dnes
Pondělí - jasno
12°C
zítra
Úterý - jasno
12°C
pozítří
Středa - zatazeno
10°C
Co dělali naši předkové v malé době ledové? Bruslili, zjistili archeologové
Všechny nálezy jsou nyní majetkem hlavního města. Foto: archiv

Co dělali naši předkové v malé době ledové? Bruslili, zjistili archeologové

Nálezy dokumentující osídlení od mladší doby kamenné až po středověk přinesl záchranný archeologický výzkum, který letos prováděli odborníci ze společnosti Labrys v Praze – Lipencích. Výzkum předcházel zahájení výstavby rezidenčního projektu Lipenecký park, jehož investorem je Natland Group.

K nejzajímavějším nálezům řadí archeolog Milan Kuchařík, ředitel Labrys, o.p.s., kostěnou brusli z konce 15. století. V té době panovaly na severní polokouli kruté zimy, celé Grónsko se pokrylo ledem, zvětšily se alpské ledovce a Vltava i Berounka, před jejichž soutokem Lipence leží, bývaly po celé měsíce pokryty ledem silným několik desítek centimetrů.

brusle-kost-1jpg „Nález pochází ze zásypu studny s kamenným roubením, kterou jsme objevili během prací. Datovat jsme ji mohli díky keramice, kterou jsme našli ve stejné vrstvě,“ říká Milan Kuchařík.

Jedná se o kostěný předmět vyrobený z dlouhé zvířecí kosti, který je provrtaný dvěma otvory blízko konců a z jedné strany ohlazený. Způsob používání vyplývá z analogie s etnografickými výzkumy.

„Podobné náčiní je zdokumentované už nálezy z pozdní doby kamenné. Středověký bruslař měl výhodu v tom, že žil v období nazývaném malá doba ledová, takže pokud měl blízko k řece, mohl se po ní v zimě pohybovat snadno a rychle,“ vysvětluje Kuchařík. Pořízení bruslařské výbavy navíc nemohlo být ani příliš nákladné, takže takový sport pro všechny, jak by se řeklo dnes.

Kde můžete spatřit nálezy
Všechny nálezy jsou nyní majetkem hlavního města, archeologové je předali Muzeu hl. m. Prahy. Záleží na jeho výstavním plánu, jestli je někdy budou moci obdivovat návštěvníci. Ve spojení s nálezovou zprávou mohou takové předměty posloužit jako podklad pro další výzkum, nebo třeba při přípravě publikací dokumentujících dějiny jednotlivých obcí.

„Z nálezů v určité lokalitě ale může vzniknout třeba také výstavka, kterou ta obec sama připraví pro své občany,“ upozorňuje vedoucí realizace staveb NG Real Estate Ivan Ševěček. Společnost řídí developerské projekty Natlandu. „To umožňovaly třeba nálezy související s přípravou projektu Čakovický park, kterému jsme se věnovali celou uplynulou dekádu,“ dodává stavař.

„Jsme na břehu poměrně významné řeky a tím pádem i komunikační trasy do západních Čech, navíc poblíž soutoku. Pravěké i středověké osídlení je tu poměrně koncentrované,“ říká Milan Kuchařík.

Nejstarší zdokumentované osídlení na březích Berounky je podle něj z mladší doby kamenné. Tehdy na území dnešních Lipenců žili první zemědělci, kteří po sobě zanechali takzvanou vypíchanou keramiku.

Další zajímavé keramické nálezy pocházejí ze starší doby bronzové. Průzkum prokázal i keltské osídlení. „Našli jsme dva domy, v obou předměty sloužící jako vybavení domácnosti. Jeden z nich evidentně zanikl následkem požáru. Nádobí tedy zůstalo na místě, kam je obyvatelé ukládali, protože na ně spadla hořící konstrukce střechy,“ popisuje archeolog.

Lipence jako osada existovaly od 13. století. „Starší výzkumy dokazují, že osídlení pokračovalo podél břehů Berounky dál. Jako archeologové se těšíme na všechny budoucí projekty v této lokalitě, protože jedině ty nám umožní další výzkum. Nikdo jiný, než soukromí investoři, jej totiž financovat nebude,“ dodává Milan Kuchařík.

Kdykoli existuje riziko, že se v souvislosti s výstavbou zničí archeologické nálezy, je nutné požádat o záchranný archeologický výzkum. Pokud je investorem právnická a fyzická podnikající osoba, musí výzkum uhradit tento investor. Jde-li o fyzickou osobu nepodnikající, jdou náklady na vrub organizace, v jejíž prospěch se výzkum dělá.

Jinak řečeno, staví-li developer, stát, obec či kterýkoli jiný podnikatel, musí v rozpočtu počítat s částkou na archeologický výzkum. Jestliže někdo staví vlastními silami třeba rodinný domek, měl by náklady uhradit stát, případně kraj.

Podle doporučení Evropské komise by měl investor vyhradit na záchranný archeologický průzkum jedno až tři procenta rozpočtu stavby.




Praha 9: Pečujete o své blízké? Potkejte se s odborníky

Včera v 08:01

Setkání s odborníky z projektu Dva životy – Praha, který pomáhá pečujícím o své blízké – děti nad 18 let, partnery s onkologickým onemocněním, po vážných autonehodách, seniory, zdravotně postižené osoby, rodiče, prarodiče, se koná v úterý 5. března.

Vodou můžete šetřit v koupelně, kuchyni i na zahradě

16. února 2019 v 07:38

Více než miliarda lidí na Zemi nemá přístup k nezávadné pitné vodě. U nás se spotřebuje za den průměrně 93 litrů vody na osobu, zatímco v nejchudších částech světa se lidé musí spokojit i s 10 litry na den.

Veolia pomáhá v boji s kůrovcem

14. února 2019 ve 12:53

Přední čeští entomologové a odborníci na umělou inteligenci spojili síly v rámci projektu na podporu rozvoje vědy a techniky Česká hlava k boji proti kůrovci. Pomocí systémů s umělou inteligencí vytvářejí program, který z leteckých snímků lesů automaticky vyhledá a označí stromy, které jsou...

Když jde o srdce. Den zdraví na Šestce

12. února 2019 v 10:33

Ve čtvrtek 14. února budou na Šestce desítky doktorů, sester, mladých mediků a další odborný personál z Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích.

David Frej: Život bez zánětu

9. února 2019 v 10:15

Zánět je reakcí imunitního systému, která nás chrání proti toxinům, infekcím a poranění. Chronický zánět, který v těle přetrvává dlouhou dobu, ovšem způsobuje závažné poškození a poruchy vedoucí k chronickým onemocněním.

Každá plechovka se počítá

6. února 2019 v 10:58

Úspěšný celoevropský projekt Každá plechovka se počítá (Every Can Counts) oficiálně vstupuje do Česka. V České republice chce zvýšit povědomí o výhodách správného třídění nápojových plechovek. Osvěta v jejich třídění ještě nikdy nebyla prezentována zábavnější formou – plechovka je náš hrdina,...

Další články
Nahoru