Dvořák: Jsou restaurační zahrádky symbolem (ne)rovných podmínek pro podnikání?

Hlavní město Praha se v roce 2020 coby vlastník komunikací, na nichž se nachází drtivá většina restauračních zahrádek, rozhodlo, že nastaví pro provozovatele ve vybraných lokalitách tzv. Hradebního korza a Královské cesty (později přibylo ještě Václavské náměstí) úplně nová pravidla.

Celý proces ale od samého počátku provází řada zmatků a nejasností. Pravidla byla v třech letech již čtyřikrát upravována. „Město nenastavilo transparentní kontrolní a sankční mechanismy, ani kapacitně neposílilo příslušné odbory. Tyto problémy se odrazily rovněž v nerovném přístupu k provozovatelům,“ sdělil Dvořák.

Právě to dlouhodobě kritizuje Hospodářská komora, která od počátku záměr města nastavit nová pravidla podporovala, avšak upozorňovala na nutnost nastavení transparentního procesu a žádala o dvouleté přechodné období, aby se jak podnikatelé, tak úředníci mohli novému systému přizpůsobit. Bohužel byl tento návrh odmítnut, pravidla začala platit okamžitě a velmi rychle se začaly objevovat zásadní nedostatky.

„Například na konkrétním náměstí byla doručena jednomu z provozovatelů výpověď až s ročním odstupem, proti ostatním, jinému nebyla doručena dodnes. Očekával jsem, že pan radní Zábranský bude schopen tuto situaci vysvětlit. Zjevně se nepostupovalo vůči všem stejně,“ popsal počátky problémů předseda Hospodářské komory Praha 1 a současně viceprezident Hospodářské komory ČR Filip Dvořák.

Proto byl podle něj formou semináře nabídnut prostor pro diskusi a vyjasnění sporných případů. „Situace dospěla do bodu, kdy byly malé skupině provozovatelů uloženy mnohamilionové pokuty. U desítek jiných jsou však porušení smluv prokazatelně přehlížena, či v rozporu se smlouvami neuplatňovány smluvní sankce. Komora na řadě příkladů demonstrovala i pochybení v podobě porušování usnesení Rady hlavního města Prahy či zásadní chyby v provedených kontrolách,“ sdělila Hospodářská komora Prahy 1.

„Agendu restauračních zahrádek nelze nazvat jinak, než jako nezvládnuté fiasko a smutný symbol nerovných podmínek pro podnikání. Těch pochybení a problémů je tolik, že z toho zůstává rozum stát. Ze shromážděných podkladů plyne, že město nevymáhá sankce v námi odhadované výši přes 100 milionů korun. Do dneška, tedy čtyři roky od zavedení pravidel, fungují zahrádky, které stále porušují schválená pravidla. A nic se neděje. Je naprosto nefér, aby město jedné skupině podnikatelů udělovalo likvidační pokuty, zatímco pochybení konkurence tolerovalo. To odporuje principu rovného přístupu,“ upozornil Dvořák s tím, že však zjevně není ve stávajících silách úřadu, aby vše řádně kontroloval a vymáhal sankce. Mimo jiné proto, že chybí digitalizace celé agendy, kterou Hospodářská komora Praha 1 prosazuje již od roku 2017.

„Určitě nerozporujeme právo města vymáhat smluvní pokuty, ale nemůže postupovat selektivně. Každý, kdo poruší smluvní ustanovení, musí být sankcionován podle nájemní smlouvy. Z veřejně dostupných dokumentů však lze nabýt dojmu, že je určitá skupina provozovatelů před pokutami chráněna. Hospodářská komora Praha 1 je však přesvědčena, že problémy pramení z přetížení administrativního systému města a nejasnostech spojených

s novou regulací. Hospodářská komora Praha 1 proto navrhla městskému zastupitelstvu amnestii pro všechny provozovatele a nastavení férového a transparentního systému, který umožní jasnou veřejnou kontrolu, dodržování pravidel i vymáhání smluvních závazků,“ dodal Dvořák.