Dnes Úterý - oblacno 3°C
Zítra Středa - oblacno 2°C
Úterý 18. 1. 2022
Svátek má Vladislav
Koronavirus
Aktuální informace o epidemii.
Čeští vědci našli genovou mutaci, která způsobuje závažnou dědičnou nemoc
Pohled pod mikroskopem na tkáň postiženou ukládáním amyloidu. Zdroj foto: 1. LF UK

Čeští vědci našli genovou mutaci, která způsobuje závažnou dědičnou nemoc

AA amyloidóza je nepříliš časté, ale velmi závažné onemocnění, které může vést k fatálnímu selhání ledvin. Zpravidla vzniká jako důsledek chronického zánětu nebo infekce. V posledních letech se ale zvyšuje podíl pacientů, u kterých se tato nemoc objevuje bez zjevné základní příčiny, což znemožňuje jejich léčbu. Lékařům a vědcům z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK), IKEM a 3. lékařské fakulty UK se po 16 letech vytrvalého pátrání podařilo jako prvním na světě najít mutaci, která by za AA amyloidózu mohla být v těchto případech odpovědná. Spolu s tímto průlomovým objevem také navrhují účinnou léčbu. Média o tom informoval Lukáš Malý z Oddělení komunikace 1. LF UK

„AA amyloidóza je nemoc, při které v důsledku dlouhodobého zánětu dochází k nadměrné produkci specifické bílkoviny – sérového amyloidního A proteinu (SAA1). Bílkovina se následně shlukuje a ukládá v různých orgánech těla a významně zhoršuje jejich funkci. Zdaleka nejčastěji jsou postiženy ledviny,“ vysvětlil jeden z hlavních autorů výzkumu Jakub Sikora z Laboratoře pro studium vzácných nemocí Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Dodal, že léčba pacientů s AA amyloidózou dosud spočívá výhradně v kompenzaci jejich základního onemocnění.

Podle něj ale existuje relativně rostoucí skupina pacientů s AA amyloidózou, kteří žádným chronickým zánětlivým nebo infekčním onemocněním netrpí. Pacienty, u kterých základní diagnóza chybí, lékaři nemají jak léčit.

Jde přitom o život ohrožující onemocnění, které, když je neléčené, vede k chronickému selhání ledvin, nedostatečné výživě, závislosti na dialýze, mnohdy opakovaným transplantacím ledvin, a nakonec k úmrtí.

Spekulovalo se, že u některých z těchto pacientů by AA amyloidóza mohla být dědičná a vznikat v důsledku mutací přímo v genu SAA1. Pro tuto domněnku ale nebyly žádné důkazy.

„Zhruba v roce 2006 oslovila naši vědeckou skupinu v tehdejším Ústavu dědičných metabolických poruch profesorka Zdeňka Vernerová z Ústavu patologie 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady s nálezem AA amyloidózy u jedné pacientky, jejíž vzorky ledvin a štítné žlázy vyšetřovala. Základní klinická příčina vysvětlující ukládání SAA1 u nemocné, ale chyběla. Podobné onemocnění u dalších pacientčiných příbuzných vyvolávalo podezření z dědičné povahy amyloidózy v rodině. Prof. Vernerová nás se svojí typickou vitalitou požádala, ať případ geneticky objasníme,“ sdělil Sikora.

Průlomový objev přinese šanci na diagnózu a léčbu

Tehdy začalo mnohaleté, takřka detektivní pátrání po dalších členech této rodiny, ať už žijících, nebo zemřelých, a hledání jejich společné genetické mutace, která by mohla nadprodukci bílkoviny způsobovat.

Vědci dohledávali staré pitevní protokoly a tkáňové vzorky zemřelých příbuzných. Žijící členy rodiny z různých částí republiky se postupně podařilo svolat na Kliniku nefrologie 1. LF UK a VFN, kde je pak začala klinicky sledovat a léčit profesorka Romana Ryšavá.

„Pacientům jsme zkoušeli nejprve nasadit nespecifickou léčbu, která u řady nemocných s amyloidózou může zmírnit projevy onemocnění, dále kortikosteroidy a v některých případech i imunosupresiva. Nic z toho ale nevedlo ke snížení produkce bílkoviny a omezení projevů nemoci, navíc léčba byla spojena s nepřiměřenou toxicitou,“ přibližuje uvedla Ryšavá.

Lékaři monitorovali čtyři generace několika větví rodiny. Někteří z jejích členů v průběhu času na onemocnění zemřeli, u dalších se AA amyloidóza postupně rozvinula. „Podstatné je, že jsme po 16 letech komplexního klinického sledování, analýz tkání a proteinů a nakonec i celogenomovém sekvenování u všech pacientů v rodině identifikovali sdílenou příčinnou mutaci v genu SAA1, která významně zvyšuje produkci této bílkoviny. Našli jsme tak jako první na světě rodinu, ve které se AA amyloidóza dědí na podkladě mutace přímo v genu SAA1,“ zdůraznil Sikora.

Ukázalo se navíc, že pro tyto pacienty, respektive pacienty s takto dědičnou AA amyloidózou může existovat účinná léčba. Prof. Ryšavá jim experimentálně nasadila monoklonální protilátku tociliziumab (lék v současnosti také používaný v léčbě covidu-19) blokující regulátor imunitní reakce – cytokin interleukin 6.

„Jelikož víme, že ve vzniku AA amyloidózy hrají klíčovou roli dva cytokiny – interleukin 1 a interleukin 6 – bylo logickou volbou zkusit zablokovat signalizaci některým z nich, a tím se pokusit onemocnění ovlivnit. Už první pacientka lék velmi dobře tolerovala a poměrně rychle se její stav zlepšil,“ sdělila Ryšavá.

Vedle uvedených pracovišť z České republiky byli v posledních fázích k projektu přizváni i experti z Mayo Clinic a Wake Forest School of Medicine v USA. Výsledkem je průlomový objev, publikovaný v prestižním časopise Kidney International, který části pacientů s AA amyloidózou bez jasné příčiny dává do budoucna šanci na diagnózu i léčbu.

„Osobně si myslím, že tato zjištění povedou k rychlejší diagnostice a identifikaci dalších nemocných s AA amyloidózou, u kterých nejsme schopni odhalit základní vyvolávající onemocnění. Dnes je to 15 až 20 procent všech pacientů s AA amyloidózou. Správná molekulární diagnóza u nich pomůže zahájit léčbu dříve, než dojde k masivnímu ukládání bílkoviny do tkání. Podávání tocilizumabu je částečně efektivní, ideální by ale bylo zahájit vývoj léků cílených přímo na SAA1 či jiné (dosud neidentifikované) mutované geny na bázi monoklonálních protilátek či malých interferujících RNA,“ uzavřela profesorka Ryšavá.


Autor: Lukáš Plecháček

Lékaři žižkovské nemocnice budou posílat silné kuřáky na vyšetření CT

13. ledna 2022 v 15:53

Do nového programu prevence pro kuřáky, který od začátku letošního roku spustilo Ministerstvo zdravotnictví, zapojila i ambulance pro choroby plicní Nemocnice sv. Kříže Žižkov. Informoval o tom mluvčí nemocnice Radek Pešout.

Na obezitu a cukrovku s humorem aneb Největší pomocníci pro život s těmito neduhy

4. ledna 2022 ve 13:22

Obézní člověk má pětkrát větší pravděpodobnost, že bude trpět hypertenzí, a šestkrát větší, že onemocní cukrovkou. Obezita je příčinou vzniku diabetu 2. typu až u 90ti procent všech pacientů. Zatímco v letech 2010 až 2015 se zdálo, že počet lidí s nadváhou a obezitou v Česku spíše stagnuje,...

Další články
Nahoru