Drobné provozovny: Švec Shlein opravuje v centru Prahy nejen boty
14. srpna 2020 10:55
Přidejte si nás na domovskou „Umíme toho dost. Opravna v Navrátilce slouží od roku 1991, kdy ji založil Jan Ondráček. Již tehdy získala věhlas a já se snažím na její vysokou úroveň navázat a držet ji,“ vysvětluje Shlein, jenž svým přízvukem nezapře běloruské kořeny.
„Bývalý majitel sem přichází každé pondělí, už je v důchodu. Hodně dbá na to, aby dílna zachovala kvalitu. Někdy přijde na výpomoc a setká se tu se stálými zákazníky. Přicházejí z celé Prahy,“ pokračuje.
Švec Vladimír Shlein v provozovně v Navrátilově ulici
Vladimír Shlein do svých provozů chodí i o víkendech, má totiž ještě jeden na Vinohradech a další v Krakovské ulici. „Ten jsem otevřel v roce 2006. Den co den jsme tam opravovali kolem 150 párů bot, což je na malou manufakturu slušný obrat. Věnuji se také zakládání dílen, které potom prodávám. Zaučím a zaškolím v nich lidi, nastavím jim celé podnikání a oni potom pokračují. Jsou to například opravny v Adrii, na Žižkově a v Nymburku,“ vysvětluje.
Teď se u něj zaučuje rodačka z Moskvy Marina Grodski, která v Česku žije již dvacet let a se Shleinem se seznámila jak jinak než skrze obuv, konkrétně své jezdecké boty.
V 90. letech se pan Vladimír nedokázal smířit se složitou politickou situací v Bělorusku. Proto hned v roce 1998, kdy se otevřely hranice, skočil do autobusu a vyrazil hledat nový domov.
V Polsku zakotvit odmítl a Česko bylo poslední zemí, kam mohl bez víza. V Praze se mu zalíbilo, a tak sem přivezl celou rodinu, včetně tehdy sedmiletého syna Maksima. Právě on jde dnes v otcových šlépějích a společně s ním podniká.
„Syn studoval na VŠCHT, ale líbí se mu víc ševcování. Na Bělehradské jsme převzali opravnu po zkrachovalém obuvníkovi. Kromě nejrůznějších oprav tu také šijeme zakázkové boty na míru. Naším cílem je zachovat vymírající řemeslo, dosáhnout úrovně a znalostí starých ševců a maximálně podpořit tradici ruční výroby obuvi. Inspirujeme se ve starých časopisech pro obuvníky, které sbírám spolu s historickými botami,“ vypráví.
„Co se týče kůží, nabízíme rozmanitý výběr. Vyrábíme z nich exkluzivní páry obuvi s prvky kůží z ryb, rejnoka, hadů, aligátora, varana či pštrose a klokana. Kvůli nákupu materiálu syn projezdí půl Evropy. Za rok je to 70 tisíc kilometrů. Velký důraz také klademe na kvalitu zpracování a respektování anatomie nohy. Bota se totiž musí nejen líbit, ale musí splňovat i náročné požadavky na ortopedičnost a pohodlí nohou při chůzi. Sezónně se nyní chystáme nabízet ručně šité baleríny se zlatým zdobením,“ vysvětluje Shlein a dodává, že jeho zákazníky jsou například bývalá první dáma Livie Klausová nebo europoslanec Miroslav Poche. Ručně šité originální boty vyjdou na šest, ale i dvanáct až dvacet tisíc korun.
„Na Bělehradské máme také velkoobchod pro obuvníky. Rozjedu jim opravny a oni potom od nás kupují materiál. Každou sobotu za mnou jezdí i mimopražští ševci s botami, které neumějí opravit, a já jim radím, jak na to. Uvažuji, že oslovím i MPSV, mohl bych přes Úřad práce v rámci rekvalifikace školit nezaměstnané,“ dodává Vladimír Shlein.
