dnes
Čtvrtek - skorojasno
10°C
zítra
Pátek - zatazeno
13°C
pozítří
Sobota - obcasny-dest
9°C
Dokumentuje náhrobky židovských hřbitovů a odkrývá zajímavé příběhy pražských rodin
Ilustrační foto: archiv Ivy Steinové

Dokumentuje náhrobky židovských hřbitovů a odkrývá zajímavé příběhy pražských rodin

Informace o rodech Jicchaka Ignaze Fuchse, Jechiela Chajima Taussiga, Jechezkela ben Jehudy ha-Levi Landau či třeba rodiny Waldsteinů skrývají kamenné archivy v podobě náhrobků na židovských hřbitovech v Praze. Pokud se informace v hebrejštině dobře skombinují s dalšími prameny, lze se dopátrat zajímavých příběhů pražských rodin.

Ze židovských náhrobků a dalších pramenů lze  vyčíst zajímavé příběhy. Na některých hřbitovech se nacházejí vskutku dávné náhrobky – někdy dokonce i ze 16. století, nejčastěji však ze 17., 18. a 19. století.

Náhrobky na židovských hřbitovech skrývají kus příběhu zesnulého i jeho rodiny, jedná se o kamenné archivy, kde jsou informace až do počátku 19. století zaznamenány výlučně v hebrejštině „Je to doplňující pramen. Pokud se dobře skombinuje s prameny z matrik, knihy familiantů či soupisů Židů, člověk se dopátrá,“ říká kunsthistorička Iva Steinová ze společnosti Matana.

Náhrobky ze židovských hřbitovů po celé České republice archivuje – fotí je speciální technikou s bočním osvětlením, aby byly záznamy čitelné. Uchovává tak příběhy lidí, nafotila již tisícovky hrobek. Když jí příběh obzvlášť zaujme, vyhledá i další prameny a rozpracuje jej knižně nebo časopisecky. Na židovských hřbitovech po celé ČR je dochováno více než 100 tisíc náhrobků.

Po předcích mohou pátrat i jejich potomci

Jen ve vnitřní Praze jsou tři židovské hřbitovy – v Josefově, v Mahlerových sadech a vůbec největší je Nový židovský hřbitov v Praze 3, který čítá na 20 tisíc hrobů. Hřbitov vznikl v roce 1890, ale některé starší náhrobky tam byly před mnoha lety převezeny z Uhříněvsi.

zidovsky-hrob-h-cerekev-nahled To bylo výjimečné – židovské hřbitovy se jinak neruší a ani náhrobky se nepřesouvají. „V tom je rozdíl mezi křesťanskými a židovskými hřbitovy,“ upřesňuje Steinová. Když některý příběh zpracuje, zřídkakdy najde přeživší. I ti ale mohou sami zažádat a s pomocí Matany po předcích pátrat. Také to dělávají. Steinová našla i kořeny své vlastní rodiny Steinů – na hřbitově v Babčicích u Tábora. Zaznamenala i příběhy rodin, jejichž hroby jsou na pražských hřbitovech.

Artur koupil palác na Malé Straně, Robert měl papírnu

Letos kupříkladu ve Věstníku židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku Roš chodeš publikovala text o osudu rodu Jicchaka Ignaze Fuchse. Hrobka, kterou sdílí se svou ženou Buny Betty, se nachází právě na Novém židovském hřbitově v Praze 3 poblíž metra A Želivského.

Zjistila, že Ignaz Fuchs se narodil 24. února 1824 v Praze v domě 861 na Starém Městě, jeho otec Geršon Gabriel se živil obchodováním s látkami. „Gabrielova matka Ester i jeho manželka Josefa pocházely z významné pražské rodiny Wahleových. V září 1848 se Ignaz ve Staronové synagoze oženil s Barbarou Betty (16. 5. 1828 – 1. 9. 1903), dcerou Seligmanna Stosselese,“ zjistila mimo jiné.

Papírenskou firmu po jeho smrti zdědili jeho dva synové Robert (1854–1925) a Artur (1862–1940), kteří byli otcovými společníky již od 80. let 19. století. Artur například koupil od knížete Alexandra Thurn-Taxise palác na Malé Straně v Letenské ulici, Robert vlastnil velkou papírnu v České Kamenici a výrobky exportoval hlavně do zahraničí.

Většině potomků rodu se podařilo opustit Československo ještě před nacistickou okupací. Počátkem příštího roku bude ve věstníku publikován příběh rodiny Waldsteinů.

Ulice nese název po poště Taussigových…

V knize Maceva/Židovský náhrobek a symbolika jeho výzdoby ve světle tradice se věnuje pražské hrobce Jechiela Chajima Taussiga, který byl od roku 1769 nájemcem židovské sběrny poštovních psaní v Praze. Poštovnictví byl totiž rodinný podnik Taussigových, po smrti otce dědictví přešlo na syna Jechiela a dceru Perla. Pošta měla místnost v čp. 164, ulice po ní nese název Na nové poště. Perl přestoupila ke křesťanství, čímž nastaly problémy, sběrna zůstala v rukou Jechiela.

steinova-na-novem-zidovskem-hrbitove-u-zelivskeho-nahled

I. Steinová na židovském hřbitově v Praze 3

V téže knize Steinová zachycuje i příběh rabína Jechezkela ben Jehudy ha-Levi Landau (1713–1793), jehož hrobka je na starém židovském hřbitově na Žižkově. Narodil se v haličském Opatově a patřil mezi příslušníky kmene levitů. Působil ve funkci vrchního pražského rabína a patřil mezi vážené osobnosti.

Informace na náhrobcích bývají i ve zkratkách

„Stal se hlavou pražské ješivy, která za jeho působení získala značný věhlas a přilákala nebývalé množství studentů,“ píše mimo jiné. Steinová zaznamenala například i příběhy židovských náhrobků na Moravě publikované ve sbornících Židé a Morava – třeba rodiny Naglů na telčských židovských hřbitovech.

U některých starých hrobek jsou písmena již částečně smazaná, tedy nečitelná, dá tedy mnoho práce informace vyčíst. Náhrobky obsahují i zkratky, které se Steinová již naučila rozluštit. Vzdáleně je lze přirovnat k těsnopisu – na náhrobek se pak vejde vícero informací.


Další články
Nahoru