život.

Prevence se vyplatí

Prevence je v případě srdečního selhání na prvním místě – zásadou je chovat se tak, aby naše srdce neonemocnělo. A když se i přesto k srdečnímu selhání dopracujeme, měli bychom se stále ještě bránit zhoršování stavu. K prevenci patří především pohyb. Pokud s pohybem začínáte, nesnažte se hned lámat rekordy. Začněte desetiminutovými procházkami a jejich délku postupně prodlužujte. Snažte se zařadit co nejvíce pohybu do svého běžného dne. Choďte po schodech, vystupte o stanici dříve z autobusu, zbytek cesty dojděte.

Záleží na tom, abyste chodili pěšky, kam můžete. Výrazně omezte solení pokrmů a příjem alkoholu. Výjimku tvoří občasná sklenka červeného vína. Přestat kouřit nemusí být zdaleka tak jednoduché, jak by se nekuřákům mohlo zdát – závislost na tabáku je definována jako diagnóza a jako každé jiné nemoci se jí týká prevence i léčba.

Hlídejte si hladinu cholesterolu a triglyceridů, stejně jako eventuální příznaky diabetu. Opravdu byste měli vyležet každou virovou nebo bakteriální nákazu – pamatujte, že přechozená nemoc může zanechat velmi neblahé následky na vašem srdíčku. Dopřejte si dostatek spánku – zaručí dostatečnou obranu před infekcemi, jež mohou být spouštěčem srdečního onemocnění.


Toto degenerativní a neléčitelném onemocnění je podle primářky Tomanové potřeba podchytit v jeho počáteční fázi, zmírní se bolesti a jeho samotný nástup. Jak na to?

11. prosince 2017 ve 13:54

Toto degenerativní a neléčitelném onemocnění je podle primářky Tomanové potřeba podchytit v jeho počáteční fázi, zmírní se bolesti a jeho samotný nástup 

Onemocnění může propuknout v jakémkoliv věku, bez ohledu na pohlaví. Může vyvolat několik různých komplikací, postihuje oči, končetiny i srdce. Výskyt neustále stoupá, ročně je u nás 10 000 nových případů

9. prosince 2017 v 16:29

Výskyt chronických civilizačních nemocí, včetně zákeřné cukrovky, neustále stoupá. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR vzrostl celkový počet diabetiků od roku 2010 za pět let o téměř 52 tisíc, tedy zhruba 10 tisíc ročně. V roce 2015 byla cukrovka diagnostikována 858 tisícům...

Alarmující zjištění: Většina lidí je při měření nemělo v pořádku, jen čtvrtina Čechů je má zdravé. Tušíte, jestli se tento zdravotní problém týká i vás?

4. prosince 2017 v 10:05

Pouze čtvrtina Čechů má zdravé cévy, zbývajícím 75 % stárnou cévy rychleji než oni sami. Lékárníci ve vybraných lékárnách po celém Česku již rok měří lidem takzvaný cévní věk – parametr, který dokáže odhalit riziko kardiovaskulárních onemocnění. Speciálním přístrojem prověřili cévy už 17,5 tisícům...

Laureátka Ceny Milady Paulové 2017, prof. Jiřina Bartůňková: Je to ocenění všech mých kolegů a kolegyň

30. listopadu 2017 ve 12:06

Ve středu 29. listopadu se v prostorách Senátu Parlamentu ČR uskutečnilo slavnostní předávání cen MŠMT, udělovaných v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu za rok 2017. Jednou z cen je Cena Milady Paulové, kterou MŠMT spolupráci s NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR letos udělilo...

Všichni o téhle „lejdy"slyšeli, ale jen málokdo ví, co s ní dělat. Může přijít kdykoli během života, pojí se s ní řada mýtů. Hlavně nic do pusy!

26. listopadu 2017 v 15:48

Věděli jste, že epilepsií trpí zhruba jeden ze sta lidí? Všichni o téhle „lejdy" slyšeli, ale jen málokdo ví, co je potřeba udělat, když někdo epileptický záchvat dostane.   

Jak správně pečovat o svůj mozek, jak ho nakopnout a jakým chybám se vyvarovat, radí primářka rehabilitačního ústavu

19. listopadu 2017 ve 12:02

Poznáte, kdy je váš mozek „unavený“? A jak ho nejlépe stimulovat? Či jaké vitamíny jsou nejlepší pro funkci vašich nervů? Na tyto a další otázky odpovídá primářka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí – MUDr. Michaela Tomanová.

Další články
Nahoru