dnes
Pondělí - zatazeno
28°C
zítra
Úterý - polojasno
29°C
pozítří
Středa - oblacno
28°C
Nejsme v žádném fanklubu, říká představitel divadelního Kajínka Martin Procházka
V roli vězně Kajínka se představuje Martin Procházka. Foto: Divadlo Zaseto

Nejsme v žádném fanklubu, říká představitel divadelního Kajínka Martin Procházka

Celovečerní film, řada dokumentů, stovky publikací a teď i divadelní hra. O jméno Jiřího Kajínka v tuto chvíli není nouze zavadit, diskuze proudí všemi směry. Na tento aktuální „fenomén“ také narazilo Divadlo Zaseto, které před několika týdny uvedlo premiéru své nové hry Kajínek. Na začátku tohoto se konala první repríza, zítra mohou diváci navštívit druhou. Představení vznikalo dávno předtím, než byl nejznámější český vězeň propuštěn. Proč se Zaseto pustilo do tohoto tématu, jaké jsou ohlasy a co říká na současný boom okolo Jiřího Kajínka, prozradil serveru Pražský patriot scénárista a producent Divadla Zaseto Martin Procházka.

Scénář jste napsal před rokem, tušil jste, jaký to bude mít mediální ohlas?
Ne, netušil. Nemohl jsem v té době vědět, že pan Kajínek dostane milost od prezidenta Zemana. V té době jsem si pohrával s myšlenkou napsat komedii, kde bude ústřední postavou nejznámější vězeň. Šlo mi nejvíce o fakt, že byl natočený film, že bylo natočeno mnoho dokumentů, vyšly stovky publikací, ale nikoho nenapadlo přivést Jiřího Kajínka na divadelní prkna, a už vůbec ne, udělat si legraci z postav, ať už skutečných nebo smyšlených, a vyrobit to jako divadelní komedii. Původně jsem to zamýšlel jako muzikál. Napsal jsem k tomu libreta a úplně mě to odrovnalo. Smál jsem se tomu jako pitomec strašnou dobu. Nakonec z toho sešlo, protože vyrobit autorskou hudbu se ukázalo z časových důvodů jako velmi náročná věc.
 
Jak vás napadlo zpracovat tohle téma?
Dělal jsem produkci k jednomu celovečernímu hranému filmu, který půjde snad do kin příští rok. Zbyla mi hromada policejních uniforem. Chtěl jsem je využít do divadla, a tak jsem dokola přemýšlel o tématu. Režisér toho filmu Pjeer Van Eck mi poradil, abych napsal Kajínka. Měl jsem scénář do deseti dnů hotový.


Říkal jste že, jste scénář napsal půl roku před propuštěním Jiřího Kajínka na svobodu. Jak jste se s tím vypořádal ve scénáři?
No je pravda, že jsme začali až někdy v dubnu 2017 dělat přípravy k realizaci scénáře. Do té doby jsme měli plné ruce práce s probíhajícím velice úspěšným představením Shoes Jana Krause, což je opět parodie na známou TV show. Když přišel čas na plánovanou první čtenou zkoušku, ohlásil prezident Zeman před návštěvou Číny, že uvažuje o milosti pro pana Kajínka. To byla pro nás docela rána, protože ve scénáři jsem s takovou alternativou vůbec nepočítal. Dokonce jsme zvažovali, že to vůbec dělat nebudeme. Nakonec to prosadil režisér divadla Martin Čermák, že když už je to jednou napsaný, že to prostě uděláme. Chtělo to jen přepsat konec. Takže jsem předělal konec hry a začali jsme to zkoušet někdy na konci června.

Nebáli jste se, že si to diváci spojí s mediální kampaní a že Vás to může nějak poškodit?
Báli, ale říkali jsme si, že na podzim už bude ticho a že se na pana Kajínka trochu zapomene.

Co říkáte na pětidílný dokument Já Kajínek, který uvedla televize?
Po pravdě řečeno nás to hází do krabice společně s celým fenoménem o Kajínkovi. Jenomže naše divadlo se zabývá recesí a děláme si z toho legraci. Nejsme v žádném fanklubu a celá kauza jde mimo nás. Vlastně naším postojem a příběhem jdeme úplně opačným směrem. Problém je, že když vidí obyčejný divák někde v programu, že se hraje divadlo s názvem „Kajínek“, spojí si to s medializací, která právě probíhá kolem něj a může ho to naopak odradit. Prostě je toho teď všude moc.
 
Takže nemáte radost, že se můžete povozit a využít reklamu?
Ono to vypadá, že nám to může pomoct, ale z fotografií z představení to divák dopředu nemůže odhadnout, že se jedná o recesi a vtipy. Tedy, že tady jde o humor a že je to vlastně sitcom. 19. listopadu jsme uvedli premiéru v Malostranské besedě. Předtím mi volali z TV Prima, jestli by si mohli natočit kus z představení do posledního dílu do dokumentu o Kajínkovi. Byl jsem pro. Pak přijel početný štáb a my jsme to představení odehráli. Diváci se bavili a byla to neskutečná „břuchanda“. Jenže pak jsem se po představení dozvěděl, že na premiéru dorazil i Jiří Kajínek, a to mi úsměv zmizel. Nevěděl jsem, jak mám reagovat, protože dle mého názoru, některý fóry se mu nemusely líbit. Bál jsem se vylézt ze šatny. Nakonec jsme měli v plánu udělat si s ostatními herci společnou fotografii na jevišti. Takže jsme vyšli ven a tam se odehrávala scéna, jako kdyby přijel Michael Jackson. Lidé se s panem Kajínkem fotili, všude plno novinářů. Pan Kajínek za námi nakonec přišel na jeviště a řekl nám, že nám gratuluje, že se dobře bavil a že se nám to povedlo. Udělali jsme pár rozhovorů do televize, fotografií a rozešli jsme se. My jsme pak oslavovali, jak to bývá po premiéře, a sdělovali si zážitky.
 
Měl jste tedy radost, když dorazil na premiéru pan Kajínek?
V té chvíli jsme byli všichni překvapení. Nebyla to ani radost, ani neradost. Druhý den vyšel článek s fotkami a na sociální síti se spustila divná diskuze, kde spousta lidí nějakým způsobem reagovala na přítomnost pana Kajínka. Takže výsledek pro naše divadlo je částečně i ten, že na to někteří lidé z principu nikdy nepůjdou. Přijde mi to zvláštní, je to jako kdyby někdo namaloval vtip o Jiřím Kajínkovi a někdo další by řekl, že to nechce vidět. Chápal bych to u vtipu o Václavu Havlovi, ale o propuštěném bývalém vězni? Tomu vůbec nerozumím. Osobně si myslím, že je to jedna z našich nejlépe vystavěných komedií, že děj je nabitý nápady a vtipy a hlavně jsme viděli skvělé reakce diváků. To mluví za vše. Pro ně to hlavně děláme.


Má vlast - zblízka a nahlas v Praze

12. července 2018 v 08:26

Má vlast – zblízka a nahlas je putovní multimediální instalace, která propojuje překrásnou hudbu, výtvarné umění, design a architekturu, vznikla u příležitosti 100. výročí vzniku Československa. Vstup je zdarma.

Do Galerie 1 na výstavu. Představuje vývoj Pražského hradu od roku 1918

11. července 2018 v 10:26

Do 28. července hostí Galerie 1 výstavu „Pražský hrad od TGM k Václavu Havlovi“, představující nejvýznamnější architektonické změny v areálu Hradu za posledních sto let. Autory výstavy pořádané Ars Metropolis a městskou částí Praha 1 jsou Zdeněk Lukeš, Alan Pajer a...

Na Benátské! bude návštěvníkům k dispozici obří skluzavka

11. července 2018 v 08:33

Na hudebním festivalu Benátská! S Impulsem, který se uskuteční od 26. do 28. července v areálu Vestec u Liberce, bude návštěvníkům, kromě hudebního, k dispozici i bohatý doprovodný program.

Chvalozpěvy italského středověku v Emauzích

9. července 2018 v 19:55

Letní slavnosti staré hudby. Festival zve ve čtvrtek 19. července od 20:30 hodin koncert Mezi nebem a zemí v Emauzích v kostele Panny Marie a sv. Jeronýma.

Začínají Tóny Chodovské tvrze

9. července 2018 v 09:21

Spojení barokní hudby, letního večera a historických prostor nádvoří Chodovské tvrze je ideálním začátkem letošních Tónů Chodovské tvrze. Zahajovacím koncertem letošního jubilejního 15. ročníku festivalu vážné hudby vás provedou:

Podivuhodná Gruzie. Výstava v Galerii Skleňák

9. července 2018 v 07:32

Praha 6 ve spolupráci s Velvyslanectvím Gruzie pořádají v Galerii Skleňák výstavu „Podivuhodná Gruzie“, která návštěvníky seznámí se zemí, která je kouzelně zaklíněna mezi dech beroucími horami Kavkazského pohoří a břehy Černého moře.

Informační centrum Prahy 3 zve na Vraždu v Orient expresu

7. července 2018 v 19:50

Od 18 hodin 12. července připravilo Informační centrum Prahy 3 projekci filmu Vražda v Orient expresu.

Karlovy Vary: innogy Modrá kostka pro Jiřího Vejdělka

6. července 2018 v 07:51

Účastníci zájezdu, Ženy v pokušení, Muži v naději, Něžné vlny nebo nejnověji Tátova volha. To jsou některé z filmových vizitek letošního držitele ceny innogy Modrá kostka. Právě za snímek Tátova volha si letos jako třináctý v pořadí odnese symbolickou kostku vybroušenou z modrého polodrahokamu...

Další články
Nahoru