Dnes Čtvrtek - snih 0°C
Zítra Pátek - oblacno 1°C
Čtvrtek 3. 12. 2020
Svátek má Svatoslav
Koronavirus
Aktuální informace o šíření epidemie v Praze.
Modlící se duchové v lavicích zachraňují chátrající kostel
V lavicích kostela sedí postavy, které představují duchy Němců. Foto(5x): JP

Modlící se duchové v lavicích zachraňují chátrající kostel

Ačkoli je kostel svatého Jiří v Lukové u Manětína na severním Plzeňsku chráněn jako kulturní památka, nachází se už roky v havarijním stavu. Nicméně technický stav se postupně zlepšuje, k záchraně přispívá výsledek neobvyklé bakalářské práce – sádroví duchové. Díky tomu se ke kostelu sjíždějí turisté a z dobrovolného vstupného jsou hrazeny opravy církevního stánku. Místo je tipem na prázdninový víkendový výlet.

lukova-kostel-clanek-2 Kostel svatého Jiří ze 14. století je jedním z mnoha chátrajících kostelů v Česku. Původně zde byly tři oltáře, hlavní s pozlacenými sochami sv. Petra a Pavla nesl obraz sv. Jiří. Boční oltáře zdobily obrazy Spasitele světa a Immaculaty. V kostele byla také renesanční křtitelnice z pískovce a liturgické vybavení.

O zvony přišel kostel kvůli opakovaným požárům a při první světové válce, kdy byly zrekvírovány a následně roztaveny. Podobný osud potkal v Česku během obou světových válek řadu zvonů.

Duchovní život se z kostela v Lukové vytratil v roce 1968. Během pohřbu spadla část omítky, kvůli nedostatku peněz se církevní hodnostáři rozhodli, že kostel se nebude opravovat. Kostel nebyl vyklizen, jen uzavřen.

Opakovaně se proto stal terčem úroků vandalů a zlodějů. Ti si odnesli varhany, obrazy, sochy a další části mobiliáře. Kromě lavic tu nakonec moc věcí nezůstalo.

Naděje na záchranu chátrající stavby, kterou obklopuje hřbitov, přišla před osmi lety. Tehdy využil kostel student Fakulty designu a umění ZČU v Plzni Jakub Hadrava pro realizaci své bakalářské práce s názvem Má mysl.

lukova-kostel-clanek-4 Přijal výzvu sochařsky reagovat na opuštěné či rozpadlé kostely a do relativně zachovalých lavic v opuštěném kostele umístil 32 stojích nebo sedících sádrových soch, které představují odsunuté Němce. Luková byla německou obcí, i když zde pár let před druhou světovou válkou začali žít i Češi.

Sochy vytvořil mladý muž tak, že své spolužáky pokryl látkou namočenou v sádře, která na nich ztuhla.

„Uvědomil jsem si, že opuštěné stavby obecně a zejména pak kostely jsou neobyčejně zajímavá a silná místa. Tvořit sochy do takových prostor je tak pro mě výzvou,“  uvedl v obhajově své práce.

Pro instalaci soch měl vytipováno několik míst. „Favoritem“ byl kostel povýšení svatého Kříže v Chebu. Zpočátku totiž Hadrava uvažoval o větších instalacích spíše abstraktního charakteru. Pro ty potřeboval velký zastřešený prostor a především volné pole působnosti. To opuštěný klášterní komplex, který před rokem 1989 používali pohraničníci jako tělocvičnu, splňoval. Nicméně se mu nepodařilo získat souhlas od majitele, tak se rozhodoval mezi opuštěným kostelem sv. Anny v Olešné u Stráže a kostelem sv. Jiří v Lukové.

lukova-kostel-clanek-1 Volba nakonec padla na Lukovou. „Kostel jakožto místo, kde se člověk setkává s bohem, se svým morálním učitelem, je místo, které je podle mého názoru primárně určeno k pěstování dobra v lidech. Fakt, že tyto stavby nyní zejí prázdnotou a chátrají, se promítá i do stavu dnešních lidí, kteří rovněž duševně chátrají a následně se rozpadají. Chtěl jsem na tuto problematiku upozornit a přimět náhodného pozorovatele zamyslet se nad tím, na jak významném místě právě stojí,“ uvedl ve své práci Hadrava.

„Církev samotná se snaží objekt zachránit, k čemuž mohou sochy věřících přispět, protože mohou upoutat pozornost veřejnosti. Objekt je sice zamčený, ale je možné dovnitř nahlížet okny. Tento fakt mimo jiné posílí i působivost instalovaných soch. Krom toho lze předpokládat, že sochy na místě vydrží déle než v nezabezpečeném objektu, neboť figurální plastiky jsou lákavým cílem zlodějů a vandalů, jak již z vlastní zkušenosti vím,“ sdělil.

lukova-kostel-clanek-3 Kostel byl po instalaci soch sice uzavřen, ale to již neplatí. Šuškanda udělala své, o ojedinělém úkazu se dozvídalo stále více lidí, kteří chtěli sochy vidět. Na internetu se dokonce objevily zprávy, že se jedná o jedno z deseti nejděsivějších míst na světě. I díky tomu sem jezdí také cizinci.

V současnosti je kostel zpřístupněn na pár hodin v sobotu a neděli. Platí se zde dobrovolné vstupné. Pro velký zájem dokonce bylo na kraji vísky zřízeno nehlídané parkoviště. Nicméně některým návštěvníkům se nechce jít ke kostelu pár stovek metrů pěšky a parkují přímo před stavbou na soukromém pozemku, i když to je zakázáno.


Krušné hory známé i neznámé

10. června 2020 v 15:13

Letošní léto bude pro mnohé z nás ve znamení cestování po krásách naší vlasti. Proto doslova jako na zavolanou přichází nová publikace oblíbené autorské dvojice Vladimír Soukup a Petr David Krušné hory známé i neznámé. Doplňuje tak velmi úspěšné předcházející knihy z téže edice (Brdy známé...

Další články
Nahoru