Dárci kostní dřeně se dočkali ocenění, vážně nemocným dali šanci na život

Ocenění předal všem loňským dárcům herec Ondřej Vetchý, s gratulací se připojil také biskup Václav Malý. Z Prahy byli oceněni Martin Bezdíček z Prahy 5 a Filip Klicnar ze čtvrté městské části.

Nejemotivnější částí večera byl moment, kdy se poprvé setkala vyléčená pacientka Ingrid Beránková Ambruzová, bývalá baletka souboru Národního divadla a dnes maminka malého chlapečka, se svou dárkyní Janou Královou.

V Česku je podle ČNRDD přes sto tisíc zaregistrovaných dobrovolných dárců, ve světě pak 38 milionů. Registry po celém světě jsou propojeny a úzce spolupracují, bohužel zhruba pro každého čtvrtého pacienta se vhodný dárce nenajde nebo se najde příliš pozdě.

Kdo chce vstoupit do registrů dárců kostní dřeně, musí být ve věku 18 až 35 let a být zdravý. Zájemce o zápis vyplní dotazník – osobní údaje, nemoci, s kterými se léčí. Pak mu vezmou sestřičky kapku krve nebo mu vatovou tyčinkou vytřou ústa.

Výsledek je uložen v počítačové databázi do doby, než je potenciálnímu dárci 60 let, kdy ho počítač automaticky vyřadí. Většinou se už nic víc nestane, protože pouze jedno procento dobrodinců zapsaných v registru se shoduje s nemocným a stane se skutečným dárcem.

V případě unikátní shody s transplantačními znaky nemocného je člověk zapsaný v registru požádán o darování krvetvorných buněk. Nutit ho k tomu samozřejmě nikdo nemůže a konečné rozhodnutí je jen na něm.

Darování krve

Jak uvedl primář Transfuzního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice Petr Turek, krev mohou darovat zdraví lidé od 18 do zhruba 65 let, i když ukončení dárcovství je individuální záležitostí a záleží na zdravotním stavu dárce.

Ženy mohou darovat čtyřikrát ročně, muži až pětkrát. Při každém odběru, který trvá zpravidla 4 až 8 minut, je odebráno 450 mililitrů krve.

Asi polovina odebrané krve se použije v operačních oborech, ať již při plánovaných výkonech nebo při úrazech a náhle vzniklém krvácení, například při krvácení do zažívacího traktu nebo u žen po porodu.

Zhruba polovina transfuzních přípravků se použije při léčbě dlouhodobě nemocných, zejména při léčbě nádorových onemocnění a chorobách krve. Prakticky veškerá krev se zpracovává na více přípravků (červené krvinky, plazmy, krevní destičky). Jeden dárce tak obvykle pomůže více příjemcům.