Deset let inflace: Co nám ukázala dekáda cenových šoků a proč na tom záleží investorům i domácnostem

Dekáda dvou zcela odlišných období

První část sledovaného období byla charakteristická velmi nízkou inflací, v některých zemích dokonce deflačními tlaky. Ty byly způsobeny zejména nízkými cenami energií a utlumeným ekonomickým růstem. Zlom nastal po roce 2020, kdy kombinace pandemie COVID‑19, narušených dodavatelských řetězců, masivních fiskálních stimulů a následné energetické krize vyvolané válkou na Ukrajině vedla v letech 2022 a 2023 k nejprudšímu růstu cen za několik desetiletí.

Stejné šoky, rozdílné dopady

Studie upozorňuje, že ačkoliv všechny sledované země čelily obdobným externím vlivům, jejich inflační vývoj se výrazně lišil. Středoevropské ekonomiky – Slovensko, Česko a Polsko – zaznamenaly velmi silný růst cen, zejména u energií a potravin. Otevřenost jejich ekonomik a závislost na dovozu energií zesílily dopad vnějších šoků.

Maďarsko prošlo ještě extrémnějším inflačním obdobím, kdy se vysoká inflace udržela po delší čas. Významnou roli zde hrálo oslabení měny i specifické vládní zásahy do cen. Itálie se naopak dlouhodobě pohybovala na hraně deflace, přesto i zde energetická krize vedla ke skokovému nárůstu inflace, byť mírnějšímu než ve střední Evropě. Spojené státy zaznamenaly rychlý přechod od nízké inflace k nejvyšším hodnotám od 80. let, avšak razantní měnová politika centrální banky umožnila postupný návrat inflace k cílovým úrovním.

Návrat ke klidu, ale s trvalými následky

Po inflačním vrcholu v letech 2022–2023 došlo v letech 2024–2025 ve všech sledovaných zemích k výraznému zpomalení růstu cen. Přispěla k tomu stabilizace energetických trhů, obnovení dodavatelských řetězců a zpřísnění měnové politiky centrálních bank. Přesto studie konstatuje, že vývoj reálných mezd se mezi zeměmi výrazně liší. Zatímco v zemích V4 se kupní síla domácností po prudkém propadu znovu zotavuje, v Itálii zůstávají reálné mzdy i nadále citelně pod úrovní před krizí.

„Poslední dekáda jasně ukázala, že inflace není lineární ani předvídatelný proces. Zatímco roky nízké inflace vytvářely falešný pocit stability, kombinace pandemie, energetického šoku a geopolitického napětí během krátké doby zásadně změnila cenové prostředí napříč ekonomikami. Pro domácnosti i investory je to silná připomínka, že ochrana reálné hodnoty peněz vyžaduje dlouhodobý přístup, diverzifikaci a schopnost reagovat na globální rizika,“ uvedl David Matulay, analytik InvestingFox.

Inflace jako klíčové investiční riziko

Z investičního pohledu studie zdůrazňuje, že inflace má zásadní dopad na reálnou hodnotu úspor i investičních výnosů. Dlouhodobé držení hotovosti vedlo v uplynulé dekádě k výraznému poklesu kupní síly, zatímco investice do akciových trhů dokázaly inflaci nejen překonat, ale i vytvořit reálný zisk. Závěry studie proto poukazují na rostoucí význam diverzifikace portfolia, reálných aktiv a aktivního řízení rizik.

Poučení pro budoucnost

Autoři studie zároveň připomínají, že cenová stabilita může být rychle narušena externími šoky a že návrat inflace k cílovým hodnotám závisí na důvěryhodných a včasných krocích hospodářské politiky. Zkušenosti posledních let podle nich potvrzují, že systematické finanční plánování a dlouhodobý přístup ke správě majetku jsou v nestabilním globálním prostředí klíčové nejen pro investory, ale i pro běžné domácnosti. 

Varování! Tento marketingový materiál není a nesmí být považován za investiční poradenství. Údaje z minulosti nejsou zárukou budoucích výnosů. Investování v cizí měně může ovlivnit výnosy v důsledku kolísání. Všechny transakce s cennými papíry mohou vést k ziskům i ztrátám. Výhledová prohlášení představují předpoklady a aktuální očekávání, která nemusí být přesná nebo vycházejí ze současného ekonomického prostředí, které se může změnit. Tato prohlášení nejsou zárukou budoucí výkonnosti. InvestingFox je obchodní značka společnosti CAPITAL MARKETS, o.c.p., a.s. regulované Národní bankou Slovenska.