Energie Prahy nemá obdoby: Záhadná, strašidelná a magická místa v metropoli

Národní 38 – Palác Porgesů z Portheimu
Duch skřeta
Tomuto, na první pohled nenápadnému domu poblíž Jungmannova náměstí, se léta lidé vyhýbali. Řádil tam totiž poltergeist neboli lomozící duch. Tento fenomén byl pozorován odnepaměti. Projevoval se jako různé zvuky, z nichž některé připomínaly kročeje. Vzduchem létaly různé předměty. Dokonce je známo, že i Karel IV. spolu s Buškem z Velhartic na Pražském hradě jednou pozorovali, že jim někdo chodí po síni a shazuje číše naplněné vínem. Sám král to popsal ve svém životopise Vita Caroli. Ovšem není jisté, kolik číší tu noc s Buškem vypili.

Jisté naopak je, že v paláci Porgesů z Portheimu strávil jedinou noc slavný ruský vojevůdce Alexandr Vasiljevič Suvorov. Bylo to v roce 1799. Druhý den se prý kvapně vystěhoval s tvrzením, že jej v noci vyděsil skřet s deformovanou postavou. Tohoto ducha popisovali stejně i další lidé, kteří v paláci pobývali. Svědectví jsou evidována až do roku 1923. Duch měl vypadat jako skřet s pěknýma nohama. Pojmenovali ho neznámo proč Obihil. Dnes už o něm nemáme žádné zprávy.

Černá Matka Boží v Celetné ulici
Křižovatka energií
Výrazný kubistický dům na rohu Celetné ulice je zajímavý také tím, že na něj byla přenesena raně barokní socha ze 17. století Černé Matky Boží. Tyto černé sochy jsou poměrně vzácné. V celém Česku podobných plastik najdete tak pět šest. Představují prý původní materii, která bude teprve oživena paprsky Slunce. Někteří záhadologové si myslí, že její umístění v jakési kleci na rohu domu není náhodné.

Černá madona totiž stojí naproti bývalému sídlu templářů Strážců božího hrobu v Templové ulici. Přičemž Templáři byli známi tím, že se zabývali skrytými silami a energiemi. Černá madona tu tak prý střeží místo, kde se kříží silové energetické proudy protékající pražským podzemím.

Bruncvíkova socha
Kosmické ohnisko města
Praha je vůbec jakýmsi energetickým kotlem. Před pár lety pobýval v Praze slovinský badatel Marko Pogačnik, který sleduje energii na různých místech světa. Při procházce Prahou jako senzitivní člověk byl doslova šokován silou energie, která probíhá mezi „generátory“ Pražským hradem a Vyšehradem.

Důležitým bodem na této trase je socha Bruncvíka pod Karlovým mostem, pod níž má být podle pověsti zazděn legendární rytířův meč. Pogačnik toto místo doslova označil za kosmické ohnisko Prahy. Podle něj nemá tato přirozená energetická konfigurace v evropských městech obdoby.

Valdštejnský palác
Planety Valdštejnova osudu
Pokud se někdy při dnech otevřených dveří dostanete do Valdštejnského paláce, kde dnes sídlí Senát, nezapomeňte se podívat do zdejšího Rytířského sálu a přilehlé astronomicko-astrologické chodby. Je tu neuvěřitelné dílo slavného astronoma Johannese Keplera, o kterém je známo, že vypracoval tak přesný horoskop Valdštejna, že mu předpověděl i porážku a následnou smrt – velmi nepříznivou konstelaci planet na březen roku 1634.

Právě v astronomicko-astrologické chodbě najdeme zobrazený Valdštejnův osud. Na stropě jsou nebeské sféra a na stěnách pozemský svět. Jsou tu zobrazeny planety a znamení zvěrokruhu. Lidé, kteří dovedou toto poselství Keplera rozlušit, najdou i klíč k Valdštejnovu nešťastnému osudu.

Staroměstský orloj
Vyluštěný rébus
Okolo pražského orloje koluje spousta historek a záhadných pověstí. Stačí si rozebrat jen tu část, která je viditelná pro návštěvníky Prahy. Mnoho různých symbolů a astronomických značek bylo rozluštěno, jiné zůstávají záhadou.

Jedním z rébusů, který byl vyluštěn, je jakási kamenná tvář muže, vyrůstající ze sloupu. Pokud se budeme dívat na orloj, uvidíme ji na spodní části pod soškou filozofa. Tvář vlastně nemá ústa, namísto nich vyrůstá z lebky kamenný sloup. Je němá a přesto hovoří, místo úst má kámen.

Pokud si tuto větu zopakujeme, dojde mnohým z nás, že jde o portrét Petra Parléře. Tedy Petr jako výraz pro kámen a Parléř z francouzského parler, tedy mluviti. Doslova přeloženo mluvící kámen. Byl to zřejmě jakýsi jeho podpis pod vykonané dílo.

Protože Petr Parléř, proslulý stavitel a kameník, zemřel ještě před dokončením orloje v roce 1410, soudí badatelé, že dělal pouze návrh kamenické a sochařské výzdoby. Pokud ale byla tato kamenická výzdoba dokončena ještě před osazením orloje, pak se na ní mohl přímo podílet. A to je další záhada těchto magických pražských hodin.