dnes
Pondělí - jasno
23°C
zítra
Úterý - polojasno
25°C
pozítří
Středa - zatazeno
23°C
Cizokrajným dřevinám se v Praze daří, i mimo botanické zahrady rostou exotické stromy. Jaké?
Několik cizokrajných dřevin roste v centru Prahy na Karlově náměstí. Foto: archiv

Cizokrajným dřevinám se v Praze daří, i mimo botanické zahrady rostou exotické stromy. Jaké?

Základ naší krajiny sice tvoří domácí dřeviny, v Praze se však nachází i mnoho těch cizokrajných. Jakých? Platan javorolistý, pajasan žláznatý, nahovětvec dvoudomý a mnohé další. Kde je můžete vidět?

Cizokrajné dřeviny byly vysazovány za účelem zpestření krajiny. Kdo si kdysi, před 150 lety, mohl dovolit pěstovat okrasné dřeviny? Církev, šlechta či velkostatkáři. Ten, kdo měl prostor. Obyčejný sedlák pěstoval brambory a obilí, aby se uživil.

V naší krajině se nacházejí dřeviny nejčastěji ze severní Ameriky, Japonska nebo Asie. Rostou u nás dřeviny severní polokoule, ty, které snesou naše klimatické podmínky. Platí to jak pro jehličnaté a listnaté stromy, tak i pro byliny. Třeba oliva u nás nevydrží, zmrzne.

A kde se v metropoli cizokrajné stromy nachází? Všude možně. Například na Proseku je vysazený dřezovec trojtrnný, který má nádherné dlouhé trny. Hodně cizokrajných stromů se nachází ve Stromovce – například dub bílý a dub červený ze severní Ameriky, sisovec dvouřadý z Mexika či břízy ze severní Ameriky nebo Asie.

Pajasan žláznatý a nahovětvec dvoudomý

pajasan-zlaznaty-nahled

Pajasan žláznatý v parku na Pankráci

V okolí smíchovského nádraží zase volně roste například pajasan žláznatý z Číny. Ten se nachází na Karlově náměstí, poblíž pomníku Benedikta Roezla, na Karlově náměstí roste například i urostlý nahovětvec dvoudomý, který se vyskytuje především v USA.

Na Karlově náměstí, v zatáčce, jak jede tramvaj do Ječné, naproti pomníku Karolíny Světlé, jsou zase dvě nádherné dřeviny – svitel latnatý. Je to olistěná dřevina se suchými tobolkami a žlutým květem. Karlovo náměstí v první polovině 19. století projektoval zahradní architekt František Thomayer, bratr známého lékaře.

Běžně se po Praze vyskytuje platan javorolistý, jehož původ není zcela vyjasněn. Pozoruhodný je platan na Karlově náměstí, velký platan je i na ostrově Kampa. Nad Velkopřerovským náměstím na Malé Straně je zase takzvaný Beethovenův platan, kdysi prý před ním totiž sedával hudební skladatel Beethoven, když býval na návštěvách v Praze.

Cedr atlaský byl dovezen za Rakouska-Uherska

cedl-atlasky-nahled

Cedr atlaský Na Balkáně

Ve stráni pod trojským zámečkem roste zase cesmína ze Středomoří, kterou anglicky hovořící země berou jako symbol Vánoc. Na Pankráci se nachází například dřevina z Dálného východu – korkovník. Na Smíchově, před budovou Středočeského kraje, se zase nachází žlutolistá forma topolu kanadského.

Na Balkáně v Praze 3 roste památkově chráněný cedr atlaský, který je pozoruhodný svým vzrůstem. Původně byl dovezen jako semenáček z Holandska, a to zásluhou dendrologické společnosti za Rakouska-Uherska. Z těchto expedic jsou stromy i na dalších místech Prahy.

Zatracovaný trnovník akát utekl z kontroly

Podle Burdy je zajímavý „všemi zatracovaný obyčejný trnovník akát“. Je to jedna z prvních vyprodukovaných dřevin přivezených do Evropy po objevení Ameriky, někdy v 16. století.

trnovnik-akat-nahled

Trnovník akát

Akát je rostlina, která se vysazovala z různých důvodů. Byla to technická dřevina, vysazovala se za účelem paliva, protože dřevo nehnije v zemi, vysazovala se na extrémní stanoviště svahů nad Vltavou, lidé tak měli dřevo za humny.

Dnes však akát „utekl z kontroly“, údržba se zanedbala. Tato rostlina se nechala volně růst a zjistilo se, že zarůstá větší plochy, než je žádoucí. Ochranáři v krajině křičí, že je to cizokrajná dřevina, že narušuje genofond. Když roste solitérně, vypadá krásně, je dlouhověká, dožívá se až 400 let.

Cizokrajných dřevin je v Praze obrovské množství, mimo jiné i proto, že řadu z nich už běžný občan pokládá za domácí. Zastoupení akátu v lesních porostech činí 8 procent.

V pražských parcích je řada zajímavých dřevin

platan-javorolisty-nahled

Platan javorolistý v zahradě Kinských

V parcích celopražského významu je podle ní zajímavých dřevin celá řada, například v Královské oboře Stromovka je sbírka více než 20 různých druhů dubů. V zahradě Kinských se u dolního vchodu nachází jeden z nejmohutnějších platanů v Praze. V Letenských sadech je zase velmi pěkná dvouřadá platanová alej.

Ve volné krajině se v Praze také nachází řada zajímavých cizokrajných dřevin – v Kunratickém lese rostou 3 jedinci sekvojovce obrovského a u Kunratického potoka pod Dolnomlýnským rybníkem dokonce dva jedinci metasekvoje čínské – dřevina objevená a popsaná teprve v roce 1943, do Čech první semena dovezena v roce 1949.

V oboře Hvězda je několik mladších jedinců jedlovce kanadského (tsuga). V lesích Prahy je také větší množství borovice černé (např. Dobeška, Bohnice, Bohdalec) nebo borovice vejmutovky (zejména Divoká Šárka).

Zajímavý je také stálezelený turnerův dub v zahradě Na Valech – hned pod schody z 3. nádvoří Pražského hradu.

V těsné blízkosti je paulovnie, která není až tak neobvyklá, tato je však mimořádně velká. V lesní školce v Michli jsou zase sekvojovce obrovské, například v Bubenči dub velkoplodý. V Praze tedy rozhodně není o cizokrajné stromy nouze.


Autor: Anna Skálová
Další články
Nahoru