Dnes Pátek - zatazeno 18°C
Zítra Sobota - jasno 22°C
Pátek 29. 3. 2024
Svátek má Taťána
Nabídka pro inzerenty
Inzerujte na serveru www.prazskypatriot.cz za zvýhodněné ceny.
Dětský hřbitov vydal dvanáct rakví, po odkrytí jejich vík se ostatky Zdeny Mašínové nenašly
Antropologové při zkoumání údajného hrobu Zdeny Mašínové. Foto: MHMP

Dětský hřbitov vydal dvanáct rakví, po odkrytí jejich vík se ostatky Zdeny Mašínové nenašly

Při průzkumné sondě hromadného hrobu na ďáblickém hřbitově sice archeologové našli dvě zachovalé kostry dospělých lidí a další kosterní pozůstatky, antropologové však vyloučili, že by některé z nich mohly patřit Zdeně Mašínové starší. Novinářům to dnes na místě řekli členové týmu, který sondu prováděl, a radní Prahy Milena Johnová (Praha Sobě). Ta uvedla, že s ohledem na to, že jiné indicie o umístění ostatků neexistují, tím snahy o vyzvednutí končí. Město podle ní plánuje na hřbitově pietní úpravy.

Od 13. do 22. července se konaly v severní části Ďáblického hřbitova výkopové práce s cílem prověřit místo, kde měla být v roce 1956 tajně pohřbena Zdena Mašínová starší, jež zemřela v komunistickém vězení. Archeologové na místě hromadného hrobu vykopali jámu o rozměrech 2,5 krát 2,5 metru. Hledané ostatky ale nebyly nalezeny.

Na konci roku 2018 se na vedení hlavního města obrátila Zdena Mašínová mladší se žádostí o vyzvednutí ostatků své maminky. Označila též místo, kde se ostatky měly nacházet. „Velmi rozumím přání dcery paní Zdeny Mašínové důstojně uložit ostatky své matky. Jsem ráda, že jsme mohli její žádosti vyjít vstříc a pokusili se ostatky vyzvednout,“ uvedla radní pro sociální oblast a zdravotnictví Milena Johnová.

V květnu 2019 za tím účelem vznikla expertní skupina složená z historiků, archivářů, archeologů a zástupců organizací sdružujících bývalé politické vězně. Prvním krokem bylo provedení archivní rešerše, která měla doložit místo uložení ostatků paní Mašínové starší.

Dále byl uskutečněn i geofyzikální výzkum, opět s cílem prověřit místo uložení ostatků. Ani jedna metoda nepotvrdila místo, kde měly podle ústního svědectví ležet ostatky paní Zdeny Mašínové starší. „Proto jsme se rozhodli k provedení terénního odkryvu archeologickou metodou, který byl poslední možností, jak ostatky nalézt,“ sdělila radní.

Vlastního hledání ostatků se ujali archeologové z pražského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ), kteří již měli zkušenosti s úspěšným nalezením ostatků komunisty umučeného kněze Josefa Toufara, též na ďáblickém pohřebišti.

Kromě archeologů NPÚ se prací zúčastnili antropologové z Národního muzea a pracovníci Správy pražských hřbitovů. Domluvena byla i spolupráce s forenzními specialisty z Kriminalistického ústavu Policie ČR, kteří byli připraveni v případě nalezení odpovídajících kosterních ostatků provést analýzy DNA.

Na rozdíl od exhumace pátera Josefa Toufara zde nebyly k dispozici žádné písemné prameny odkazující na přesné místo pohřbu Zdeny Mašínové starší. Bylo tedy nutné vycházet pouze z archeologických poznatků a ústního sdělení hrobníka, který roku 1956 popsal Zdeně Mašínové mladší místo a způsob pohřbení její matky. Mimo jiné jí sdělil, že byla pohřbena na vrch jámy, v níž již byly pochovány malé děti.

Na místě, které označila paní Mašínová mladší, v prostoru takzvaného Dětského hřbitova, položili archeologové zjišťovací sondu. V nevelké hloubce se objevily obrysy dvou hromadných hrobů. Protože se podle výpovědi hrobníka měly hledané ostatky nalézat v nejsvrchnější vrstvě rakví, byla odkryta pouze jejich víka. Celkem bylo takto prověřeno 12 rakví. S objevenými ostatky bylo zacházeno pietně, nebyly vyjímány ani se s nimi nijak nemanipulovalo, byly pouze zdokumentovány.

Ostatky prozkoumali antropologové z Národního muzea. Ve většině rakví byly nalezeny části lidských těl dospělých osob, které byly na hřbitov s největší pravděpodobností převezeny z pražského Anatomického či Patologického ústavu a z Ústavu soudního lékařství.

Ve čtyřech malých rakvích se nacházely pozůstatky novorozenců. Pouze dvě rakve obsahovaly celá těla dospělých osob. V prvním případě se jednalo o tělo staršího muže, ve druhém o tělo ženy starší 50 let. U této ženy stavba kostry neodpovídala známým informacím o hledaných ostatcích Zdeny Mašínové starší.

„Mrzí nás, že toto hledání skončilo negativním výsledkem. Potvrdilo se, že bez Polohové knihy hrobů a dalších archivních dokumentů je nalezení konkrétní osoby v prostoru, kde se pod zemí nacházejí ostatky mnoha tisíc osob, krajně obtížné až nemožné. Severní část Ďáblického hřbitova je místem, kde se setkávají naše tragické moderní dějiny. Místem, na kterém jsou pochovány ostatky tisíců bezejmenných, včetně malých dětí, oběti i hrdinové, ale také popravení nacisté a kolaboranti a v jejich blízkosti ti, kteří se vzepřeli komunistickému režimu. Jako takové by si zasloužilo novou pietní úpravu,“ uvedl Jan Havrda z Národního památkového ústavu, vedoucí týmu archeologů.

Podle Havrdy se na ďáblickém hřbitově nachází pravděpodobně 72 hromadných hrobů, do kterých se pohřbívalo od roku 1943 do roku 1961. Dokumentace o pohřebišti byla v minulosti zničena při požáru administrativní budovy. Nalezení konkrétní osoby v prostoru, kde jsou uloženy ostatky více než 10 000 osob, mezi nimiž též přibližně 200 obětí komunistického režimu, je tedy velice obtížné.

„S paní Mašínovou jsme se domluvily, že ji koncem léta spolu s vedoucími archeologického a antropologického výzkumu seznámíme se všemi detaily provedených prací. Za hlavní město mohu dále říct, že nepředpokládáme žádné další pokusy o vyzvednutí ostatků, protože neevidujeme žádné individuální žádosti pozůstalých. Nezbývá než přijmout toto místo jako svědectví dějin minulého století. Můžeme a měli bychom ho využít jako zdroj poznání doby, kdy vládla neúcta k člověku, která se projevila i nepietním přístupem k lidským ostatkům,“ říká Johnová.

O potřebě nové – důstojné a pietní – úpravy tohoto místa jednají zástupci hlavního města s odborníky i zástupci bývalých politických vězňů již od loňského roku. Veřejná správa se přitom ďáblickým pohřebištěm doposud příliš nezabývala a neexistuje tak ani komplexní studie o jeho historii.

„Rozhodli jsme se proto nechat zpracovat souhrnnou studii tohoto místa a jeho historie. Studii, na jejímž zpracování jsme se dohodli s Ústavem pro studium totalitních režimů, použijeme jako základní vstup pro přípravu architektonické soutěže na novou úpravu hřbitova,“ dodala Milena Johnová.

Anketa

Měli být komunisté u nás po roce 1989 zakázáni?

51.3%
(51.3%)
46.5%
(46.5%)
2.2%
(2.2%)
Mašínová starší v době soudního procesu s Miladou Horákovou organizovala podpisovou petici za její omilostnění. V listopadu 1953 byla zatčena za odbojovou činnost svých synů. Ve vykonstruovaném procesu byla odsouzena na 25 let žaláře za údajnou velezradu a špionáž. Byla umístěna do tábora nucených prací v Pardubicích, kde v roce 1956 zemřela.

Ďáblický hřbitov vznikl před první světovou válkou. Nachází se na něm čestná pohřebiště obětí první světové války a rovněž obětí nacistické a komunistické diktatury. V hromadném hrobě tam byl pohřben také páter Josef Toufar, jehož ostatky byl před několika lety vyzvednuty a následně pohřbeny v Číhošti.


Autor: Jan Puci

Praha 10: Živnostenský odbor pouze na objednání

25. března 2024 ve 12:28

Počínaje dnem 4. dubna budou čtvrtky určeny pouze pro objednané klienty odboru. S konkrétním referentem se lze domluvit telefonicky či e-mailem nebo se objednat elektronicky.

Další články
Nahoru