Dorazila další vlna veder. Pozor na pracovní úrazy, své povinnosti mají i zaměstnavatelé

Extrémní teploty představují zvýšenou zátěž prakticky pro všechny zaměstnance. Nejvíce jsou ohroženi lidé, kteří pracují venku, ve výrobních halách, u strojů, ve skladech nebo v dalších prostorách, kde není možné teplotu dostatečně regulovat. Riziko se však může týkat i kanceláří, obchodů a jiných pracovišť bez funkční klimatizace nebo účinného větrání. 

„Z naší zkušenosti vyplývá, že během velmi horkých dní počet pracovních úrazů vzrůstá. Zaměstnancům se může kvůli vysoké teplotě a nedostatku tekutin motat hlava, snadněji ztratí rovnováhu a upadnou. V krajních případech mohou zkolabovat v důsledku přehřátí nebo dehydratace,“ uvádí Tomáš Beck, expert na odškodnění z Vindicia. 

Horko zároveň negativně ovlivňuje schopnost soustředění, rychlost reakcí i celkovou pozornost. Člověk bývá malátnější, unavenější a může podcenit situaci, kterou by za běžných podmínek bez problémů zvládl. Ve výrobních provozech tak například roste riziko, že zaměstnanec zareaguje pozdě, špatně vyhodnotí pohyb stroje nebo nechá ruku v nebezpečném prostoru. 

Zaměstnavatel musí pracovní podmínky průběžně kontrolovat 

Odpovědnost za bezpečné pracovní podmínky nese zaměstnavatel. Pracovník pověřený oblastí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci by měl během vlny veder průběžně sledovat, zda podmínky na pracovišti zůstávají vhodné a zda přijatá opatření odpovídají aktuální situaci. 

Zaměstnanci musejí mít především přístup k dostatečnému množství tekutin. Podle charakteru práce a podmínek na pracovišti může být nutné upravit organizaci směn, zařadit častější přestávky, omezit fyzicky nejnáročnější činnosti v nejteplejší části dne nebo zajistit účinnější větrání, chlazení či zastínění pracoviště. 

„Snažíme se reagovat a vycházet lidem vstříc i nad rámec povinností. Analyzujeme, jakou část práce jde vykonávat z domu a ve vedrech posíláme zaměstnance na home office. A samozřejmostí je v létě mrazák plný zmrzliny,“ říká Jakub Kaufman ze společnosti Profika, která se zaměřuje na obráběcí stroje. 

Nestačí přitom pouze jednorázově konstatovat, že pracoviště standardně splňuje bezpečnostní požadavky. „Při extrémním počasí se mohou podmínky během dne rychle měnit a zaměstnavatel na ně musí reagovat. Pokud firma své povinnosti zanedbá a následně dojde k pracovnímu úrazu, může mít porušení pravidel vážné důsledky. Zaměstnavateli může být uložena vysoká pokuta,“ upozorňuje Beck. 

Řidiči z povolání musejí počítat s vyšší únavou 

Zvláštní pozornost je během vlny veder nutné věnovat také řidičům z povolání. Vysoké teploty zvyšují únavu, snižují pozornost a mohou prodloužit reakční dobu. Riziková je zejména kombinace horka, dlouhé směny, hustého provozu, absence klimatizace a stresu z dopravních kolon. 

Řidiči by měli před cestou počítat s možným zdržením, mít ve vozidle dostatek pití a ověřit, že klimatizace funguje správně. „Zároveň by si měli dopřávat pravidelné přestávky a nesnažit se únavu překonat za každou cenu. Zaměstnavatelé by měli při plánování tras a směn zohlednit, že během mimořádně teplých dní může být řízení výrazně náročnější než obvykle,“ doporučuje Vindicia. 

Klimatizace by přitom neměla být nastavena na extrémně nízkou teplotu. Velký rozdíl mezi teplotou uvnitř vozidla a venkovním prostředím může organismus zatěžovat a způsobit další zdravotní obtíže. Důležité je především udržet ve vozidle snesitelné prostředí, pravidelně pít a včas reagovat na první příznaky únavy, nevolnosti nebo přehřátí. 

Škody hrozí i provozům 

Ve vedrech je důležité chránit nejen zaměstnance, ale také výrobní techniku. „Stejně jako lidé trpí při dlouhodobě vysokých teplotách i stroje, jejichž chlazení, elektronika, motory, maziva nebo hydraulické systémy mohou změnit vlastnosti. Horko navíc rychle odhalí zanesené filtry, špatně větrané rozvaděče či nevhodné proudění vzduchu. Kolísání teplot může ovlivnit přesnost výroby i životnost komponentů,“ varuje Kaufman z firmy Profika. Provozovatelé by proto měli s předstihem zkontrolovat chlazení, ventilaci, filtry a provozní kapaliny, sledovat teplotní alarmy a podle možností přesunout nejnáročnější výrobu do chladnější části dne.