Co s městským vedrem? Sázet, sázet a zase sázet

Povinně přimíchávaná biosložka do paliva nám ničí motory a z aut uniká ještě více karcinogenních látek než dřív. Krajina, osázená řepkou a kukuřicí, nezadrží vodu po deštích, ve městě se partičky zelených aktivistů snaží donutit normální lidi přesednout na kola tím, že komplikují dopravu dalšími a dalšími opatřeními, která jsou tu ve prospěch démona cyklodopravy, jinde se zaštítí heslem, že město je pro lidi, a ne pro auta. Jako by v těch autech neseděli lidé.

Skutečné problémy životního prostředí se neřeší. Jedna z věcí, která Pražany trápí, je extrémní letní horko. Přes den nesnesitelný žár, který se přenáší do noci a nedává organismu odpočinout. Oteplování planety asi v Praze nezabráníme, můžeme ale Prahu přizpůsobovat.

Přizpůsobení je skryto v jednoduchých opatřeních, nevyžaduje žádné velké studie za miliony, stačí jen použít hlavu. Nikoliv na nošení slaměného kloboučku, byť ten před žárem také částečné chrání, ale k přemýšlení v intencích selského rozumu.

Ten návod je jednoduchý: výsadba stromů (především těch suchu odolných), tlak na developery, aby na domech používali zelené střechy a „šetřit“ novými plochami betonu a asfaltu.

Zdá se vám to jasné a moc jednoduché? Ano, taková je ale realita a řeč čísel. Bohužel, za posledních x let se vedení města raději utápí v utrácení peněz za různé strategie, studie a plány, ale v reálu využije každou možnost někde něco vyasfaltovat, o změnách směrem k developerům nemůže být na tomto poli ani řeč.

Cyklostezka v Žernosecké ulici

Klasickým příkladem budiž cyklostezka v Žernosecké ulici. Hory betonu a asfaltu, cyklistu na ní nepotkáš, a pokud ano, tak jen v hrůze sledujete, zda nesrazí dítě jdoucí z tamní školy nebo seniora z nedalekého domu s pečovatelskou službou. Vliv na životní prostředí? Jen negativní!

Výsadby vhodných stromů jsou jedním ze základních pilířů, jak může Praha přispět ke snižování nesnesitelných vlivů tepla na svoje obyvatele. Není třeba dělat sáhodlouhé studie, stačí se obrátit na jakéhokoliv dendrologa (dendrologie v užším slova smyslu je součástí systematické botaniky) a ten vám vyjmenuje, které dřeviny jsou suchu odolné. Stačí jen chtít. A pak jen sázet, sázet a sázet, všude, kde je to možné. U tohoto bodu je třeba si uvědomit, že stromy, které dnes dáme do ulic, budou plně funkční za několik let. V lesnictví například platí, že stromy sázíme pro svoje vnuky, ale nezanedbatelný vliv budou mít stromy takřka okamžitě.

Zelené střechy jsou dalším prvkem, který je schopen ve svém součtu výrazně přispívat ke kvalitě života v Praze. Snížují nebezpečí mechanického poškození hydroizolace důsledkem vnějších vlivů, chrání proti sání větru, jsou ochranou proti sálajícímu teplu, zlepšují  izolaci proti hluku, zvyšují tepelnou ochranu v zimě a především také v létě, příznivě ovlivňují odtok srážkové vody a zvyšují  její akumulaci. Jako bonus pak můžeme říct, že domy se zelenou střechou jsou ve svém výsledku i ekonomickým přínosem pro majitele nebo provozovatele nemovitosti, protože vyžadují menší náklady na teplo během zimy, a na klimatizaci během léta.

Jaká je současná praxe? Více než tristní. Praha si sice schválila „Strategii adaptace na klimatickou změnu“, ale aktuální návrh Metropolitního plánu jde opačným směrem. Parky zbavuje ochrany před zástavbou, ruší pásy izolační vegetace a drobnější zelené plochy vymezuje jako zastavitelné pozemky. Neobsahuje tlak na budoucí developery k potřebným výsadbám nebo zeleným střechám.

Autorem zmíněné strategie je ta samá instituce (Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy), která varuje před vznikem tepelných ostrovů. Pravá ruka neví, co dělá levá? No, hlavně, že máme ty strategie za hromady peněz, že!?

Autorem textu je Martin Cibulka, kandidát ODS do Zastupitelstva MČ Praha 8, bývalý vedoucí odboru životního prostředí ÚMČ Praha 8
 

Články uveřejněné v rubrice KOMENTÁŘE nemusí vyjadřovat stanoviska a názory redakce