dnes
Sobota - prehanky-snih
2°C
zítra
Neděle - snih
1°C
pozítří
Pondělí - zatazeno
-1°C
Cikrytová: Jarní talíř by se vám měl zelenat aneb Rady, jak levně a zdravě obohatit jídelníček
Nyní je vhodná doba uvařit si kopřivovou polévku. Foto: archiv Jíme jinak

Cikrytová: Jarní talíř by se vám měl zelenat aneb Rady, jak levně a zdravě obohatit jídelníček

Jaro už je tady a s ním i množství čerstvé zeleniny a bylinek. Jak obohatit jarní jídelníček? Podle spoluzakladatelky projektu Jíme jinak Evy Cikrytové jsou vhodné polévky, například zeleninová z miso pasty nebo kopřivová. Nebo kroupy s hrachem a dušenou zeleninou. Dobré je podle ní hlavně to, aby se talíř zelenal. Je vhodné jíst zeleninu, která leze ze země, i jedlé plevelovité rostliny. Zdravé je podle ní i kvašené zelí či jakákoli kvašená zelenina.

Kopřivová krémová polévka

Ve studené vodě na velkém sítu propereme kopřivy, abychom spláchli hlínu a prach. Horkou vodou je spaříme, aby nás nepálili do rukou při krájení a necháme okapat na sítku. Cibuli nakrájíme na kostičky a krátce ji orestujeme na oleji spolu se solí. Pokrájíme kopřivy na menší kousky a když je cibulka nahnědlá, přidáme kopřivy  a ještě chvilku restujeme spolu s cibukou. Přidat můžeme i jinou zeleninu: mrkev, květák či třeba pórek  Poté zalijeme horkým zeleninovým vývarem nebo horkou vodou a asi 15 minut na mírném ohni vaříme. Stáhneme polévku z plotny, přidáme lžičku miso pasty a rozmixujeme do krémové podoby. Na závěr dochutíme ume octem (osolí a okyselí) nebo použijeme jen jablečný ocet. Máme-li rádi smetanové krémové polévky, přidáme ještě na talíři trošičku rýžové či sojové smetany. Polévku dozdobíme kvítky sedmikrásek a posypeme praženými slunečnicovými semínky.

„Na jaře stoupá energie, i rostlinky stoupají vzhůru, proto je dobré, abychom jedli právě to, co má stoupavou energii. Je žádoucí, aby se vlhkost a síla, které s jarem přicházejí, dostaly i do nás,“ uvedla pro Pražský patriot spoluzakladatelka projektu Jíme jinak Eva Cikrytová.  

Zdravě a jarně se může začít hned ráno – snídaní. „Je dobré uvařit si rychlou zeleninovou polévku, což dělají Japonci. Dostaneme do sebe po ránu zeleninu, vlhkost a sílu. Lidé se nyní víc potí, takže ráno doplní tekutiny, minerály i vitamíny,“ poradila Cikrytová.

Jejím tipem je používat do polévky miso pastu, což je asijský recept. „Je to dobré k nastartování zdraví a metabolismu, pastu je možné koupit ve zdravé výživě. Když si ji lidé přidají do polévky, chutná jako by byla ochucena bujonem, není to tedy jen nějaká nezajímavá zeleninová voda. Navíc podporuje hubnutí, protože nastartuje trávení,“ uvedla. Miso past existují různé druhy. „Na jaro doporučuji ječmennou či rýžovou,“ řekla.

„Polévku je dobré sníst hned ráno, po uvaření, zelenina totiž funguje dobře a léčivě zhruba dvě hodiny po uvaření, pak se začne měnit v kyselinotvornou, což nepotřebujeme, toho máme dost ze stresu nebo z kafe. Ohřívaná polévka není ani chutná,“ dodala.

A jak polévku připravit? Do horkého vývaru nebo horké vody vložíme nakrájenou zeleninu a lehce osolíme. Vaříme 5–10 minut (podle druhu zeleniny), do měkka. Pak polévku odstavíme. Do polévky rozmícháme přibližně lžičku miso pasty na osobu (pozor, miso pasta nám polévku osolí!) a polévku necháme 2 až 3 minuty dojít. Podáváme posypané čerstvou petrželkou. Pokud dosolujeme, pak pouze sojovou omáčkou.

A jakou zeleninu do polévky použít? „Na jaře je dobré sahat po zelených zeleninách, natích, prostě po tom, co leze ze země. Do polévky podle chuti můžeme dát buď květák, mrkev či třeba pórek. Je možné přihodit i plané rostlinky, které rostou venku – medvědí česnek, česnáček, jitrocel, listy pampelišky (než pokvete), nadrobno nasekané jitrocelové lístečky, bršlici kozí nohu, žabinec ptačinec nebo třeba popenec, prostě jedlé plevelovité rostliny,“ uvedla.

Jídelníček je dobré uzpůsobit játrům a žlučníku

To vše je podle ní dobré zamíchat například i do omelet, do špenátu, do těsta na knedlíky nebo do závinů. „V přírodě je to tak chytře zařízeno, že to, co roste nyní na jaře, je přesně to, co potřebujeme. Na jaře trpí nejvíce játra a žlučníky, dobré je tedy uzpůsobit tomu jídelníček, přestat vehementně smažit, jíst mastná, slaná či křupavá jídla. Lepší jsou dietnější jídla, upravená na vodě nebo v páře,“ řekla.

cikrytova-nahled

Eva Cikrytová

Podle ní je důležité, aby se talíř zelenal, byl plný vitamínů a enzymů – „abychom jaro mohli jíst nejen venku očima, ale i tělem“. „Je dobré nakrájet si kousky petrželky, šnytlíku, nechat si naklíčit nějakou řeřichu či jiné drobné lístečky. Vše si prostě posypávat hromadou zeleného,“ uvedla. Klíčit můžeme i luštěniny, třeba mungo nebo čočku. Na talíři pak stačí lžíce klíčků denně – pro doplnění důležitých živin, kterých bylo v zimě méně.

Kvůli regeneraci jater je podle ní dobré zařazovat do jídelníčku kyselé chuti – do jídel je dobré používat jablečný ocet nebo ume ocet, což je tradiční japonský výrobek v podobě slano-kyselé šťávy.

Baštěte kvašené zelí či jakoukoli kvašenou zeleninu

„Ideální je baštit naložené kvašené zelí či jakoukoli kvašenou zeleninu. Je to léty osvědčené. Když dřív lidé na jaře neměli čerstvou zeleninu, na podzim si ze sklizně zeleninu naložili a jedli ji celou zimu až do jara. Nebyli unavení, měli dostatek céčka, i laktobacilů, v kvašené zelenině je kyselina mléčná,“ řekla. Kvašenou zeleninu – alespoň lžičku – by podle Cikrytové bylo dobré dát si ke každému jídlu – dobře se po ní tráví.

K obědu zakladatelka projektu Jíme jinak doporučuje ochutnat například kopřivovou krémovou polévku posypanou sedmikráskami. Lze do ní doplnit i mrkev, květák či pórek. O víkendu ji lze sníst hned po uvaření, ve všední den si ji mohou lidé do práce vzít v termosce.

kopriva-nahled

Kopřiv je teď všude hodně

„Čerstvé kopřivy jsou nedoceněný zdroj železa a mnoha dalších minerálů a vitamínů. Pokud chcete doplnit tělu stopové prvky a ryzí energii z přírody, natrhejte si tuhle zeleninu zdarma cestou z procházky. Chutná malým i velkým, je rychlá a lahodná,“ řekla.

Jako hlavní jídlo doporučuje třeba starý osvědčený recept našich babiček: hrách a kroupy spolu s dušenou zeleninou a lžící kysaného zelí, což lze posypat praženými semínky dýně a čerstvou petrželkou.

Večeřet je dobré mezi šestou a sedmou

Na jaře je podle ní zelenina lepší než ovoce. „Ale když někoho honí mlsná, je určitě lepší dát si ovoce než nějaké sladkosti. Jinak je obecně lepší počkat s větší konzumací ovoce na léto,“ uvedla.  

Cikrytová se přiklání k tomu, že je dobré včas večeřet. Najíst se mezi šestou a sedmou hodinou a pak už do rána nejíst. „Člověk nenabírá, tělo se v noci netrápí trávením toho, co snědlo pozdě večer, ale má čas se čistit, regenerovat a případně uzdravovat to, že holt žije ve městě, ve stresu, že se málo hýbe, málo dýchá,“ řekla. Noc je prostě dobré nechat tělu na oddych.

V noci se podle jejích slov navíc těžko stráví, protože trávící orgány odpočívají, nepracují, takže se vše spíš uloží někde ve formě nepěkných tukových polštářů nebo odpadu. Když jí tedy člověk pozdě večer, probouzí se unavený, má pytle po očima. Lepší než se nacpat na noc je proto podle ní jít spát trochu hladový a těšit se na dobrou snídani.

Odkládejte si natě, odkrojky a slupky

Jíme jinak je projekt, zaměřený na úpravu jídelníčku. Nabízí nejrůznější recepty polévek, hlavních jídel i kupříkladu vánočního cukroví. Je možné zúčastnit se také online kursů, týkajících se třeba týdenní očisty. A je možné podělit se i o vlastní zkušenosti, které změna stravování přinesla.

Jíme jinak nabízí také různé vychytávky. Praktická je například rada na průběžný sběr slupek, natě a odkrojků – „když už krájíte zeleninu na snídaně, oběd či večeři, rovnou si odkládejte natě, odkrojky a slupky na vývar do ledničky na talíř či do plastové krabičky, nevadí ovadlé kousky, ale vše nahnilé či plesnivé jde do koše“.

V ideálním případě si připravíte vždy čerstvý vývar z omytých odkrojků slupek a natí, použít jej můžete třeba právě do jarní snídaňové miso polévky. Dobrou chuť!


Autor: Anna Skálová

Tato nemoc si nevybírá: Je často spojená se studem, zranitelností, pochybnostmi o sobě a negativními myšlenkami. Snadno se tak může stát, že člověk začne nenávidět své tělo jako zdroj depresí a překážku, která mu zabraňuje žít spokojeným životem

16. ledna 2018 ve 14:01

Různým stupněm onemocní téměř každý druhý člověk starší padesáti let, většina lidí ale vůbec neví, že touto nemocí trpí. Podle Tomanové se dá rozvoji předcházet

29. prosince 2017 v 18:46

Primářka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí Michaela Tomanová formou otázek a odpovědí bolest nohou u dětí, bezpečné lyžování u lidí nad 65 let a jak předcházet osteoporóze, která hrozí každému druhému člověku staršímu padesáti let.

Absurdní požadavek: Vraťte mi peníze, potkala jsem totiž arabské hosty, což mne šokovalo

25. prosince 2017 v 09:08

Na odlehčení mezi svátky si přečtěte kuriozity a vtipné příhody klientů ERV Evropské pojišťovny. Některé případy jen potvrzují, že jsme někdy národem skutečně vynalézavým.

Novoroční předsevzetí tentokrát vydrží

21. prosince 2017 v 10:42

Příchod nového roku je pro většinu z nás spjat s bilancováním roku předešlého. Co se nám podařilo, v čem jsme úspěšní či naopak, co nám v životě chybí a co nám na sobě samých vadí. Zkrátka co bychom mohli změnit v roce nadcházejícím. Není tedy divu, že právě milník mezi dvěma roky je příhodný...

Jeho doporučení mohou znít až strašidelně, ale je dobré o nich vědět. Nyní jsou totiž jedním z nejohroženějších orgánů, neodborné provedení může vést ke katastrofě, ne k úspěšnému vstupu do nového roku

20. prosince 2017 v 08:17

Oslavy vánočních svátků a příchodu nového roku jsou plné radosti a veselí, mnohdy ale bohužel i úrazů. Oči jsou v tomto období jedním z nejohroženějších orgánů. I když podle statistik vedou zranění rukou a prstů, poranění očí má častěji fatální následky. Největší hrozbou jsou amatérské ohňostroje....

innogy: Odhalte včas hrozbu požáru nebo otravy oxidem uhelnatým

19. prosince 2017 ve 14:58

Jedovatý plyn CO je jako tichý zabiják. Není vidět, ani cítit. Bez detektoru oxidu uhelnatého nemají lidé ani zvířata šanci zaznamenat jeho přítomnost. Většina případů proto končí otravou, a dokonce i smrtí.

Další články
Nahoru