Dřinu při péči o extrémně obézní pacienty zmírní nová jednotka metabolické péče

Nové pokoje jednotky intenzivní péče s nejmodernějším přístrojovým vybavením, polohovatelná lůžka s nosností až 500 kilogramů pro extrémně obézní pacienty nebo speciální stropní zvedací systém pro manipulaci s nepohyblivými lidmi.

Ve VFN dokončili rekonstrukci jednotky intenzivní metabolické péče a první část XXL centra na lůžkovém oddělení III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN za téměř 100 milionů korun. Nová pracoviště zvýší komfort pacientů z celé ČR, významně usnadní práci zdravotníkům.

Nově zrekonstruovaná jednotka intenzivní metabolické péče (JIMP) na III. interní klinice 1. LF UK a VFN usnadní zkušenému týmu lékařů poskytovat specializovanou a multidisciplinární péči pro široké spektrum akutních interních stavů.

Nejmodernější přístrojové vybavení a zařízení zároveň zlepší pracovní podmínky ošetřujícímu personálu, zvýší komfort pacientů a díky lůžku s nosností do 500 kilogramů se stává důležitým milníkem v péči o extrémně obézní pacienty, kteří potřebují intenzivní péči.

„Jednotka intenzivní metabolické péče na naší klinice je druhou nejstarší jednotkou v republice a vůbec první v Praze,“ uvedl přednosta III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze Michal Kršek.

„Pracoviště, kde řešíme velmi závažné, kritické, často unikátní stavy, svým vybavením už naprosto nesplňovala požadavky kladené na moderní pracoviště. Jsem rád, že po rekonstrukci můžeme pacientům nabídnout prostředí odpovídající 21. století,“ dodal.

Kompletní stavební úpravy prostor trvaly podle Heřmánkové zhruba jeden rok a vyžádaly si investici 60 milionů korun, z nichž 54 milionů tvořily evropské dotace.

„Všechny pokoje jednotky intenzivní metabolické péče jsou nové a na celé oddělení byly nainstalovány moderní medicinální rampy s rozvody kyslíku, vzduchu a další vybavení. Nový monitorovací systém umožňuje sledovat životní funkce pacienta, inovace se dočkala také infuzní technika,“ sdělila vedoucí lékařka JIMP III. interní kliniky 1. LF UK a VFN Jarmila Křížová.

Oddělení je vybaveno polohovatelnými lůžky. Čtyři z nich slouží pacientům v závažnějším klinickém stavu a se selhávajícími životními funkcemi, další tři lůžka jsou určena pro pacienty s méně závažnými onemocněními. „Bezkontaktní otevírání dveří na pokoje pacientů zásadním způsobem snižuje riziko přenosu nemocničních nákaz, díky modernizaci a klimatizaci bude pro pacienty v závažném stavu pobyt na jednotce intenzivní metabolické péče snesitelnější,“ pokračovala lékařka.

„Pokud potřebuje hospitalizaci na JIMP extrémně obézní pacient, máme jeden pokoj vybavený speciálním polohovatelným lůžkem s nosností 500 kilogramů a unikátním stropním zvedacím systémem,“ dodala.

Oddělení je vybaveno dvěma přístroji pro umělou plicní ventilaci a kontinuální dialýzou. Na nové přístrojové vybavení JIMP v hodnotě necelých 39 milionů získala VFN dotaci ve výši téměř 34 milionů korun. Specializací jednotky bude nadále krátkodobá i dlouhodobá domácí nutriční intervence umělou výživou.

„Obézních pacientů je v ČR hodně a jejich počet se stále zvyšuje. Kopírujeme bohužel vývoj z USA, kde se očekává, že v roce 2040 bude celá polovina populace obézní. Zvyšuje se i počet pacientů s extrémní obezitou. Na našem lůžkovém oddělení hospitalizujeme přibližně 100 takových pacientů ročně a v ambulantní péči jich máme v aktivním sledování několik set,“ sdělil vedoucí lékař lůžkového oddělení D3 Martin Prázný.

Na prostory nové JIMP navazuje na lůžkovém oddělení bariatrický pokoj se dvěma polohovatelnými lůžky o nosnosti 500 kilogramů. Je vybavený unikátním stropním zvedacím systémem, který usnadní zdravotníkům manipulaci s nepohyblivými pacienty až do 300 kilogramů váhy, jejich přesuny a převozy do koupelny. 

„Péče o extrémně obézní pacienty je nesmírně ošetřovatelsky náročná zejména tehdy, pokud jsou nesoběstační. K provedení hygieny takového pacienta se obvykle schází celý personál oddělení, k jeho transportu je pak zapotřebí asi šest osob. Nový bariatrický pokoj usnadní manipulaci s pacientem, zlepší jeho komfort za hospitalizace, sníží zátěž ošetřujícího personálu a pomůže snižovat riziko komplikací u nemocných, například vznik dekubitů a kožních infekcí,“ dodal Prázný.