dnes
Středa - zatazeno
9°C
zítra
Čtvrtek - zatazeno
10°C
pozítří
Pátek - zatazeno
12°C
Církve zatím v rámci restitucí nedostaly od Národní galerie žádné umělecké dílo
Část Vyšebrodského oltáře - Uložení Krista do hrobu (výřez). Zdroj: The Yorck Project / Wikimedia Commons

Církve zatím v rámci restitucí nedostaly od Národní galerie žádné umělecké dílo

Národní galerie (NG) dosud nevydala žádné umělecké dílo, o něž žádají církevní instituce. Zopakovala, že se schyluje k navrácení děl Vyšebrodský cyklus, Puchnerův oltář a dvou obrazů Petra Paula Rubense. Naopak církevní žadatelé zatím podle galerie neprokázali, že by měli nárok na vrácení významných děl Madona Roudnická a Madona z Veveří.

Galerie eviduje v současnosti 34 žádostí, je možné, že ještě nějaké přibudou, pokud byly podány například na ministerstvo kultury. Církve nárokují vydání 519 soch, obrazů, grafických listů a kreseb, ovšem galerie zjistila, že podstatnou část artefaktů již církvím stát vydal.

„Nadpoloviční většina se ve sbírkách Národní galerie vůbec nenachází, neboť byla dotyčným žadatelům fyzicky předána v rámci první vlny církevních restitucí před 20 lety, to znamená nejvíce v roce 1993 a 1994, a ty oprávněné osoby o ně požádaly podruhé," uvedl Vít Vlnas, pověřený vedením Národní galerie v Praze.

Národní galerie zdůrazňuje, že při posuzování žádostí postupuje striktně podle zákona a vydá jen umělecká díla, na něž je nárok žadatelů nesporný. Církev žádá například o Madonu z Veveří, kterou by chtěla farnost Veverská Bítýška, zdá se ale, že nárok nebude mít.

„Předběžně můžu říct, že ani žadatel nedoložil, ani Národní galerie nedohledala žádné doklady, které by svědčily o tom, že v rozhodném období dílo patřilo římskokatolické církvi,“ konstatoval Vlnas. Vše nasvědčuje tomu, že dílo stát získal již v roce 1925. Dílo datováno před rokem 1350 je připisováno malíři z okruhu Mistru vyšebrodského oltáře.

Dalším významným dílem, o které žádá farnost Roudnice nad Labem, je takzvaná Roudnická Madona, práce Mistra Třeboňského oltáře z doby po roce 1380. O obraz ale nepožádal patrný původní majitel – kapucínský řád, ale farní úřad v Roudnici nad Labem, který ovšem nedoložil právní kontinuitu s kapucíny. Jak v případě Madony z Veveří, tak u Roudnické madony, bude galerie žádat o další dokumenty k doložení majetkových práv.

Musí prokázat vlastnictví v daném období

O vydání děl se podle NG rozhoduje do půl roku od podání žádostí, pokud se strany nedohodnou jinak. Tak tomu bylo i v případě žádostí o vydání devíti obrazů Mistra Vyšebrodského cyklu, čtyř desek takzvané Puchnerovy archy a dvou pláten Petra Paula Rubense, které NG obdržela jako vůbec první žádosti na začátku loňského května.

„Se zástupci církví došlo v listopadu loňského roku k dohodě o prodloužení, obě strany konstatovaly, že lhůta šesti měsíců bohužel nebyla v tomto případě dostatečná pro posouzení nároku,“ řekl Vlnas.

Církve a náboženské společnosti musí dle zákona nárokovanou věc v žádosti řádně identifikovat a prokázat, že ji vlastnily v rozhodném období, například předložením kupní smlouvy, darovací smlouvy či inventárního seznamu, a prokázat, že tato movitá věc funkčně souvisela s jejich nemovitostí, například předložením dobové fotografie.

Církve mají v restitucích podle zákona dostat především nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Stát jim během 30 let vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci, současně se má ale postupně snižovat až na nulu příspěvek státu na platy duchovních. Cílem je to, aby stát církvím nic nepřispíval.


Další články
Nahoru