Covid brzdí odhalení vzácného a smrtelného onemocnění plic

Pneumologové nabídli loni na podzim lidem, ať se nechají zdarma a bez objednání vyšetřit v rámci Dne otevřených plicních ambulancí. Plíce si nechalo zkontrolovat v téměř 60 ordinacích 245 pacientů, což je o polovinu méně než v roce 2019. Pokles zájemců o vyšetření zapříčinila podle lékařů koronavirová epidemie. 

„Průběh IPF může být nepředvídatelný. Jsme proto vděční za každého pacienta, který se i přes pandemii covidu dne otevřených dveří zúčastnil. Stejně tak by lidé neměli podceňovat pravidelné kontroly. I půlroční posečkání může být opravdu dlouhé a léčba, která by pacientovi před šesti měsíci zabrala, už dnes nemusí stačit,“ říká profesorka Martina Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

Její slova potvrzuje ambulantní pneumolog Aleš Tauchman. „Každodenní praxe ukazuje, že se k nám pacienti často dostávají až v pokročilých fázích nemoci, což bohužel platí i pro jiné závažné nemoci, například chronickou obstrukční plicní nemoc, kdy jsou možnosti léčby a hlavně její výsledky značně limitované. Při podezření na IPF posíláme pacienta ihned do specializovaného centra, kde je podezření na diagnózu potvrzeno, či vyvráceno, a je stanovena vhodná léčba,“ sděluje Tauchman. 

Počet lidí, kteří plicní lékaře navštívili, oproti roku 2019 podle zkušeností pneumologů klesá. Přisuzují to právě koronavirové pandemii. IPF totiž postihuje osoby starší 60 let, které patří mezi ohroženou skupinu nemocí covid-19. Pacienti se bojí, že se při návštěvě pneumologa virem nakazí. 

Podle lékařů jsou jejich obavy zbytečné. „Nevím o nikom, kdo by se nakazil v ordinaci, kde dodržujeme přísná protiepidemická opatření. Počet našich pacientů, kteří onemocněli koronavirem, naopak dramaticky stoupl přes Vánoce, kdy se setkávali s příbuznými,“ vysvětluje Martina Šterclová, předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) ČPFS. 

Apeluje proto na rodinné příslušníky, aby zdravotní stav pacientů s IPF nebo jinými plicními nemocemi nepodceňovali, dodržovali opatření a nechali se před jejich návštěvou testovat. 

„Jedna paní s IPF nám bohužel takto po Vánocích zemřela a dalšímu pacientovi se výrazně zhoršily plicní funkce. Rozhodně ale nelze říci, že by pacient s IPF a nemocí covid-19 musel zemřít. Na druhou stranu lze očekávat komplikace a případnou hospitalizaci, proto nabádám k ohleduplnosti,“ popisuje.

IPF není jediným závažným onemocněním plic, se kterým se pneumologové setkávají. Podobný průběh mohou mít i další plicní fibrózy, které se vyskytují častěji. Patří k nim například takzvané holubářské plíce. 

„Nemoc se objevuje u pacientů po kontaktu s prachem a ptačím peřím. Vyskytuje se často na farmách. Podobně jako u IPF se pacientům jizví plicní tkáně, ale funkce neklesají tak rapidně. Na rozdíl od IPF ale postihuje i mladší ročníky v produktivním věku,“ vysvětluje Šterclová.