dnes
Úterý - obcasny-dest
13°C
zítra
Středa - obcasny-dest
14°C
pozítří
Čtvrtek - prehanky-dest
16°C
Dříve bylo u nás opěvované, dnes ho spousta lidí zatracuje. Krejsek se snaží vysvětlit nejčastější mýty a polopravdy
Ilustrační foto: Pixmac.cz

Dříve bylo u nás opěvované, dnes ho spousta lidí zatracuje. Krejsek se snaží vysvětlit nejčastější mýty a polopravdy

Mléko způsobuje v těle záněty, řada lidí je na něj alergická, mléko zahleňuje, mléko je příčinou obezity a další podobná negativní tvrzení bychom o této potravině našli za poslední roky stovky. Přitom byla dříve tak opěvovaná. Čemu tedy máme věřit, když se neustále dočítáme protiklady? A to se zdaleka netýká jenom mléka.

Říká se, že polopravda je horší než lež. Mnoho z nich se objevuje i v souvislosti s mlékem a mléčnými výrobky. Můžeme se dočíst, že konzumace mléka a mléčných výrobků vede k obezitě a může také poškodit v podstatě všechny naše tělní soustavy. Argumentuje se, že největší četnost lidí s nadváhou či s obezitou je v nejvyspělejších zemích, kde se konzumuje nejvíce mléka. Jenže toto tvrzení je velmi rozporuplné.

Konzumace mléka a nadváha?

prof-rndr-jan-krejsek-csc-bile-plus-nahled

prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc.

„Zdaleka již neplatí, že obézní lidé žijí pouze ve vyspělých zemích Evropy a Ameriky. Vidíme doslova pandemii obezity, zvláště mezi mladými lidmi, ve většině rozvojových zemí světa,“ vysvětluje Jan Krejsek z Ústavu klinické imunologie a alergologie LF UK a FN v Hradci Králové, odborník projektu Bílé plus. „Nikdo nemůže zpochybnit skutečnost, že mléko a mléčné výrobky jsou nutričně i energeticky velmi bohaté. Musíme je tedy považovat za vydatné jídlo a tomu také přizpůsobit náš celkový jídelníček. Měl by tedy zahrnovat převahu potravy rostlinného původu, která je rozumně doplněna o živočišné bílkoviny a tuky. Přítomny by proto měly být i mléčné potraviny, a to pro své nenahraditelné nutriční parametry,“ sděluje.

S jistotou se dá tvrdit, že lidé s obezitou se do tohoto stavu rozhodně nedostali primárně konzumací mléka a mléčných výrobků. Jejich nadměrná hmotnost se odráží v jejich nezdravém životním stylu, v němž chybí dostatek pohybu a preference organismu prospěšných potravin, tedy zeleniny a ovoce.

Pití mléka a odvápňování kostí?

„Neexistují žádné důkazy, že by pití mléka mohlo kostní hmotu negativně ovlivnit. Je to naopak, mléko v sobě obsahuje vápník, fosfor a další prvky spolu s vysoce kvalitními bílkovinami obsahujícími všechny esenciální aminokyseliny a také vitamín D. Těmito složkami je zajištěna průběžná obnova našich kostí,“ říká.

Mléko vs. průjmy a zácpy

Alternativní lidé navíc varují populaci před produkty z mléka a tvrdí, že jsou příčinou jak průjmu, tak i zácpy. Tím se ale dopouští velkého omylu. Nerovnováhu organismu, která se projevuje problémy s trávením a vylučováním, mohou pozitivně ovlivnit právě zakysané mléčné výrobky.

„Ve fermentovaných produktech z mléka (například v jogurtech, podmáslí aj.) jsou kromě velmi cenných nutričních látek přítomny také prospěšné mikroorganismy, které označujeme jako probiotické bakterie. Blahodárný vliv těchto mikrooganismů na trávení prokázalo velké množství vědeckých studií. V případě zácpy působí příznivě na střevní mikrobiotu, která je většinou narušena našimi špatnými stravovacími návyky. Paradoxně velmi výhodně působí probiotické mikroby i v opačné situaci, kdy trpíme průjmem,“ vysvětluje odborník Jan Krejsek. 

Mléko a nedostatek železa či anémie?

Velmi populárním mýtem je tvrzení, že pití mléka způsobuje nedostatek železa a anemii. I to je pouze polopravda, protože mléko patří mezi mnohé složky naší stravy, ve kterých je množství železa skutečně relativně nízké.

„Kromě kojeneckého a batolecího věku, kdy jsou mléčné formule určené pro daný věk obohaceny o železo a kdy není doporučováno pití běžného mléka, musíme svůj jídelníček obohatit o potraviny, jež jsou na železo bohaté. Za případnou anemii tedy není na vině mléko, ale nenormální skladba jídelníčku, ve které nejsou zdroje železa,“ upřesňuje Krejsek.

Mléko a alergie či nesnášenlivost?

Často se stává, že lidé tyto dva pojmy zaměňují, nebo ztotožňují. Jenže nesnášenlivostí (intolerancí) mléka rozumíme sníženou aktivitu enzymu laktázy, který rozkládá mléčný cukr – laktózu. Lidé s nízkou aktivitou laktázy laktózu dostatečně nerozkládají, a to jim pak způsobuje problémy, jakými jsou nejčastěji nadýmání, bolest břicha či průjem. Takto je u nás postiženo méně než 5 % dospělých, ovšem jiné lidské populace (např. Asiati) ztrácí v dospělosti laktázovou aktivitu a mléko netolerují.

Vedle nesnášenlivosti mléka může být vzácně příčinou zdravotních obtíží vyvolaných konzumací mléka a mléčných výrobků alergie na složky mléka.

Případy alergie na mléčnou bílkovinu jsou v naší populaci ještě vzácnější než případy intolerance. Nejčastěji se vyskytují v dětském věku (2 – 3 % tříletých dětí). Většina dětských pacientů však z těchto obtíží „vyroste“ a v dospělosti je u nás výskyt alergie na mléko odhadován na 0,1–0,5% populace.

Škodlivé látky v krmivu dojnic

Bezpečnost potravin nejen z mikrobiálního původu, ale i s ohledem na další škodliviny, je prioritou politiky EU. V žádném případě neobstojí tvrzení, že se do mléka dojnic mohou dostávat škodlivé látky z jejich krmení. V potravinářských standardech je dále zákaz jakékoliv přidávání „éček“ či ředění mléka vodou.

„Je všeobecně známo, že v současné době Evropa prožívá až kritickou nadprodukci mléka. To umožňuje zpracovatelům mléka zvyšovat nároky na kvalitu mléčné suroviny. Žádný sedlák, který by neplnil tyto přísně sledované ukazatele kvality mléčné suroviny, mléko zpracovateli neprodá,“ dodává Jan Krejsek z Ústavu klinické imunologie a alergologie LF UK a FN v Hradci Králové, odborník projektu Bílé plus.


Dvě třetiny Čechů se ani 3x za měsíc nepřimějí k jakékoli sportovní aktivitě

19. října 2018 v 08:21

Pravidelný pohyb je nejlepší prevence celé řady onemocnění. Logické by tedy bylo, hýbat se co nejčastěji. Jenže opak je pravdou. Jsme stále lenivější, a je jen otázkou času, která z civilizačních nemocí nás potká. Proto je i na státu, aby sportování veřejnosti podporoval – ušetří tak spoustu peněz...

Jak si stravou neublížit? Přednáší Jiří Hotzký

19. října 2018 v 07:41

Co bychom měli jíst, aby to našemu tělo co nejvíce prospělo, a čeho bychom se naopak měli vyvarovat?

Je možné mlsat zdravě a výživně?

17. října 2018 v 10:00

Sto lidí, sto chutí. Jistě toto české rčení znáte. Každý člověk může mít rád jinou chuť – někdo preferuje chuť slanou, jiný pálivou a někdo má rád chuť sladkou. Mlsat je třeba, nejen kvůli tomu, že se nám tím často podaří uklidnit své emoce a uděláme si čas sami pro sebe. Mlsat lze i zdravě a...

Touto ztrátou jsou v Česku ohroženy tisíce lidí, a to i kvůli nemocem, které přes pokroky v medicíně zatím nelze vyléčit

13. října 2018 ve 22:34

Ztrátou zraku jsou v České republice ohroženy tisíce lidí, a to kvůli nemocem, které i přes pokroky v medicíně zatím nelze vyléčit. Oproti minulosti je velkým problémem, že velká část lidí se slepotou ztrácí i přístup k počítači, na který byli celý život zvyklí. Přestože řada pacientů o tom, že...

V Česku je postiženo touto nemocí až 300 000 lidí. Řada jich trpí zbytečně v důsledku nesprávné nebo opožděné diagnózy

11. října 2018 v 18:56

Lupénka je chronické, zánětlivé onemocnění kůže, kterým je ve světě postiženo nejméně 100 milionů lidí. V České republice je to 200 až 300 tisíc osob. Není to ale jen nemoc kůže, s lupénkou souvisí i jiné závažné nemoci, k nimž patří zánětlivé onemocnění kloubů (psoriatická artritida),...

Banalita, který může ohrozit váš život. Podle chirurga Fraška mohou lidé riziko problémů sami některými kroky snížit

9. října 2018 ve 23:01

Kdo z nás nikdy nezkoumal svoje břicho, které většinou vidíme jako příliš velké? Neplatí ale, že za všechno, co v této partii přebývá, může tloušťka. Vyklenutí v oblasti břicha, pupku, ale i třísla nebo stehna bývá často příznakem kýly. A ta, když ji zanedbáme, může ohrozit i náš život. Kýla, ať...

Revmatici v pohybu. Startuje akce, jejímž cílem je rozhýbat nemocné

8. října 2018 v 10:26

Nejméně o kilometr navíc k současným třem si hodlá sedmdesátiletá Marie Stařičná navýšit svou denní dávku chůze. A to od 12. října. Důvod? Zapojila se do nové výzvy Revma v pohybu, kterou vyhlašuje pacientská organizace Revma Liga ČR ve Světový den artritidy. Revmatici si sami určí, kolik by daný...

Další články
Nahoru