Duševní zdraví pražských školáků se nelepší, rostou problémy spojené s užíváním technologií

„Při prvním pohledu na nová data nás nemile překvapil nárůst problémů spojených s nadměrným užíváním technologií. Sedm procent žáků vykazovalo příznaky problémového užívání internetu, kdy čas trávený na internetu již výrazně negativně ovlivňuje jejich život a nedokážou přestat. Dalších 31 procent žáků pak má symptomy nadměrného či nějak rizikového užívání internetu, kdy kvůli internetu zanedbávají čas na stravování, spánek, školní povinnosti. Toto číslo navíc pořád roste, proti minulému roku přibližně o desetinu,” sdělil Petrenko.

Wellbeing žáků je prakticky stejný jako minulý rok, což byl ale nejhorší výsledek za sledované období. Bohužel se podle těchto čísel nepodařilo české společnosti trend zvrátit a začít spokojenost se životem u dětí zlepšovat. Aktuálně má 26 procent žáků wellbeing na velmi nízké úrovni (minulý rok to bylo 27 procent). Jedná se častěji o dívky (36 procent) než chlapce (17 procent). 

Světová zdravotnická organizace wellbeing definuje jako „Stav životní pohody, v níž každý jedinec realizuje svůj vlastní potenciál, dokáže se vyrovnat s běžnými stresy života, dovede pracovat produktivně a užitečně a je schopen přispět k rozvoji své komunity."

Děti s nízkým wellbeingem uvádí, že nemají radost ze života, velká část z nich navíc trpí příznaky úzkostných a depresivních stavů. Z celé zkoumané populace mělo 15 procent žáků příznaky těžké úzkosti a 20 procent příznaky středně těžké až těžké deprese. Nejedná se o potvrzené diagnózy, výzkum pouze mapoval výskyt doprovodných symptomů, přesto se podle Petrenka jedná o varovný údaj.

Výzkum také přinesl zjištění, že více než polovina žáků (53 procent) trpí zhoršenou kvalitou spánku. Čtvrtina žáků (23 procent) udává problémy odpovídající střední až těžké insomnii (poruchy spánku). U žáků, kteří mají problémy se spánkem, často nalézáme také zhoršené duševní zdraví, nadměrné užívání technologií a zvýšenou konzumaci energetických nápojů. Ke konzumaci energetického nápoje alespoň jednou za uplynulý rok se přiznala více než polovina žáků (62 procent), 14 procent žáků pije energetické nápoje denně nebo pravidelně.

Výzkumu také ukázal, že nejvíce ohroženou skupinou z hlediska duševních obtíží jsou dívky ve věku 14 až 17 let, tedy žákyně v posledních ročnících základních škol a na středních školách. Této skupině je vhodné poskytovat zvýšenou pozornost a podporu.

Letos se poprvé šetření pokusilo zmapovat problematiku sebepoškozování, protože na velký nárůst tohoto jevu upozorňovali učitelé i další odborníci pracující s dětmi. „Přibližně čtvrtina dívek, konkrétně 26 procent, se přiznalo, že se sebepoškodily v posledních 12 měsících. U chlapců se jedná o necelých 9 procent. V součtu celé populace zkušenost se sebepoškozováním v posledním roce života uvedlo více než 17 procent žáků. Nejčastějším způsobem sebepoškození je řezání, píchání či kousání až do stavu krvácení, tedy techniky záměrného narušování integrity vlastní kůže,” uvedla analytička Dominika Matějovcová.    

Nejpopulárnější forma konzumace tabáku a nikotinu je mezi mladými elektronická cigareta, tedy tzv. „vapování“. K vyzkoušení elektronické cigarety se přiznalo 39 procent žáků a 9 procent uvedlo, že elektronickou cigaretu užívají pravidelně až denně. Druhým nejpopulárnějším způsobem je klasická tabáková cigareta, jejíž užití alespoň jednou přiznalo 23 procent žáků a 13 procent kouřilo klasické cigarety opakovaně až denně.  

Již řadu let zůstává na stejných hodnotách míra užívání alkoholu nebo marihuany. Více než 8 procent dívek a 10 procent chlapců uvedlo, že alkohol pili pravidelně skoro každý týden až denně – mezi účastníky výzkumu ovšem byli i plnoletí žáci posledních ročníků, kteří si alkohol mohou legálně kupovat. Pravidelných konzumentů marihuany a z ní odvozených psychotropních produktů jsou 3 procenta, dalších 17 procent žáků přiznalo, že marihuanu za poslední rok užili, ale pouze několikrát.

Nikotinové sáčky užilo v uplynulém roce 13 procent žáků. Zkušenost s užitím kratomu za poslední rok přiznalo 8 procent žáků. Zneužívání léků (braní léků, které jsou na předpis, ale žák je nemá předepsané) uvedlo 12 procent.

„Zlepšení péče o duševní zdraví je mojí prioritou, a proto stavíme v Praze ucelenou síť duševního zdraví. Podobné výzkumy jsou pro nás důležité i proto, abychom efektivně nastavili další kroky. Od prevence, přes vzdělávání zaměstnanců škol, detabuizace témat duševních onemocnění-až po zajištění komplexní, moderní a dostupné péče o duševní zdraví Pražanů, zejména dětí a mladistvých, včetně vzniku nových center. Suplujeme tím sice stát, ale nemůžeme přeci nechat lidi, které trápí bolavá duše bez pomoci,“ řekla náměstkyně primátora pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví Alexandra Udženija (ODS).

„Před čtrnácti dny jsme například otevřeli unikátní a v naší republice první Centrum perinatální duševní péče v Poliklinice na Zeleném Pruhu. Před tím jsme podpořili nové krizové centrum pro děti v Praze 2. Plánujeme otevřít denní stacionář pro děti školního věku s ADHD, otevření ambulance s rozšířenou péčí pro děti a adolescenty, která bude dalším typem specializované péče v oblasti dětské psychiatrie a máme ještě mnoho dalších plánů. Chceme, aby Pražané věděli, že na své trápení nejsou sami a že potřebnou pomoc najdou včas a nebudou na ni muset čekat třeba půl roku,“ doplnila.

Výzkum se koná každoročně od roku 2016, poslední dotazování se uskutečnilo v prosinci 2023. Realizuje ho Centrum sociálních služeb Praha (CSSP) ve spolupráci s pražským magistrátem, s analýzou dat pomáhají datoví analytici z výzkumného týmu agentury Anreva Solution.

V tomto článku jsou prezentovány výsledky výzkumu, kterého se od 16. listopadu do 15. prosince loňského roku zúčastnilo 13 063 žáků a základních a středních škol v Praze. Před zpracováním dat bylo podle výzkumné agentury za účelem zpřesnění výpovědní hodnoty dat vyřazeno celkem 2966 respondentů.

„Jsem moc rád, že se naše výzkumná data stala důležitým pomocníkem nejen pro naše služby a potřeby magistrátu, ale že jsou zároveň cenným zdrojem informací i pro další odborníky a širokou veřejnost,“ dodal ředitel CSSP Roman Béla.