Do Noci vědců se zapojí i pražské vysoké školy
Přidejte si nás na domovskou Mezi inovativní výzkumy, prezentované během letošní Noci vědců, patří např. výzkum z oblasti neuromarketingu, kdy lze pomocí pohybu očí analyzovat spotřebitelské chování. Účastníci zjistí více o zdrojích světla, molekulární gastronomii nebo zjistí, jak být užitečný i po smrti. Za zmínku rozhodně stojí také využití digitálních metod ve stomatologii nebo moderní laserová ukazovátka, a jak je to vlastně s jejich bezpečností. Návštěvníci letošní Noci vědců mohou zjistit více o efektivním boji proti dezinformacím, finanční gramotnosti, pokrocích v medicíně či fyzikálních objevech. Nahlédnou do tajné chemické kuchyně, jejíž dobroty nám mohou přivodit sladké omámení, v nabídce bude například i degustace raně novověké zmrzliny. Kdo by mířil výše, může se podívat do oblak, a to buď pomocí letů na simulátorech, či zprostředkovaně přes kameru v ptačí budce.
Univerzita Karlova nabízí v letošním roce bohatý program, a to hned na 5 místech (tři v Praze a dvě v Hradci Králové). Ve Fakultní nemocnici v Motole se můžou návštěvníci těšit na tradičně bohatý program na 2. lékařské fakultě UK, kde si mohou prohlédnout Anatomický ústav, vyzkoušet chirurgické šití, zjistit, jak jde dohromady virtuální realita a ORL nebo si prohlédnout pitevny. Farmaceutická a Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové nabídne bohatý program plný zajímavostí ze světa výroby léčiv i ze světa medicíny.
Hlavní část programu Noci vědců se ale odehrává na Přírodovědecké fakultě UK na pražském Albertově, kam se soustředí program zbylých 14 fakult UK. Návštěvníci si tak mohou na jednom místě vyzkoušet fyzikální pokusy, nahlédnout pod mikroskopem do tajemství kamenného mikrosvěta, pokusit se vyluštit hieroglyfy nebo si vyslechnout přednášku o tom, jak spolu souvisí Harry Potter a filozofie. Posledním místem, kde mohou lidé Noc vědců na UK navštívit, je vzdělávací centrum Didaktikon v Kampusu Hybernská, které se na jeden večer promění na Laboratoř hudebních badatelů.
“Akce tohoto typu jsou krásnou příležitostí k propojení vědců a vědkyň, kteří pracují s mladou generací, tedy s budoucími mladými vědci. Naším cílem je komunikovat vědecký výzkum a objevy srozumitelně a zábavně, aby došlo k upevnění zájmu o vědu, protože ta je neodmyslitelnou součástí růstu společnosti,” zdůrazňuje koordinátorka Noci vědců v Praze Dana Kardová.
Dveře pražských vědeckých institucí se otevřou a odhalí svá tajemství návštěvníkům letošního ročníku Noci vědců v pátek 6. října v 17 hodin. Jako tradičně jsou do programu zapojeny pražské vysoké školy, konkrétně: Univerzita Karlova (její program najdete zde), Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Vysoká škola ekonomická v Praze, České vysoké učení technické v Praze a Česká zemědělská univerzita v Praze. Program pro návštěvníky přichystali například také Národní zemědělské muzeum, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského, Mikrobiologický ústav a Fyzikální ústav Akademie věd ČR, těsně za hranicemi Prahy, nechá do svého tajemství nahlédnout také ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Seznam všech zapojených míst je k dispozici na webu www.nocvedcu.cz/praha.
O Noci vědců
Noc vědců zastřešuje už pošesté jako národní koordinátor seskupení dvou ostravských univerzit (Ostravská univerzita a VŠB – Technická univerzita Ostrava). Do akce se dále zapojuje přes 20 univerzit a přes 40 vědeckých institucí, science center, hvězdáren a dalších. Koná se na více než 100 místech v celé České republice.
Noc vědců jako taková vznikla z podnětu Evropské komise v roce 2005 a jejím posláním je ukázat lidem, že věda není nudná, ale naopak je studnicí zajímavostí a fascinujících úkazů. Jeden den v roce jsou na stovkách míst v Evropě ve večerních a nočních hodinách zpřístupněny univerzity, vědecká a výzkumná pracoviště, science centra a další organizace, ve kterých se zdarma konají komentované prohlídky, populárně vzdělávací přednášky, workshopy, experimenty, vědecké show, hudební vystoupení, aj. Cílem Noci vědců je bořit mýty o vědcích a vědkyních jako lidech zavřených v laboratořích a ukázat nejširší veřejnosti, že vědci jsou „obyčejní lidé“, kteří dělají práci přínosnou pro každého z nás, dokáží ji poutavě představit, ale také se umí bavit.
