dnes
Úterý - zatazeno
20°C
zítra
Středa - prehanky-dest
21°C
pozítří
Čtvrtek - skorojasno
16°C
Nejsme v žádném fanklubu, říká představitel divadelního Kajínka Martin Procházka
V roli vězně Kajínka se představuje Martin Procházka. Foto: Divadlo Zaseto

Nejsme v žádném fanklubu, říká představitel divadelního Kajínka Martin Procházka

Celovečerní film, řada dokumentů, stovky publikací a teď i divadelní hra. O jméno Jiřího Kajínka v tuto chvíli není nouze zavadit, diskuze proudí všemi směry. Na tento aktuální „fenomén“ také narazilo Divadlo Zaseto, které před několika týdny uvedlo premiéru své nové hry Kajínek. Na začátku tohoto se konala první repríza, zítra mohou diváci navštívit druhou. Představení vznikalo dávno předtím, než byl nejznámější český vězeň propuštěn. Proč se Zaseto pustilo do tohoto tématu, jaké jsou ohlasy a co říká na současný boom okolo Jiřího Kajínka, prozradil serveru Pražský patriot scénárista a producent Divadla Zaseto Martin Procházka.

Scénář jste napsal před rokem, tušil jste, jaký to bude mít mediální ohlas?
Ne, netušil. Nemohl jsem v té době vědět, že pan Kajínek dostane milost od prezidenta Zemana. V té době jsem si pohrával s myšlenkou napsat komedii, kde bude ústřední postavou nejznámější vězeň. Šlo mi nejvíce o fakt, že byl natočený film, že bylo natočeno mnoho dokumentů, vyšly stovky publikací, ale nikoho nenapadlo přivést Jiřího Kajínka na divadelní prkna, a už vůbec ne, udělat si legraci z postav, ať už skutečných nebo smyšlených, a vyrobit to jako divadelní komedii. Původně jsem to zamýšlel jako muzikál. Napsal jsem k tomu libreta a úplně mě to odrovnalo. Smál jsem se tomu jako pitomec strašnou dobu. Nakonec z toho sešlo, protože vyrobit autorskou hudbu se ukázalo z časových důvodů jako velmi náročná věc.
 
Jak vás napadlo zpracovat tohle téma?
Dělal jsem produkci k jednomu celovečernímu hranému filmu, který půjde snad do kin příští rok. Zbyla mi hromada policejních uniforem. Chtěl jsem je využít do divadla, a tak jsem dokola přemýšlel o tématu. Režisér toho filmu Pjeer Van Eck mi poradil, abych napsal Kajínka. Měl jsem scénář do deseti dnů hotový.


Říkal jste že, jste scénář napsal půl roku před propuštěním Jiřího Kajínka na svobodu. Jak jste se s tím vypořádal ve scénáři?
No je pravda, že jsme začali až někdy v dubnu 2017 dělat přípravy k realizaci scénáře. Do té doby jsme měli plné ruce práce s probíhajícím velice úspěšným představením Shoes Jana Krause, což je opět parodie na známou TV show. Když přišel čas na plánovanou první čtenou zkoušku, ohlásil prezident Zeman před návštěvou Číny, že uvažuje o milosti pro pana Kajínka. To byla pro nás docela rána, protože ve scénáři jsem s takovou alternativou vůbec nepočítal. Dokonce jsme zvažovali, že to vůbec dělat nebudeme. Nakonec to prosadil režisér divadla Martin Čermák, že když už je to jednou napsaný, že to prostě uděláme. Chtělo to jen přepsat konec. Takže jsem předělal konec hry a začali jsme to zkoušet někdy na konci června.

Nebáli jste se, že si to diváci spojí s mediální kampaní a že Vás to může nějak poškodit?
Báli, ale říkali jsme si, že na podzim už bude ticho a že se na pana Kajínka trochu zapomene.

Co říkáte na pětidílný dokument Já Kajínek, který uvedla televize?
Po pravdě řečeno nás to hází do krabice společně s celým fenoménem o Kajínkovi. Jenomže naše divadlo se zabývá recesí a děláme si z toho legraci. Nejsme v žádném fanklubu a celá kauza jde mimo nás. Vlastně naším postojem a příběhem jdeme úplně opačným směrem. Problém je, že když vidí obyčejný divák někde v programu, že se hraje divadlo s názvem „Kajínek“, spojí si to s medializací, která právě probíhá kolem něj a může ho to naopak odradit. Prostě je toho teď všude moc.
 
Takže nemáte radost, že se můžete povozit a využít reklamu?
Ono to vypadá, že nám to může pomoct, ale z fotografií z představení to divák dopředu nemůže odhadnout, že se jedná o recesi a vtipy. Tedy, že tady jde o humor a že je to vlastně sitcom. 19. listopadu jsme uvedli premiéru v Malostranské besedě. Předtím mi volali z TV Prima, jestli by si mohli natočit kus z představení do posledního dílu do dokumentu o Kajínkovi. Byl jsem pro. Pak přijel početný štáb a my jsme to představení odehráli. Diváci se bavili a byla to neskutečná „břuchanda“. Jenže pak jsem se po představení dozvěděl, že na premiéru dorazil i Jiří Kajínek, a to mi úsměv zmizel. Nevěděl jsem, jak mám reagovat, protože dle mého názoru, některý fóry se mu nemusely líbit. Bál jsem se vylézt ze šatny. Nakonec jsme měli v plánu udělat si s ostatními herci společnou fotografii na jevišti. Takže jsme vyšli ven a tam se odehrávala scéna, jako kdyby přijel Michael Jackson. Lidé se s panem Kajínkem fotili, všude plno novinářů. Pan Kajínek za námi nakonec přišel na jeviště a řekl nám, že nám gratuluje, že se dobře bavil a že se nám to povedlo. Udělali jsme pár rozhovorů do televize, fotografií a rozešli jsme se. My jsme pak oslavovali, jak to bývá po premiéře, a sdělovali si zážitky.
 
Měl jste tedy radost, když dorazil na premiéru pan Kajínek?
V té chvíli jsme byli všichni překvapení. Nebyla to ani radost, ani neradost. Druhý den vyšel článek s fotkami a na sociální síti se spustila divná diskuze, kde spousta lidí nějakým způsobem reagovala na přítomnost pana Kajínka. Takže výsledek pro naše divadlo je částečně i ten, že na to někteří lidé z principu nikdy nepůjdou. Přijde mi to zvláštní, je to jako kdyby někdo namaloval vtip o Jiřím Kajínkovi a někdo další by řekl, že to nechce vidět. Chápal bych to u vtipu o Václavu Havlovi, ale o propuštěném bývalém vězni? Tomu vůbec nerozumím. Osobně si myslím, že je to jedna z našich nejlépe vystavěných komedií, že děj je nabitý nápady a vtipy a hlavně jsme viděli skvělé reakce diváků. To mluví za vše. Pro ně to hlavně děláme.


Tajemná hrozba z minulosti se naplňuje. Yrsa Sigurdardóttir: Černá díra

Dnes v 11:42

Na školním hřišti je po deseti letech vyzvednuta časová kapsle s představami tehdejších školáků o budoucnosti. Jedna ze zpráv však nese nenávistnou předpověď smrti několika lidí. Uvádí ale jen jejich iniciály. Je opravdu třeba brát vážně vzkaz třináctiletého...

Výstavu Po stopách „osmiček“ v Praze 3 zahájí jarní koncert

Dnes v 10:51

Praha 3 připravila vlastní projekt, ve kterém bude připomínat významná výročí končící číslicí 8, jež jsou spojena se třetí městskou částí. Po stopách „osmiček“ v Praze 3 připomíná významné historické události, které se dotkly Prahy 3, a právě v jeho rámci bude otevřena exteriérová výstava na...

Originály Sempého ilustrací k Mikulášovým patáliím a autorův výjimečný kreslený humor najdete ve Ville Pellé

Dnes v 09:30

Pod názvem Sempé – Malý Mikuláš a jiné… představí galerie od 4. května do 15. července díla muže, který obohatil dětství čtenářů ve více než 40 zemích světa a spoluvytvořil kánon moderního kresleného humoru. 

Praha 9: Malba.tečka nr 2.

Včera v 15:41

Pragovka Gallery zve na cyklus synchronizovaných vernisáží Malba.tečka nr 2., který proběhne v úterý 24. dubna od 18 hodin v areálu bývalých továren na Pragovce. V rámci programu je také připravena komentovaná prohlídka již probíhající výstavy Vezme to ruka.

Výstava koláží Jitky Dosoudilové v atriu radnice prodloužena

Včera v 10:02

Radujte se za života – to je hlavní poselství Jitky Dosoudilové. Výstava v atriu radnice Prahy 13 je prodloužena do pátku 27. dubna.

Bacha! Pojišťováci. Hrají zaměstnanci Thomayerovy nemocnice

21. dubna 2018 v 07:47

Historicky první divadelní představení dramatického souboru zaměstnanců Thomayerovy nemocnice nonlegeARTis s názvem Bacha! Pojišťováci. Premiéra se koná příští týden, v úterý 24. dubna od 18 hodin v pavilonu C Thomayerovy nemocnice.

Klasická hudba pro SOS dětské vesničky

19. dubna 2018 v 09:08

Dveře Muzea Antonína Dvořáka se otevřou projektu, který snoubí klasickou hudbu a chuť pomáhat. Na druhém benefičním koncertu z cyklu Klasická Praha vystoupí v neděli 29. dubna hudebníci a akademici v jedné osobě, aby podpořili aktivity SOS dětských vesniček. Koncert tentokrát obohatí výstava...

Prague Photo v Clam-Gallasově paláci

19. dubna 2018 v 07:36

Letošní ročník přehlídky fotografií Prague Photo se uskuteční v nových prostorách – v monumentálním barokním Clam – Gallasově paláci na Starém Městě ve dnech 24. – 29. dubna. Představí dvě desítky českých i zahraničních vystavovatelů s originály téměř 150 autorů. K vidění budou opět práce také...

Další články
Nahoru