Čím dříve dorazí, tím větší mají šanci odejít bez následků. Mrtvice postihne ročně 25 000 lidí

Tato negativní čísla by mohla pomoci snížit nová doporučení evropských a českých neurologů. Prodlužují dobu, kdy může pacient po mozkovém infarktu dostat takzvanou trombolýzu – léčbu, která rozpouští krevní sraženiny, jež infarkt způsobují. 

„U tohoto typu onemocnění se počítá každá minuta, čím dříve pacient dorazí, tím větší je šance, že odejde bez následků. Většina pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou – mrtvicí – může trombolýzu dostat maximálně do 4,5 hodin od prvních příznaků. Nová evropská a česká doporučení teď pro vybrané pacienty posouvají tuto dobu až na 9 hodin, nicméně stále je to boj o každou minutu,“ vysvětluje předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP Aleš Tomek. 

Nová doporučení vydává jak Evropská organizace pro cévní mozkové příhody, tak Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti. Docent Tomek připomíná, že mozkové příhody postihují stále častěji mladší ročníky, a neurologové se tak setkávají i s 30 až 40letými pacienty.

Pokud se člověk nedostane s mozkovým infarktem do nemocnice včas, hrozí mu invalidita, například v podobě zhoršení pohybu, řeči, zraku, sluchu, paměti, v horším případě i smrt. „Naopak včasná léčba znamená, že člověk má větší šanci odejít z nemocnice ,po svých´ nebo jen s mírným postižením. Obecně lze říci, že u vybraných pacientů je lepší nedělat nadbytečná doplňující vyšetření a nezdržovat provedení trombolytické léčby – čas je zásadní,“ připomíná neurolog. 

Jak uvádí vedoucí lékař Komplexního cerebrovaskulárního centra Neurologické kliniky FN Olomouc Daniel Šaňák, trombolýzu je možné podat i vybraným pacientům s nádorem nebo nedávným srdečním infarktem. 

„Výsledky velkých analýz klinických dat pacientů z mezinárodních registrů ukazují, že trombolýza je bezpečná i u těch, kde není zpočátku zcela jasné, zda je příčinou neurologického postižení mrtvice, nebo jiná, méně závažná diagnóza jako např. záchvat migrény či epileptický záchvat, anebo potíže psychického rázu imitující mrtvici,“ vysvětluje profesor Šaňák. 

Stejně tak by neurologové neměli otálet s podáním léků při „malých neurologických nálezech“.

Podle primáře Neurologického oddělení a iktového centra Nemocnice Chomutov Jiřího Neumanna přichází s „malým“ nálezem do nemocnic 30 až 40 procent pacientů. 

„Dříve tito lidé na trombolýzu nedosáhli, přitom zde existuje větší riziko pozdějších handicapujících následků, a to dokonce u jedné třetiny z nich. I u těchto pacientů je bezpečné a přínosné trombolýzu provést,“ říká primář. 

Nová doporučení upravují i způsob léčby těch, kteří dostali mozkovou mrtvici před probuzením (takzvaný wake up stroke). „Protože není možné určit čas vzniku, nemohla být trombolýza u pacientů, kterých je mezi 20 a 25 procent, provedena. Analýzy však ukazují, že tito lidé z léčby jednoznačně profitují a u více než 60 procent z nich dosahujeme velmi dobrého léčebného výsledku,“ doplňuje Jiří Neumann.    

Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtnosti ve světě. Ročně toto onemocnění celosvětově postihne více než 17 milionů lidí. Liší se dle typu – ischemická, u níž je příčina podobná jako u srdečního infarktu s tím rozdílem, že k uzávěru cévy dochází v mozku, a ne v srdci. Ischemická CMP tvoří přibližně 90 procent všech mozkových příhod. Hemoragická, při které dochází ke krvácení do mozku, tvoří zbylých 10 procent.