Dvěma až třem lidem denně se v Praze náhle zastaví srdce

Riziko, že se taková zdravotní komplikace stane na velké sportovní akci, je podle lékařů statisticky vyšší. Lékaři popsali případ pětapadesátiletého běžce z Irska, který na začátku května zkolaboval na pražském maratonu.

„Stává se u deseti až 20 procent pacientů, kteří prodělají srdeční zástavu, že nereagují na iniciální resuscitační úsilí," vysvětlil. Muže sedmkrát defibrilátorem oživovali záchranáři a čtyřikrát lékaři ve VFN. Zkolaboval přímo před posádkou sanitky a do nemocnice se i přes omezení dopravy kvůli závodu dostal za 25 minut.

„Nekouřím, nepiju, snažím se udržovat fit, přestože mám trochu nadváhu. Pražský maraton měl být mým jednadvacátým maratonem," řekl novinářům pětapadesátiletý Paul. Podle Bělohlávka měl velmi ucpané věnčité tepny kolem srdce, které orgán zásobují kyslíkem a živinami. Muž poděkoval českým lékařům za záchranu života. „Jsem velmi hrdým rodákem z Dublinu, ale Praha bude odteď v mém srdci," dodal.

Obvykle přežívá srdeční zástavu podle Bělohlávka jeden z deseti pacientů. V Praze pomáhá dobře nastavený systém přednemocniční péče a v nemocnicích pak speciální týmy a přístroje. V případě kolapsu běžce bylo použité ECMO, tedy přístroj podobný mimotělnímu oběhu, který ze žíly odebírá krev, která je vně těla okysličena a pumpována zpět. Nahrazuje tak dočasně funkci srdce i plic.

„Výsledky jsou výborné ve smyslu přežití pacientů, u kterých bychom předpokládali, že vůbec nepřežijí," dodal Bělohlávek s tím, že jich je asi 30 procent. Cílem je, aby se mohli vrátit do normálního života a práce. Daří se to asi u poloviny. „Velmi málokdy se stane, že pacient skončí nějakým těžkým poškozením mozku," dodal.

V Česku je podle něj ve srovnání s ostatními zeměmi vysoká pravděpodobnost, že v podobném případě někdo z přihlížejících pacientovi pomůže. Šance, že bude zahájená laická resuscitace, je 80 procent, v sousedním Německu kolem 50 procent.

Pří letošním pražském maratonu, kterého se účastnilo zhruba 10 000 běžců, záchranáři ošetřili 63 sportovců a 11 z nich skončilo v nemocnici. Podle náměstka ředitele pražské ZZS Zdeňka Křivánka jsou rizikovější než maraton závody na poloviční distanci, které si často vybírají i méně trénovaní běžci.

Pro účast na některých zahraničních bězích účastníci potřebují potvrzení od lékaře. V Česku tato povinnost zatím není, pořadatelé ale podle Křivánka připravili dobrovolný zdravotní dotazník, z nějž mohli v případě potřeby záchranáři čerpat informace po zadání startovního čísla.

„Letos to bylo na bázi dobrovolnosti. Pracujeme na tom, aby to bylo v příštím roce, tak jako na jiných mezinárodních závodech, povinné," řekl na dotaz ČTK. U zachráněného muže z Irska podle lékařky Pavlíny Veselé, která ho zachraňovala, pomohlo i to, že měl zdravotní informace uložené ve svém telefonu. Z některých typů podle ní ZZS může informace získat.