dnes
Pátek - oblacno
5°C
zítra
Sobota - prehanky-snih
3°C
pozítří
Neděle - prehanky-snih
2°C
Chalánková: Přechodné pěstounství vede i k sexuálnímu zneužívání a odebírání dětí z rodin
Zdroj: freeimages

Chalánková: Přechodné pěstounství vede i k sexuálnímu zneužívání a odebírání dětí z rodin

Krátkodobí pěstouni berou mnohem více peněz než dlouhodobí, kteří dětem poskytují stabilitu a citové zázemí. Školení, která jsou královsky placena ze státních peněz, navíc často nejsou kvalitní a dítě se tak může dostat do péče kohokoli. Zkušenosti ze zahraničí podle poslankyně a dětské lékařky Jitky Chalánkové (TOP 09) varují: dochází tam dokonce i k sexuálnímu zneužívání dětí a upřednostňování přechodných pěstounů před biologickými rodiči.

V minulém volebním období byla přijata novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, na základě které mohou takzvaní profesionální pěstouni mít dítě v péči maximálně rok. Co si o tom myslíte?
Problém je třeba nepoměr finančního ohodnocení pěstounů na přechodnou dobu a těch, kteří mají dítě dlouhodobě. Dočasní pěstouni dostávají 20 tisíc korun měsíčně od momentu, kdy jsou zařazeni do školícího programu a jsou připraveni dítě převzít. Tedy ještě v době, kdy žádné dítě v péči nemají. Jsou jakoby v pohotovosti. Když k nim je dítě umístěno, berou na něj ještě další finance. Dlouhodobí pěstouni berou mnohem nižší příspěvek, a to jen tehdy, když u nich dítě je.

Nějaké finance jdou i na povinná školení, která byla novelou zavedena. Kolik?
Pěstouni musejí projít školením v délce 48 hodin, krátkodobí 72 hodin. Na školení jde obrovský balík peněz – loni to bylo 800 milionů korun, je to takzvaný státní příspěvek na výkon pěstounské péče. Pokud se vyplácí takzvaným pověřeným osobám, což jsou neziskové organizace, vlastním rodinám se dostane minimum. Některá školení jsou navíc nekvalitní – pěstounům třeba jen řeknou, ať si nastudují literaturu. Ale nechci paušalizovat.

Některé nevládní organizace argumentují především zkušenostmi z Velké Británie…
Problém ale je, že my tady máme jinou tradici, máme fungující systém péče o ohrožené děti. Od 60. let se zlepšoval, což pokračovalo i v 70. a 80. letech, od 90. let se péče ještě zdokonalila. Byla by fatální chyba to rušit. Máme náskok před světem. Tím samozřejmě neříkám, že se nemá mluvit o modernizace oněch zařízení a podpoře pěstounství, to samozřejmě ano. Vadí mi ale manipulace – v ČR byly například některými neziskovými organizacemi promítány fotografie z ukrajinských dětských domovů, které nemají s českou realitou nic společného.

Václav Klaus, který ve funkci prezidenta zmiňovanou novelu zákona neúspěšně vetoval, upozorňoval, že „neobsahuje žádné pojistky proti libovůli úředníků při posuzování toho, zda rodiče vychovávají své děti správně“. U nás se placené profesionální pěstounství pomalu rozjíždí, obáváte se toho také?
Ano. V zahraničí tento způsob ještě více ohrožuje už tak ohrožené děti, které jsou mnohdy svěřovány komukoli, snižuje počet dětí do adopcí, kde by našly stabilitu, děti jsou mnohdy zbytečně odebírány z biologických rodin a umisťovány právě k profesionálním pěstounům. Některé děti tak mohou vystřídat i dvacet rodin, což je neblahé pro jejich psychiku. V Anglii se ukazují kauzy, že děti pak pěstouny nenávidí. To, že je odškodní v dospělosti, jim nepomůže, zkažené dětství jim to nevrátí.

chalankova-nahled

Poslankyně Jitka Chalánková

Jaká další úskalí systém skrývá?
Ze severských zemí jsou známé kriminální kauzy, kdy u některých takzvaných profesionálních pěstounů dochází k sexuálními i jinému zneužívání dětí, kontrola tam je minimální. K systémovému zneužívání došlo například i v anglickém Rotterhamu, kde bylo zneužito asi 1400 dětí, sociální pracovnice do těchto komunit vůbec nechodily.

Jak se tomu všemu vyvarovat?
Je třeba, abychom si nevychovávali mladé sociální pracovnice, které by si myslely, že je třeba fungovat jako ve Velké Británii, a ještě by měly pocit, že páchají dobro, když odebírají děti z biologických rodin, kterým by se mělo spíše pomoci. Je také třeba neřešit přechodným pěstounstvím nezaměstnanost. Každého je třeba důkladně vyškolit a kontrolovat.

A co zmiňovaná novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, je třeba ji změnit?
Ano, tu je potřeba novelizovat, není možné, aby politici jen něco schválili, dali velkou moc úředníkům, a pak nemohli opravit to, co v praxi nefunguje.


Autor: Anna Skálová
Další články
Nahoru