Do Prahy přijedou představitelky ruské opozice. Chtějí ukázat pohled zevnitř, prý nám chybí
24. září 2024 13:08
Přidejte si nás na domovskou „Misik a Ščerbakova budou v Česku na sérii akcí hovořit s politiky, veřejností i studenty o stavu občanské společnosti v Rusku, jejích proměnách od vypuknutí války na Ukrajině a hrozbách, které režim v Kremlu vnáší do našeho regionu," uvedl odbor.
„Rusko není názorově homogenní společností, jak se nám snaží současný Putinův režim vnucovat. Možnosti obyčejných lidí vyjádřit vlastní názory a postoje jsou ale velmi limitované. Jen během posledních čtyř let bylo v Rusku na protestních shromážděních zatčeno téměř čtyřicet tisíc Rusů a tisíce dalších jsou za projevy nesouhlasu s jednáním státu stíhány, souzeny a vězněny,“ řekl vládní koordinátor pro strategickou komunikaci státu Otakar Foltýn.
„Je důležité rozšiřovat kontext, ve kterém se o současném Rusku a o válce na Ukrajině bavíme, také o svědectví těch, kteří doma nebo v exilu stojí v opozici proti Putinovu režimu. Mimo jiné proto, že nám ukazují, jak zodpovědné je i v časech zdánlivého klidu posilovat respekt k hodnotám zakotveným v Ústavě České republiky, jako jsou svoboda, demokracie, vláda práva nebo důstojnost, a podporovat odolnost společnosti proti všem negativním faktorům, které by je chtěly oslabovat a ničit,“ dodal.
„Do Česka jsem se rozhodla přijet proto, abych vyprávěla o své zkušenosti a podělila se o pohled zevnitř, který evropským politikům a veřejnosti často chybí. Chci sdělit něco, co druzí nemohou. A možná tím něco změním,“ vysvětlila Misik, která po letech domácího vězení a pod hrozbou dalších perzekucí musela Rusko opustit, dnes žije v exilu. Ruské úřady ji zařadily na seznam hledaných osob.
„Je pro mě důležité hovořit o významu instrumentalizace historie a paměti Putinovou propagandou, která ospravedlňuje agresi proti Ukrajině i budování diktatury. Naše společné úsilí na obranu evropských demokratických hodnot je velmi podstatné,“ doplnila Ščerbakova, zakládající členka organizace Memorial, která byla ruským režimem nejprve označena za „zahraničního agenta“ a následně byla rok před získáním Nobelovy ceny míru nejvyšším ruským soudem zrušena.
