Čtyři lidé z deseti v Česku trpí alergiemi, ovlivnit je může i nadváha

V současnosti je v plném proudu pylová sezóna. Vrcholí období květu břízy a v květnu nastoupí nejsilnější alergen – trávy. Výskyt nových typů alergií v souvislosti s nošením roušek a respirátorů se podle lékařů z VFN nepotvrdil. 

Letošní jaro se od dvou předchozích liší tím, že můžeme volně dýchat. Lidé se daleko častěji věnují sportu, procházkám, práci na zahradě a chalupaření. To přináší významný kontakt s pyly. 

„V dubnu je nejsilnější bříza, protože její pyly mají velký dolet, tedy i zásah. Navazovat na ni budou od poloviny května trávy, což je nejsilnější alergen v naší populaci vůbec, protože doba květu trav se protahuje až do konce července,“ sdělila Jitka Petanová. 

Nově jsme se podle ní v posledních letech častěji setkali s reakcemi na květ černého bezu a překvapivě se přidávají v jarních a letních měsících plísně, pro které bylo typické sychravé podzimní období, vlhko a tlející spadané listí.

Naštěstí se nepotvrdil výskyt nových typů alergií v souvislosti s nošením roušek a respirátorů, ale vlivem globálního oteplování a klimatických změn se mění i chování rostlin, které se vyskytují v našich zeměpisných šířkách. 

„Narůstají počty uvolněných pylových zrn, které vyvolávají alergické projevy. Mění se i vlastnosti samotných alergenů – specifických proteinů, které působí u pacientů alergické projevy,“ upozornila alergoložka. 

Atopický pochod, ale i první projevy v důchodovém věku 

První projevy alergií se mohou objevit už v kojeneckém věku a poté dítě do zhruba tří let věku projde všemi druhy alergických onemocnění: atopickou dermatitidou, která je často spojená s intolerancí bílkoviny kravského mléka a gastroenterologickými potížemi. Říká se tomu atopický pochod. 

Zároveň není vzácností, že první alergická reakce v podobě rýmy, dušnosti a slzení očí či zánětu spojivek zaskočí šedesátníka. „Jedinci, kteří mají v organismu geneticky zakódované dispozice k alergické reakci, se mohou se svým typem alergenu ve vysoké koncentraci poprvé setkat až ve vyšším či dokonce seniorním věku,“ vysvětlila Petanová.

Pak dochází k nárazu v podobě silné alergické reakce. Měli bychom podle Petanové myslet i na to, že prodělané onemocnění covid-19 a jiné návyky, které jsme si vytvořili v době karantény a lockdownu, mohou změnit i projevy těla, na které jsme byli dlouhá léta zvyklí. Celkově méně pohybu může vést ke zhoršení celkové kondice a zadýchání se již při malé námaze. 

Lékem první volby bývají antihistaminika, která tlumí příznaky a lokální. „Při těžších formách alergií využíváme kauzální terapii. Pacient je po dobu tří až pěti let cíleně vystavovaný alergenu, který mu způsobuje obtíže,“ dodala Jitka Petanová. 

Pro alergie podle ní platí stejně jako pro ostatní nemoci, že zdravý životní styl, pravidelný pohyb a udržování přiměřené tělesné hmotnosti spolu s cílenou léčbou dokážou udržet alergické projevy takzvaně na uzdě.