Dokonalé děti: Vychází knižní novinka bestsellerové autorky New York Times Sophie Hannah
9. března 2022 07:09
Nyní přichází Sophie Hannah s novým románem Dokonalé děti – jedná se o psychothriller o sourozencích Thomasovi a Emily, kteří jsou velmi roztomilí, jen poněkud zvláštní – je jim totiž stále 3 a 5 let a vůbec nestárnou.
Ukázka z knihy:
Otevře zadní dveře range roveru a strčí hlavu dovnitř. „Jsme tady!“ Násilně veselý hlas zní nepřesvědčivě. Narovná se. Nic se neděje.
To mě nepřekvapuje. Pokud je destinací jejich vlastní domov, puberťáci bez pořádného sekýrování nevylezou z auta. Pokud je vysadíte u kamaráda, je to něco jiného.
Slyším, jak si Flora povzdechne. „Thomasi! Emily!“ zvolá zpěvným hlasem. „No tak, vylezte!“
„Proč na ně mluvíš jako na batolata?“ zamumlám si pro sebe. „Není divu, že tě ignorují.“
I když byly Flořiny děti malé, mluvila na ně jako na miminka, což mi lezlo na nervy. Díky ní jsem se vždycky snažila promlouvat na Zannah a Bena jako na normální lidi.
Flora odstoupí od auta, jako by se někdo snažil vylézt ven. „To je ono,“ řekne povzbudivě.
Přestaň s tím, ženská, pokud nechceš, aby ti utekli a přidali se k nějaké sektě. Měli by být schopní vylézt z auta bez žvatlání své matky.
Z auta vylétne jasně modrý raneček a dopadne na zem. Pak se objeví noha a za ní kluk.
Velmi malý kluk.
Co to, k čertu, je?
„No tak, Emily,“ říká Flora. „Thomasi, zvedni ten batůžek.“
Z auta se vykulí malá holčička. Zvedne modrý batůžek a podá ho chlapci.
„Výborně, Emily. To je od tebe hezké. Poděkuj jí, Thomasi.“
Tohle snad není pravda.
Pravou rukou se dotknu tváře. Jsou chladné. Celé tělo mi ztuhlo, kromě srdce, jehož bušení mi zní v uších, jako bych byla uvězněná v tunelu. Opřu se, zavřu na několik vteřin oči, a pak je zase otevřu.
Nic se nezměnilo. Holčička se otočí a na chvilku hledí přímo na mě.
Je to ona. To tričko s chundelatou ovečkou… Le petit mouton.
Holčička, na kterou hledím, je Emily Braidová, až na to, že jí není patnáct, jak by mělo, musí jí být tolik, určitě je, pokud se svět nezbláznil. Tohle je Emily Braidová, kterou jsem znala před dvanácti lety, když jí byly tři. A Thomas… Nevidím celou jeho tvář, ale i tak poznám, že je mu stále pět let, jako když jsem ho viděla naposledy v roce 2007.
Musím odtud pryč. Nedokážu se na to dívat. Všechno je špatně.
Třesoucíma se rukama šmátrám po klíčích. Pevně je stisknu, ale hned si uvědomuju, že svírám nesprávný předmět. Je to knoflík na palubní desce, ne klíče. Čekám, až nastartuju, ale nedaří se mi to, protože to nedělám správně. Dokážu myslet jen na Thomase a Emily Braidovy.
Proč jim je… jak jim může být… stále tři a pět let. Proč nejsou starší než před dvanácti lety?
Jak to, že nevyrostli…?