
Deprese, úzkosti, nespavost nebo zadlužování na internetu. Výzkum ukázal problémy žáků zavřených škol
6. dubna 2021 08:55
Výzkum probíhá každoročně již od roku 2016, data se sbírají pomocí dotazníkového šetření. Zapojují se respondenti ve věku 11 až 21 let z pražských základních škol, středních škol a gymnázií. Poslední kolo dotazování proběhlo v prosinci 2020, za celý loňský rok se zapojilo celkem 8 724 žáků.
Jaká jsou nejdůležitější zjištění průzkumu z prosince? Narostl podíl žáků, kteří mají problémy kvůli času strávenému na technologiích jako jsou mobilní telefon, počítač nebo internet, zejména času strávenému na sociálních sítích. Dívky na nich častěji sledují videa, chlapci jsou zase aktivnější v hraní her.
Závislost na technologiích je problém nejen z hlediska času, ale také zdravotního stavu či financí. Až 20 procent žáků utratilo v loňském roce na internetu více peněz, než si mohli dovolit, což je nejvíce za sledované období od roku 2016.
Žáci se během karantény potýkali zejména se zhoršenou náladou (62 procent), úzkostmi a depresivními stavy (34 procent) a problémy se spánkem (34 procent).
Časté byly také problémy související s poruchami příjmu potravy, jako jsou nechuť k jídlu nebo výkyvy hmotnosti, a to zejména u středoškolských dívek. Tyto problémy uvedla až polovina dívek.Z výzkumu vyplývají i některá pozitivní zjištění. V roce 2020 pokračoval dlouholetý trend celkového poklesu užívání alkoholu, marihuany a dalších návykových látek mezi žáky a studenty.
Mírné riziko nárůstu konzumace alkoholu v době pandemie se vyskytlo pouze u nejstarších, často již plnoletých chlapců. Elektronické cigarety a zařízení na zahřívání tabáku jsou u žáků častější než klasické tabákové cigarety a celkový počet kuřáků se trvale snižuje.
Opět se ve výzkumu ve zvýšené míře projevila rizika kyberprostoru. Téměř polovina loni dotazovaných zažila, že je na internetu někdo pomluvil, nadával jim či ubližoval, což je nejvíce za všechny sledované období od roku 2016.
Třetina žáků uvedla, že je v roce 2020 někdo cizí kontaktoval s nevyžádanou erotickou nabídkou na internetu. To znamená nevyžádaným hovorem o sexu nebo třeba nabídkou peněz za intimní fotografie.
„Dopady na žáky nelze paušalizovat. Určitá část žáků je za distanční výuku ráda a cítí se v ní lépe než při běžné výuce, části distanční výuka vadí, ale zvládají ji, pro část žáků má pak distanční výuka výrazně negativní dopady. Zejména pokud nemají stabilní rodinné zázemí a podporu. Co je důležité, tak podle dat nedošlo ke zhoršení v celkovém ukazateli, to znamená, jak se žáci v roce 2020 cítí doma, jak se cítí mezi spolužáky a jak jsou celkově spokojeni se svým životem,“ říká autor výzkumu Roman Petrenko.

Co by žákům na základě provedeného výzkumu pomohlo? „Z dat vyplývá, že je aktuálně nutná zejména podpora zajištění funkčních sociálních kontaktů mezi dětmi, žáky a studenty a péče o jejich duševní zdraví, a to jak ve školách, tak v domácím prostředí prostřednictvím sociálních a intervenčních služeb. Rodiny se během epidemie dostávají pod silný tlak, sledujeme nejen nárůst úzkostí a depresí, někdy i tendencí k sebevražednému jednání, ale obecně domácího násilí,“ říká Martin Šimáček, ředitel Centra sociálních služeb Praha.
„Ministerstvo školství by mělo připravit plán podpory dětem, žákům a studentům při návratu do škol, který bude reagovat na alarmující zjištění potvrzená i naším výzkumem. Školy, učitelé a poradenští pracovníci musí dostat podporu pro zvládnutí této náročné situace. My k tomu přispějeme v rámci poskytování sociálních a poradenských služeb, a také při systematické spolupráci se školami,“ dodává Šimáček.