Čistírna odpadních vod v Přední Kopanině projde rekonstrukcí a zkapacitněním

Přední Kopanina se podobně jako další městské části na okraji metropole rozvíjí a budou v ní přibývat obyvatelé. To vede k nárokům na zvyšování kapacit čistíren odpadních vod. Po rekonstrukci bude možná na zařízení v Přední Kopanině napojit 1850 obyvatel, nyní to je 700 obyvatel.

„Rekonstrukce a s tím spojené zkapacitnění Pobočné čistírny odpadních vod v Přední Kopanině je dalším z projektů, které pomáhají řešit aktuální stop stav napojení okrajových městských částí Prahy do systému. Přestavbou a navýšením kapacity pobočných čistíren pomáháme dalšímu rozvoji těchto lokalit,“ uvedl Michal Hroza (TOP 09), náměstek primátora Prahy pro oblast infrastruktury.

Nově bude postavena čistírenská linka vč. mechanického předčištění, čerpací stanice, akumulační nádrže a dvou biologických linek. Provozní budova projde rekonstrukcí a stávající česlovna bude upravena na dmychárnu. 

Provedena bude také úprava chemického hospodářství, strojní odvodnění kalu a jeho aerobní stabilizace. Nedílnou součástí bude úprava technologických rozvodů i rozvodů el. energie, nové manipulační plochy a nové oplocení s automatickou vjezdovou bránou.

Samozřejmostí je i budoucí napojení zařízení na řídící a monitorovací systém, vč. přenosu dat na centrální dispečink provozovatele, kterým jsou Pražské vodovody a kanalizace.

„Rekonstrukce a zkapacitnění PČOV bude probíhat po etapách tak, aby byl stále zajištěn její provoz," uvedl Válek.

Celkové investiční náklady rekonstrukce jsou necelých 130 milionů korun a zhotovitelem byla v rámci výběrového řízení vybrána společnost Čermák a Hrachovec, nyní CH vodní stavby.

„Touto stavbou navazujeme na naše zkušenosti z obdobných vodohospodářských staveb realizovaných v posledních letech. Jedním ze specifik této lokality je vyšší hladina spodní vody, která klade zvýšené nároky na organizaci výstavby i technické řešení. Jde však o podmínky, se kterými máme dlouhodobé zkušenosti a jsme na ně při realizaci podobných projektů dobře připraveni. Naším cílem je provést stavbu tak, aby byl po celou dobu zachován bezpečný a spolehlivý provoz čistírny,“ uvedl Milan Pavlič, generální ředitel společnosti CH vodní stavby.

Podle Válka zahájená rekonstrukce zapadá do Koncepce rozvoje pobočných čistíren odpadních vod do roku 2050, která představuje jeden z klíčových strategických dokumentů pro budoucí rozvoj vodohospodářské infrastruktury hlavního města.  

Koncepce byla zpracována předloni s cílem zajistit dostatečnou kapacitu pro rozvoj města, odstranit dlouhodobé stop-stavy v některých lokalitách a současně zachovat vysokou úroveň ochrany životního prostředí a kvality vod.

Na základě podrobné analýzy bylo rozhodnuto o kombinaci intenzifikací stávajících čistíren, jejich přepojování na Ústřední čistírnu odpadních vod a o výstavbě nové čistírny v Zadní Kopanině.  

„Po prvním roce realizace mohu konstatovat, že příprava projektů postupuje velmi dobře. Většina povolovacích procesů je ve vysokém stupni rozpracovanosti a ve většině případů se blíží svému dokončení. Současně probíhá aktivní komunikace s městskými částmi, které vyjádřily podporu navrženému řešení,“ řekl Válek.

„V uplynulém období jsme dosáhli několika významných milníků. Již v roce 2024 byly úspěšně zrušeny a přepojeny čistírny v Běchovicích a Nebušicích do povodí Ústřední čistírny odpadních vod. Zahájena byla také intenzifikace čistírny v Královicích. V roce 2025 pokračovaly práce na rozšíření kapacity čistírny v Nedvězí, byla zahájena rekonstrukce a intenzifikace čistírny ve Kbelích a probíhala úprava projektové dokumentace pro čistírnu ve Vinoři,“ popsal Válek.  

„Letos plánujeme zahájení nebo pokračování investic v lokalitách Přední Kopanina, Vinoř, Březiněves, Kolovraty, Lochkov, Holyně a Sobín. Současně budou dokončeny intenzifikace čistíren v Nedvězí a Královicích,“ sdělil.  

Vedle samotných stavebních projektů se podle něj PVS připravuje také na nové evropské požadavky vyplývající z novelizované směrnice o čištění městských odpadních vod. Ta přináší nové nároky například na odstraňování mikropolutantů, energetickou neutralitu nebo pokročilé technologie čištění.

PVS proto podle Válka proto již zahájila odborné studie a ověřování možných technologických řešení, která budou využitelná nejen pro Ústřední čistírnu, ale i pro některé pobočné čistírny.  

„Z finančního hlediska očekáváme nejvyšší objem investic v letech 2027 a 2028. Celkové náklady na intenzifikace a přepojení pobočných čistíren se aktuálně odhadují na téměř čtyři miliardy korun, což představuje navýšení přibližně o 4,5 procenta oproti původním předpokladům. Toto navýšení je dáno především inflačním vývojem a zpřesňováním technických řešení během přípravy staveb,“ dodal.