Čistírna v Bubenči zahájila provoz před 110 lety, dnes je v ní muzeum

Postavena byla podle návrhu otce pražské kanalizační sítě – anglického inženýra Williama H. Lindleye. V provozu byla až do zprovoznění nové Ústřední čistírny odpadních vod v roce 1967. V současnosti je v budově Muzeum stará čistírna.

Historie stokové sítě a čištění odpadních vod

Klenuté stoky v příkopech, původně určených k odvádění dešťové vody a výkalů, byly vybudována roku 1660. Tyto příkopy vedly z míst dnešního Můstku podél dnešní Národní třídy do Vltavy a z míst dnešní Prašné brány podél Revoluční třídy do Vltavy.

V témže roce postavili jezuité velkou klenutou stoku k odvodnění Klementina. Stoka byla splachována vodou, tekoucí z kašny na nádvoří Klementina. Stalo se tak proto, že v Klementinu bydlelo a studovalo několik set lidí.

Dvorský dekret schválil roku 1787 plán výstavby kanálů a uložil ihned započít se stavbou. Teprve poslední nejvyšší purkrabí hrabě Karel Chotek se energicky postaral o dokončení první veřejné kanalizace v Praze. V období 1816 – 1828 bylo postaveno 44 km stok

Městská rada zadala roku 1889 nový projekt kanalizace Dr. J. Hobrechtovi z Berlína a Ing. Kaftanovi. Projekt nesl označení "Generelní projekt“. Roku 1898 byla na Malé Straně zahájena stavba malostranského sběrače.

V městské radě byly roku 1899 schváleny plány na stavbu čistící stanice v Bubenči, v roce 1901 byla zahájena výstavba nové čistící stanice (čistírny odpadních vod).

1905 -  zahájení zkušebního provozu čistírny v Bubenči (od 2.2.1905) , oficiálně byla otevřena 28. června 1906.

V roce 1910 činila celková délka stokové sítě 145, 3 km.

1930 -  v důsledku rozvoje Prahy padají první úvahy o výstavbě nové čistírny, která by nahradila čistírnu v Bubenči.

Roku 1947 je v provozu 729,8 km trvalých stok a 203,1 km stok provizorních a starých.

1954 – vláda ČSR rozhodla o výstavbě nové ústřední kanalizační čistírny hl. m. Prahy na Trojském ostrově.

1967 – dokončena stavba čistírny na Trojském ostrově.

1974 až 1985 – probíhá první intenzifikace ÚČOV, zahrnující mimo jiné napojení kmenové stoky K, výstavbu druhé šnekové čerpárny, měření přítoku, výstavbu nové česlovny, dmychárny, kotelny, dalších dvou dosazovacích nádrží, kalových zahušťovacích a manipulačních nádrží.

Nejvyšší růst stokové sítě, kdy se délka prodloužila o 110 km je v roce 1985.

1994 – zahájení druhé intenzifikace ÚČOV, která byla dokončena v roce 1997.

2002 – povodeň zatopila celou čistírnu, kompletní provoz obnoven do konce téhož roku.

2016 – celková délka stokové sítě je 3647 km. Kromě ÚČOV v Praze funguje dalších 20 pobočných čistíren.