Cévy stárnou Čechům rychleji. Zvyšuje to riziko jejich onemocnění, více hrozí i problémy se srdcem

Češi nejčastěji umírají na nemoci oběhové soustavy, konkrétně na nemoci srdce a cév. Kardiovaskulární choroby jsou příčinou úmrtí až u poloviny populace.  

Stárnutí cév je spojeno s ukládáním aterosklerotických plátů, snižováním prostupnosti cév a zvyšováním jejich tuhosti. U některých jedinců ale cévy stárnou rychleji, než by odpovídalo jejich kalendářnímu věku. Často je to způsobeno nezdravou stravou, nedostatkem pohybu, kouřením či pitím alkoholu.

Čím vyšší má člověk cévní věk, tím vyšší je u něj riziko vzniku kardiovaskulárního onemocnění.

Téměř polovině změřených museli lékárníci doporučit režimová opatření – upravit jídelníček, zvýšit pohyb, přestat kouřit. Dalších 29 procent lidí mělo cévní věk výrazně vyšší. Těm byla doporučena okamžitá návštěva lékaře pro další ověření jejich zdravotního stavu. Tři čtvrtiny měřených lidí tak nemělo cévy v pořádku.

Úroveň primární prevence kardiovaskulárních příhod v Česku i jiných světových zemích je poměrně nízká, řada pacientů vůbec nemá vyšetřené své rizikové faktory a neví o tom, že má například vysoký cholesterol nebo krevní tlak.

„Včasná změna životního stylu přitom dokáže velmi výrazně zpomalit rozvoj kardiovaskulárních onemocnění a také zabránit části srdečních infarktů a cévních mozkových příhod,“ uvedl kardiolog Jan Václavík.

Přestože mají Češi ze zdravotního pojištění preventivní prohlídky u praktického lékaře jednou za dva roky hrazeny, jen 44 procent z nich na ně pravidelně chodí, 23 procent je dokonce neabsolvuje vůbec. Většinou se totiž mylně domnívají, že pokud nemají zjevné příznaky nemoci, jsou zdraví a lékaře nepotřebují. Druhým extrémem jsou lidé, kteří se naopak bojí vážné diagnózy.

 O preventivní prohlídky mají zájem většinou lidé, kteří to v uvozovkách nepotřebují. Jedinci z rizikových skupin, jako jsou kuřáci, lidé s nadváhou nebo obézní, obvykle prevenci zanedbávají, přitom právě u nich je riziko největší.