Do A studia Rubín se vrací inscenace Propast o enviromentální krizi a depresi
Výskyt deprese a úzkosti v celém západním světě prudce stoupá a trápí stále větší procento populace. V ČR byla v roce 2020 podle Ústavu zdravotnických informací a statistik druhou nejčastější příčinou dlouhodobé pracovní neschopnosti, a dokonce první příčinou vydávání invalidních důchodů 2. stupně. Podle americké psychologické asociace depresi často vyvolávají i dopady změn klimatu na planetu a náš běžný život. Pocity s tím spojené jsou označovány jako environmentální žal či ekologická úzkost. Depresi tedy nevyvolávají pouze fyziologické příčiny, ale i mnoho sociálních aspektů. „Pokud je deprese jednou z nejrozšířenějších nemocí současnosti, není na čase se podívat na to, jak naše společnost funguje?“ vysvětluje důvody pro vznik inscenace autorka textu a umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová.
„To, čemu kvůli klimatické změně čelíme se týká celé planety. V Propasti se snažíme hledat cestu, jak někomu jinému zprostředkovat svoji vnitřní úzkost, strach a pocit zoufalství, který doslova ochromuje celé tělo. Současně se při tomto sdělování otevírá ještě jiná rovina, a to je rovina lásky a intenzivního vztahu ke krajině, k ročním dobám, bez kterých pro nás svět přestává být světem, a tedy i místem, kde bychom chtěli žít. Na toto navazuje metatéma, kterým je hledání někoho Jiného, někoho druhého, ke komu budu moci přistoupit a tím konečně vystoupit sám ze sebe, ze své sebezahleděnosti, mít někoho rád, být mu blízko a dělat něco, co nás přesahuje,“ dodává Fričová.
Výchozí inspirací byla autorce Dagmar Fričové kniha O času a vodě islandského autora Snaera Magnasona, který si klade otázku, jak mluvit o obrovském a nepředstavitelném faktu klimatické krize, aby byl nejen srozumitelný, ale především, aby komunikoval s našimi emocemi a vztahy. Kniha Arktické sny reportéra Barryho H. Lopeze Fričové zprostředkovala polární krajiny a jejich postupné proměny a představy o nich. Fričová při přípravě materiálů pro vznik textu vedla rozhovory s několika odborníky, kteří tématu deprese a enviromentální krize věnují. Jedním z nich byl psycholog a ekopsycholog Jan Krajhanzl, dále teolog a farář CČSH Filip Sedlák nebo psychiatr Ondřej Válek.