Charitativní koncert podpoří nábor do registru dárců kostní dřeně
Přidejte si nás na domovskou Koncertu se zúčastní Natálie Grossová, Bohuš Matuš, Leona Machálková, Magda Malá, Marek Černoch, Šárka Rezková a dále skupiny Sunshine Band, Knokaut a další.
Projekt podpoří dobrovolní hasiči z Horních Měcholup, Spolek Baráčníků Horní Měcholupy a další spolky. „Přijďte si s přáteli a rodinou užít zábavu a podpořit dobrou věc. Moc rád se se všemi po dlouhé době uvidím,“ uvedl na svém facebookovém profilu Milan Wenz.
V Česku je podle informací Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) přes sto tisíc zaregistrovaných dobrovolníků. „To je zhruba polovina naší cesty ke splnění letitého snu, totiž, aby většina českých pacientů nalezla svého dárce u nás a nemuseli jsme je hledat v zahraničí,“ uvedl Pavel Jindra, primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.
Ve světě je celkem zaregistrováno zhruba 38 milionů dobrovolníků. Registry po celém světě jsou propojeny a úzce spolupracují, bohužel zhruba pro každého čtvrtého pacienta se vhodný dárce nenajde nebo se najde příliš pozdě.
Podmínkou pro přijetí do registru je v první řadě věk od 18 do 35 let, dále dobrý zdravotní stav. Zájemci o vstup do registru nesmí trvale užívat léky (nepočítá se antikoncepce a léky na sezonní alergie), musí vážit více než 50 kilogramů a být registrováni u jakékoli české zdravotní pojišťovny.
Součástí náboru není žádný zdravotnický úkon, nutné je pouze vyplnit formulář a prokázat se občanským průkazem i kartičkou zdravotní pojišťovny. Následovat bude už jen odběr vzorku, který se provádí stěrem z úst.
Každý rok podstoupí v Česku transplantaci kostní dřeně zhruba 270 lidí. Z toho jen 70 dárců kostní dřeně se najde v rámci rodiny. Zbývajících 200 nemocných je tedy odkázáno na pomoc někoho z databáze registru dárců.
Transplantace kostní dřeně
Jak se transplantace kostní dřeně provádí? Dnes existují již dva způsoby. Tím tradičním je, že dárci se v narkóze odsaje jehlami z dutiny pánevní kosti takzvané krvetvorné buňky, které jsou tekuté a na první pohled nerozeznatelné od normální krve. Odsaje se přibližně pět procent celkového množství, které si tělo dárce samo bez problému maximálně do jednoho měsíce dotvoří.
Novější metodou je získáni krvetvorných buněk ze žilní krve procesem, kterému se říká separace. Je to podobné jako u dárcovství plazmy. Získané krvetvorné buňky se podají nemocnému jednoduchou cestou jako každá jiná infuze. Krvetvorné buňky samy krevní cestou „zaplavou“ do kostí, kde se zachytí, začnou se množit a v průběhu určité doby obnoví tvorbu zdravých krvinek.
