Dvě období v dětství ovlivňují reprodukční schopnost mužů, samovyšetření varlat by mělo být samozřejmostí
11. února 2020 14:45
„Operační stažení do šourku je třeba provést brzy, ideálně do dvanácti až osmnácti měsíců věku, u části pacientů pomocí laparoskopie. Zda je třeba přidat i hormonální léčbu a zlepšit tak vyzrávání zárodečných buněk, prozatím poslední dostupné studie nerozhodly,“ vysvětluje dětský urolog doc. MUDr. Radim Kočvara, CSc., FEAPU.
Druhým významným obdobím pro budoucí reprodukci je dospívání. „Na jeho počátku se objevuje varikokéla, při které se vrací krev žilami zpět k varleti a jeho žíly v šourku se tak rozšiřují. I když postihuje až 15 procent chlapců, jen menší část z nich bude potřebovat operační léčbu za účelem zachování dobré plodnosti,“ říká docent Kočvara s tím, že na základě nejnovějších metaanalýz byl prokázán pozitivní účinek operace pro funkci varlete a byl doporučen správný způsob operační léčby.
Dětští urologové také bádají nad zpřesněním výběru chlapců, kteří operaci potřebují již v dospívajícím věku, a těch, kteří ji mohou podstoupit až v dospělosti. „Dalším onemocněním, které nejčastěji přináší období adolescence, je torze (tj. přetočení) varlete, čímž je akutně ohrožena jeho výživa, a tedy i funkce. Takový stav vyžaduje okamžité operační řešení,“ upozorňuje docent Kočvara a připomíná, že samovyšetřování varlat by mělo být u mladistvých samozřejmostí, zejména pro včasné odhalení zhoubného nádoru, který se již v tomto věku, i když relativně vzácně, objevuje.
V období dospělosti, v rámci takvané tranzitní péče, přebírají dospívající mužské pacienty do péče lékaři, kteří se v rámci urologie věnují také andrologii. „Doménou andrologie je řešení sexuálních dysfunkcí. Poměrně velkou skupinou mužů, o kterou se staráme, jsou muži z neplodného páru. Jde o multidisciplinární přístup, ale v rámci péče o mužského pacienta je dominantní právě vyšetření andrologem,“ vysvětluje urolog a androlog Urologické kliniky 1. LF UK a VFN MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., FEBU, FECSM.
Péče androloga spočívá podle jeho slov ve vyšetření, konzervativní nebo operační léčbě, dispenzarizaci (průběžném sledování) muže z neplodného páru a doporučení nejlepšího postupu ve spolupráci s ostatními členy týmu. Pracoviště urologické kliniky 1. LF a VFN je centrem komplexní andrologické péče, které tyto parametry plně splňuje.
Počet spermií povážlivě klesá
Když se dnešní pětadvacetiletí muži narodili, měli jejich otcové v mililitru ejakulátu normálně 40 milionů spermií. Jejich synové se musejí spokojit s méně než polovinou. Dnešní „normální“ spermiogram, který měří kvalitu a kvantitu spermií, udává číslo 15 milionů spermií na mililitr.
Kvalita spermiogramu napříč populací v takzvaně civilizovaných zemích trvale klesá. I normy Světové zdravotnické organizace pro normální spermiogram jsou stále méně přísnější. Úbytek spermií napříč mužskou populací má pravděpodobně na svědomí životní styl moderní společnosti. Tedy stres, životospráva, složení potravy, vliv životního prostředí a podobně.
A co s tím? Až na babské rady, alternativní „zaručené“ metody žádný recept na zlepšení počtu spermií neexistuje. V kombinaci dalším trendem, odkládáním mateřství u žen na stále pozdnější věk, jde doslova o smrtící koktejl.
Už teď je neschopnost početí považováno za civilizační nemoc a alternativou v masovém měřítku nejsou zatím ani metody umělé reprodukce. Věk ženy prostě obejit nelze. Se spermiemi je to o něco lepší, ale zatím neexistuji jednoduché metody jak nahlédnout pod povrch spermie a určit tak její fertilizační potenciál.
Vajíčka i spermie se sice dají využít v programu dárcovství, ale i to naráží na určitý kapacitní strop. Lidé by rozhodně neměli své reprodukční schopnosti podceňovat a vědět už od relativně mladého věku, jaká je kvalita jejich reprodukčních buněk, tedy spermií a vajíček.
Statistiky uvádějí, že v tuzemsku má problémy s plodností až čtvrtina všech párů. Za neplodnost páru je ze 40 procent zodpovědný muž, ze 40 procent žena, u 20 procent párů jde o kombinaci nepříznivých faktorů u obou.