dnes
Neděle - jasno
14°C
zítra
Pondělí - jasno
18°C
pozítří
Úterý - polojasno
17°C
Cizokrajným dřevinám se ve městech daří. Exotické velikány najdete i mimo botanické zahrady
Běžně se po Praze vyskytuje platan javorolistý, jehož původ není zcela vyjasněn. Foto: prazskestromy.cz

Cizokrajným dřevinám se ve městech daří. Exotické velikány najdete i mimo botanické zahrady

Základ naší krajiny sice tvoří domácí dřeviny, ve městech se však nachází i mnoho těch cizokrajných. Korkovník, cesmína, platan javorolistý, pajasan žláznatý, nahovětvec dvoudomý a mnohé další, které už běžný občan pokládá za domácí. Kde je můžete vidět v Praze?  

Cizokrajné dřeviny byly vysazovány za účelem zpestření krajiny. Kdo si kdysi, před 150 lety, mohl dovolit pěstovat okrasné dřeviny? Církev, šlechta či velkostatkáři. Ten, kdo měl prostor. Obyčejný sedlák pěstoval brambory a obilí, aby se uživil.

V naší krajině se nacházejí dřeviny nejčastěji ze severní Ameriky, Japonska nebo Asie. Rostou u nás dřeviny severní polokoule, ty, které snesou naše klimatické podmínky. Platí to jak pro jehličnaté a listnaté stromy, tak i pro byliny. Třeba oliva u nás nevydrží, zmrzne.

A kde se cizokrajné stromy nachází v Praze? Všude možně. Například na Proseku je vysazený dřezovec trojtrnný, který má nádherné dlouhé trny. Hodně cizokrajných stromů se nachází ve Stromovce – například dub bílý a dub červený ze severní Ameriky, tisovec dvouřadý z Mexika či břízy ze severní Ameriky nebo Asie.

Pajasan žláznatý a nahovětvec dvoudomý

V okolí Smíchovského nádraží zase volně roste například pajasan žláznatý z Číny. Ten se nachází na Karlově náměstí, poblíž pomníku Benedikta Roezla. Na tomto náměstí roste například i urostlý nahovětvec dvoudomý, který se vyskytuje především v USA. A naproti pomníku Karolíny Světlé zase svitel latnatý. Je to olistěná dřevina se suchými tobolkami a žlutým květem.

Běžně se po Praze vyskytuje platan javorolistý, jehož původ není zcela vyjasněn. Pozoruhodný je platan na Karlově náměstí, velký platan je i na ostrově Kampa. Nad Velkopřerovským náměstím na Malé Straně je zase takzvaný Beethovenův platan, kdysi prý před ním totiž sedával hudební skladatel Beethoven, když býval na návštěvách v Praze.

Cedr atlaský byl dovezen za Rakouska-Uherska

Ve stráni pod trojským zámečkem roste cesmína ze Středomoří, kterou anglicky hovořící země berou jako symbol Vánoc. Na Pankráci se nachází například dřevina z Dálného východu – korkovník. Na Smíchově, před budovou Středočeského kraje, se nachází žlutolistá forma topolu kanadského.

V ulici Na Balkáně v Praze 3 roste památkově chráněný cedr atlaský, který je pozoruhodný svým vzrůstem. Původně byl dovezen jako semenáček z Holandska, a to zásluhou dendrologické společnosti za Rakouska-Uherska. Z těchto expedic jsou stromy i na dalších místech Prahy.

Zajímavý je často zatracovaný trnovník akát. Je to jedna z prvních vyprodukovaných dřevin přivezených do Evropy po objevení Ameriky, někdy v 16. století. Akát je rostlina, která se vysazovala z různých důvodů. Byla to technická dřevina, vysazovala se za účelem paliva, protože dřevo nehnije v zemi. Vysazovala se na extrémní stanoviště svahů nad Vltavou, lidé tak měli dřevo za humny.

Dnes však akát „utekl z kontroly“, údržba se zanedbala. Tato rostlina se nechala volně růst a zjistilo se, že zarůstá větší plochy, než je žádoucí. Vadí to řadě ochranářů, kteří argumentují, že je akát cizokrajná dřevina, která narušuje genofond. Když roste solitérně, vypadá krásně, je dlouhověká, dožívá se až 400 let.

V pražských parcích je řada zajímavých dřevin

V parcích celopražského významu je zajímavých dřevin celá řada, například v Královské oboře Stromovka je sbírka více než dvaceti různých druhů dubů. V zahradě Kinských se u dolního vchodu nachází jeden z nejmohutnějších platanů v Praze. V Letenských sadech je zase velmi pěkná dvouřadá platanová alej.

Ve volné krajině se v Praze také nachází řada zajímavých cizokrajných dřevin. V Kunratickém lese rostou tři jedinci Sekvojovce obrovského a u Kunratického potoka pod Dolnomlýnským rybníkem dokonce dva jedinci metasekvoje čínské – dřevina objevená a popsaná teprve v roce 1943. Do Čech byla první semena dovezenao šest let později.

V oboře Hvězda roste několik mladších jedinců jedlovce kanadského (tsuga). V Praze je také větší množství borovice černé (např. Dobeška, Bohnice, Bohdalec) nebo borovice vejmutovky (zejména Divoká Šárka).

Zajímavý je například také stále zelený turnerův dub v zahradě Na Valech – hned pod schody z 3. nádvoří Pražského hradu.

V těsné blízkosti je paulovnie, která není až tak neobvyklá, tato je však mimořádně velká. V lesní školce v Michli jsou zase sekvojovce obrovské, například v Bubenči dub velkoplodý. V Praze, ale samozřejmě i v dalších městech, tedy rozhodně není o cizokrajné stromy nouze.


Tisíc litrů dezinfekce v Praze 13

3. dubna 2020 ve 13:19

Praze 13 se podařilo zajistit dalších 1000 litrů dezinfekčního prostředku Anti-COVID.

Praha 2: Dvojka srdcem pomůže samoživitelkám a samoživitelům

1. dubna 2020 ve 21:55

Samoživitelkám a samoživitelům, kteří kvůli krizovým opatřením nemohou vykonávat svou práci nebo živnost a ocitají se tak bez prostředků, chce prostřednictvím nadačního fondu Dvojka srdcem pomoci druhá městská část. 

Praha 4 pomáhá lidem bez domova zajistit hygienu

1. dubna 2020 v 09:18

Praha 4 instalovala dvě zařízení pro mytí a dezinfekci rukou pro osobní hygienu lidem bez domova. Jedno je u nádraží v Braníku a druhé ve Velkém háji na Novodvorské.

VŠCHT prodlužuje lhůty pro podání přihlášek

31. března 2020 v 11:50

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze prodlužuje v souvislosti s pandemií lhůty pro podání přihlášek ke studiu ve všech úrovních studia.

Praha 8: Vrtule je na internetu

31. března 2020 v 07:07

Praha 8 dlouhodobě spolupracuje s nízkoprahovým klubem pro děti a mládež Vrtule. Ten se přesouvá po dobu koronavirové krize na internet.

Další články
Nahoru