Slety a spartakiády připomínají pod Strahovem velkorysé dopravní stavby, chátrající tramvajová nádraží

Autorem obou efektivních řešení byl významný dopravní odborník Vojtěch Thoř, po 2. světové válce a v době výstavby ústřední ředitel Dopravních podniků hl. m. Prahy, který se zasloužil o mnoho inovací v pražské městské dopravě.

Smyčka Dlabačov po svém zprovoznění. Foto: archiv DPP

Smyčky Královka a Dlabačov lze díky jejich kapacitě považovat za takzvaná tramvajová nádraží. Na území metropole jsou ojedinělá. Jelikož byly vybudovány k návozu a odvozu účastníků a návštěvníků všesokolských sletů, později spartakiád, odpovídají tomu i jejich dispozice.

Obě smyčky, které od sebe dělí zhruba 250 metrů, mají několik nástupišť. Z nich vedou poměrně široká schodiště a kapacitní nadchody, ze kterých vychází několik cest, mimo jiné ke strahovskému stadionu.

Dnes je smyčka Dlabačov prakticky neužívaná, jen občas zde zastaví manipulační vůz, nebo například nedávno sem dovezla novináře v rámci tiskové konference zrekonstruovaná historická souprava T2. Samotná smyčka je zpustlá, stejně jako její bezprostřední okolí. V dobrém stavu nejsou ani konstrukce železobetonové lávky, ze které na několika místech prorůstá asfaltovým provrchem tráva. Z bezpečnostních důvodů je na lávku dokonce zakázán vstup.

V minulosti tudy chodily davy, dnes je tu pusto

Původně červený železný monument s názvem smyčky byl bohužel v uplynulých letech odstraněn. Pro fanoušky tohoto a dalších retro prvků v místě nemá pražský dopravní podnik dobrou zprávu. „Ty původní spartakiádní cedule a další dobové záležitosti tam v tuto chvíli obnovovat neplánujeme,“ uvedla mluvčí Aneta Řehková.

Jaký bude další osud chátrajících nadchodů, které jsou ve správě pražských silničářů, zatím není jasné.

Deponovací kapacita smyčky Dlabačov je úctyhodných 26 vozů T3, u Královky to je 20 vozů. „Smyčka Dlabačov není užívána pro pravidelnou linku, nicméně kolejiště pravidelně udržujeme,“ sdělila mluvčí Řehková.

To linka Královka své využití má. Už zdálky je to patrné podle modrého zbarvení nadchodů, které jsou udržovány ve stavu, aby se po nich dalo chodit. Od roku 2017 je využívána speciální nostalgickou linkou 23. Ta jezdí v běžném z Královky přes Pražský hrad, Národní Divadlo, Karlovo náměstí a Vinohrady na Zvonařku. Jelikož je brána i jako atrakce pro turisty, její provoz je v době koronavirové pandemie pozastaven.

Smyčka Královka byla vždy laděna do modré barvy, historii ctí nátěr nadchodů

Když linka jezdí, obsluhují ji soupravy T3 z šedesátých let, tedy ještě s původními plastovými sedačkami nebo číselnými označovníky. Aby nikdo nemohl tyto dříve oblíbené suvenýry z MHD odnést, jsou „ozdobeny“ zámkem. Když jsou nějaké větší akce na Strahově, tak na Královku jezdí posilová linka 42. I u této smyčky byl v minulosti modře natřený název z kovu, byl však odstraněn.

Sletový provoz před více než sedmdesáti lety připomíná i podchod pod ulicí Bělohorská, který je mezi oběma smyčkami. Tento vůbec nejstarší pražský podchod je dlouhý 41 metrů, vysoký 2,5 metru a široký 4 metry. Navazující rampy měří dohromady 42 metrů. Kolaudace podchodu i všech okolních lávek se uskutečnila 16. června 1948.

První pražský podchod má být zasypán, zatím stále slouží chodcům i vandalům

Když v roce 2016 tehdejší vedení Prahy schválilo koncepční studii revitalizace Bělohorské ulici, počítalo se zrušením podchodu. „Velkou změnou bude také zasypání podchodu na Malovance. Ten je nejstarší v Praze a chodci jej kvůli nevábnému prostředí téměř nevyužívají. Místo podchodu se v zájmu pěších zúží ulice do jednoho pruhu,“ uvedla tehdejší náměstkyně primátorky Petra Kolínská.

Ke studii jako takové však měla řadu připomínek veřejnost i komunální politici. Revitalizace, která měla odstartovat v roce 2018, dodnes nezačala. I když jsou smyčky Královka a Dlabačov u ulice Bělohorská, jejich budoucí podobu by měla řešit samostatná studie.