Duševními poruchami u předčasně narozených dětí se zabýval výzkum VFN

Dětí, které se narodí před 37. týdnem těhotenství s porodní váhou pod 2 500 gramů, přibývá a jsou zatíženy významně vyšším rizikem rozvoje duševního onemocnění a neuro vývojových poruch.

„Tato skupina se každoročně rozroste zhruba o 7 500 dětí, které často vyžadují dlouhodobý specifický přístup nejenom ze strany zdravotnického, ale i školského a sociálního systému. Přestože se část dětí může vyvíjet bez obtíží, neuro vývojové odchylky se v různé míře mohou vyskytovat až u 70 procent této rizikové populace,“ vysvětluje vedoucí lékařka Centra komplexní péče pro děti s perinatální zátěží a hlavní řešitelka projektu Daniela Marková z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN.

Řada neuro vývojových a psychosociálních odchylek podle ní není patrná v raném věku a projeví se až později, pod vlivem nároků, které jsou na dítě kladeny, zejména při zařazení do kolektivu či v rámci školní docházky. Včasný záchyt možných odchylek a brzká intervence pomáhá eliminovat nebo zmírnit negativní dopady v budoucím životě dítěte i jeho rodiny.

„Psychiatrickým poruchám předčasně narozených dětí ve školním věku se musíme intenzivně věnovat. Zásadní výstup našeho projektu potvrzuje celosvětové doporučení, že ,křehká populace´ předčasně narozených dětí by měla být sledována po celý dětský věk až do adolescence, nejenom do původně doporučovaných dvou let věku dítěte,“ upozorňuje Daniela Marková.

Vyšším rizikem rozvoje duševního onemocnění a neuro vývojových odchylek a řadou chronických onemocnění jsou nejvíce ohroženy děti narozené s porodní váhou pod 1 500 gramů. Jejich potíže se mohou projevovat například oslabením zrakového vnímání, selektivní pozornosti a dyspraxií nebo sníženou schopností plánování a organizace učení i každodenních aktivit. Charakteristickým rysem je rovněž horší pracovní paměť, snížená kontrola vlastního chování a obtížnější komunikace včetně složitějšího zařazení mezi vrstevníky.

„Náš předchozí projekt prokázal známky duševního onemocnění či závažné neuro vývojové odchylky až u 20 procent těchto dětí. Jednalo se o deprese, úzkostné stavy, hyperkinetické a pervazivní poruchy, poruchy autistického spektra a poruchy chování. Tyto vývojové odlišnosti vycházející z perinatální zátěže pak často vyúsťují nejenom v odklad školní docházky, ale i v potřebu speciálního intervenčního pedagogického přístupu, či pomoc asistenta. V řadě případů bývá potřebná psychoterapie nebo i dlouhodobá psychiatrická léčba,“ uzavírá Marková.

Výzkumný tým sledoval po dobu tří let skupinu 110 dětí ve věku 10 až 14 let narozených kolem 26.-27. týdne těhotenství s průměrnou porodní váhou kolem 880 gramů. Každé z dětí během výzkumu absolvovalo 4 vyšetření – pediatrické, psychologické, psychiatrické a vyšetření motoriky.

Děti indikované k psychoterapii se navíc během této doby podle potřeby zúčastnily 1 až 10 psychoterapeutických sezení. Psychiatrická porucha byla zjištěna u více než 1/3 dětí souboru, signifikantně vyšší je podíl chlapců než dívek (46 procent vs. 26 procent).