dnes
Neděle - polojasno
3°C
zítra
Pondělí - skorojasno
1°C
pozítří
Úterý - polojasno
0°C
Čištění odpadních vod v Praze: mezinárodní ostuda hrozila nejen nyní, ale i v 19. století
Historická čistírna v Bubenči. Foto: Muzeum Stará Čistírna o. p. s.

Čištění odpadních vod v Praze: mezinárodní ostuda hrozila nejen nyní, ale i v 19. století

Kvůli dlouho odkládané rekonstrukci Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově hrozila Praze mezinárodní ostuda. Není bez zajímavosti, že Praze v souvislosti s čištěním odpadních vod hrozila blamáž před světem již na konci 19. století.

Okolnosti vzniku čistírny odpadních vod v Bubenči, která stojí v ulici Papírenská a slouží jako muzeum, jsou důkazem, že spory, debaty a průtahy kolem výběrových řízení nejsou jen typickým charakterem dnešní společnosti, ale řešili je i naši předci před více než sto lety.

V druhé polovině devatenáctého století už došla Pražanům trpělivost s vypouštěním kanalizace do Vltavy, tehdejší hlavní zásobárny pitné vody. Městská rada proto po dlouhých přípravách vyhlásila v roce 1884 výběrové řízení na vybudování moderní kanalizace. Pro nedostatek podkladů a přípravných prací však veřejná soutěž skončila nezdarem.

Nově založená Kanalisační kancelář proto zadala zpracování projektu jednomu českému inženýrovi, který se spojil se stavebním radou z Berlína. Ten si vymínil, že nesmí být projednáván žádný konkurenční projekt. Město k všeobecnému překvapení souhlasilo!

Vypálil soupeřícím kohoutům rybník

Utajeně však vznikly konkurenční plány, které nemohlo město vzhledem k jejich kvalitě ignorovat. Celá záležitost se zpolitizovala, Praze hrozila mezinárodní ostuda.

K rozsouzení obou táborů přizvalo vedení města zahraničního odborníka, stavebního radu z Frankfurtu nad Mohanem, který se jmenoval William Heerlein Lindley. Ten obratně předložil vlastní projekt, a jelikož ho město přijalo, vypálil soupeřícím kohoutům rybník.

Pro stavbu čistírny byl vybrán pozemek v Bubenči, který vyhovoval polohou i výškovými poměry. Stavba začala v roce 1901 a o čtyři roky později již byla dokončena v podobě, jak ji známe dnes.

Fungovala do konce šedesátých let

Svému účelu sloužila až do roku 1967, kdy došlo ke spuštění mechanicko-biologické čistírny na nedalekém Císařském ostrově. Historická budova však zůstávala jako záloha pro případ nouze.

V polovině osmdesátých let objevili starou čistírnu nadšenci, kteří jí začali vracet zašlý lesk. V roce 1991 byl areál prohlášen za kulturní památku a za nedlouho zde vzniklo Ekotechnické museum.

Součástí prohlídek jsou exkurze do podzemí provozní budovy čistírny. Návštěvníci se seznamují s historií stokování a čištěním odpadních vod. V parní strojovně vidí přes sto let staré a dodnes funkční parní stroje, které jsou při zvláštních příležitostech uváděny do chodu.


Další články
Nahoru