Dnes Pátek - zatazeno 19°C
Zítra Sobota - zatazeno 18°C
Pátek 17. 9. 2021
Svátek má Naděžda
Koronavirus
Aktuální informace o epidemii.
Koronavirus

Digitální technologie v boji proti COVID-19

Globální ekonomiku zmítají restriktivní opatření ve všech vyspělých zemích. Cílem těchto vládních zásahů není nic jiného než omezení šíření nového typu koronaviru. Nastalá krizová situace otevřela dveře celé paletě digitálních nástrojů – on-line výuka, videokonference, práce z domova a mnohým dalším. Tyto nástroje nejsou nic neznámého, ovšem až v této krizové situaci globální pandemie ukazují, jak obrovský potenciál v sobě skrývají nejen pro zachování běžných činností, ale také pro pomoc přetíženým zdravotnickým systémům, úsporu peněz a času. 

Případová studie CETA, dostupná na www.eceta.cz, uvádí celkem jedenáct úspěšných příkladů z Číny, Jižní Koreje, Izraele a USA, kde nejnovější technologie významně pomáhají v boji s šířením nového typu koronaviru.

Digitální technologie v tomto kritickém okamžiku fungují jako podpůrný pilíř systémů vzdělávání a zaměstnanosti a zároveň významně podporují vytížená zdravotnická zařízení, kde šetří nejen náklady, ale také velmi drahocenný čas. Optické sítě, technologie 5G a aplikace postavené na přenosu velkých objemů dat v reálném čase pohánějí v boji s koronavirem nejnovější nástroje, jako je např. umělá inteligence, čímž významně přispívají k řešení současné velmi kritické situace.

Studie CETA ilustruje důležitost digitalizace společnosti na celkem jedenácti úspěšných případech, kde digitální komunikace přináší výrazné výsledky. „Velmi účinná je například diagnostika pacientů pomocí analýzy rentgenových snímků umělou inteligencí, díky čemuž je proces určení finální diagnózy nebo stádia onemocnění zhruba 22× rychlejší,“ uvádí Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA.

„Prostřednictvím videokonferencí se mohou renomovaní odborníci věnovat pacientům, kteří jsou vzdáleni na tisíce kilometrů, geolokační mechanismy zase umožňují retrospektivně zmapovat pohyb nakažených osob. Dalším efektivním nástrojem pro urychlení vývoje léků jsou algoritmy umělé inteligence vybudované na vzorku s milióny pozorování, které jsou schopny s vysokou pravděpodobností predikovat reakci virů a bakterií na dostupné medikamenty a zároveň modelovat účinné způsoby, jak s viry bojovat. Cloudové sdílení pak umožnuje špičkovým týmům v různých zemích světa okamžitě sdílet výsledky,“ vysvětluje Rod přínosy zapojení informačních technologií do vývoje léků a vakcín.

Není to však jen o diagnóze a léčivech. Dalším ilustrativním příkladem je zásobování. „Oslovilo nás využití autonomních technologií. Automatizovaná doprava urychluje distribuci zdravotnických pomůcek až o 50 procent. Hezkým příkladem je i nasazení robotických sterilizátorů na dezinfekci extenzivně využívaných ploch, což významně šetří čas a práci personálu zdravotnických zařízení, a navíc snižuje riziko nákazy,“ říká Michael Fanta, analytik CETA.

Již nyní vlády sčítají rozsáhlé ztráty a plánují, jakými stimuly znovu zažehnout motory svých ekonomik. Ekonomická recese se zřejmě nevyhne ani České republice. Vláda slibuje několik fiskálních stimulů na podporu sociálního systému a podnikání, což prohloubí deficit veřejného rozpočtu v řádech stovek miliard korun.

Vedle expanzivní fiskální politiky, jejíž výsledky jsou ihned viditelné, je ale třeba soustředit pozornost také na dlouhodobé stimuly, které zvýší produktivitu práce v celé tuzemské ekonomice a zajistí dlouhodobou prosperitu.

„Stavět hladové zdi nemá valný význam, stejně tak nemá význam překotně budovat infrastrukturu pouze pro boj s virovou pandemií. Důležité je budovat univerzální platformu, na které je možné generovat vývoj a výrobu s vysokou přidanou hodnotou, ale také ji využít v kritických časech, jako je tento,“ myslí si Rod.

Tímto přístupem by se podle něj měla řídit i vláda. „Vysokorychlostních komunikačních sítích, na kterých stojí Průmysl 4.0, chytrá města a internet věcí, musíme uvažovat jako o klíčovém determinantu naší budoucí konkurenceschopnosti v globálním kontextu. A proto by při implementaci fiskálního záchranného balíčku měly hrát důležitou roli,“ zakončuje analytik Michael Fanta.


Praha pokračuje v očkování lidí bez přístřeší

Včera v 10:38

Ve snaze zajistit co nejvyšší proočkovanost Pražanů organizuje hlavní město od poloviny července očkování lidí bez přístřeší. Díky dohodě s Ministerstvem zdravotnictví očkuje Praha i cizince bez domova, kteří žijí na území hlavního města. Během osmi očkovacích akcí se podařilo podat vakcínu, která...

Ve FTN bylo naočkováno už více než 160 tisíc lidí a přes 4000 dětí od 12 let

14. září 2021 v 06:55

Ve Fakultní Thomayerově nemocnici (FTN) bylo naočkováno už více než 160 tisíc lidí a k tomu přes 4000 dětí od 12 do 15 let. Očkovat proti nemoci Covid-19 se ve FTN začalo na konci prosince minulého roku, a to v prostorách nového očkovacího centra v pavilonu F. 

Poliklinika Prahy 7 očkuje bez nutnosti rezervace

2. září 2021 v 07:16

Na Poliklinice Prahy 7 se očkuje vakcínou Moderna. Očkovat se zde mohou zájemci starší 16 let, kteří jsou přihlášeni k veřejnému zdravotnímu pojištění v České republice.

Další články
Nahoru