dnes
Neděle - snih-dest
6°C
zítra
Pondělí - obcasny-dest
5°C
pozítří
Úterý - obcasny-dest
11°C
Český unikát: V Praze se brzy začne pohřbívat pod stromy a bez náhrobků
Pohřbívání u kořenů stromů prosazuje organizace Ke kořenům, která ve spolupráci se správou hřbitovů zakládá Les vzpomínek. Foto: Michal Jenčo / kekorenum.cz

Český unikát: V Praze se brzy začne pohřbívat pod stromy a bez náhrobků

Nejvíc se v Praze pohřbívá stále na Olšanských hřbitovech. Nově to bude možné i ve staré části více než padesátihektarového pohřebiště, kde byla zatím více než polovina hrobů nepronajatá. Roste i počet pohřbů na hřbitově v Ďáblicích, kde se budují i nové hroby. Od května se tam podle ředitele Správy pražských hřbitovů (SPH) Martina Červeného bude pohřbívat v takzvaném Lese vzpomínek, pod stromy a bez náhrobků. V Česku je to unikátní. Celkem je ve správě SPH v Praze 29 hřbitovů s více než 200 000 hrobovými místy.

Stoupající trend počtu pohřbů má i Ďáblický hřbitov. „Vznikají tam nové hroby, jsou tam kolumbária a velká rozptylová louka," vysvětlil Červený. Od května by se tam mělo nově pohřbívat i do takzvaného Lesa vzpomínek. Půjde o možnost nechat se pohřbít pod stromy, bez pomníku a více v souladu s přírodou. „Pokud bude zájem, chceme tam od příštího roku umožnit i ukládání nezpopelněných ostatků, nad které se vysadí strom," doplnil ředitel SPH.

Kapacita hřbitovů je v Praze dostatečná, musí být i rezerva pro případ epidemie nebo jiné katastrofy. O některé hřbitovy, které byly původně vesnické, například v pražské Hostivaři nebo Bohnicích, je větší zájem, než jsou jejich možnosti. Na Olšanech bude nově možné pohřbívat znovu i ve staré části hřbitova, kde to bylo dosud zakázáno. SPH teď tvoří pravidla, jak zachovat stávající hroby a zároveň je nabídnout k pronájmu. „Uvažuje se například o tom, že by z boku pomníku muselo být zachované původní jméno," uvedl Červený.

Pár volných hrobů je i na Vyšehradě. Tím, komu SPH povolí pronajmout si hrob po boku slavných českých velikánů, se zabývá odborná komise. Posuzuje třeba i životopis. Loni dostala pět žádostí, vyhověla dvěma.

Podle Červeného jsou vůbec nejoblíbenějším způsobem pohřbu rozptyly, zejména pokud lidé nemají vlastní hrob. Může to být také otázka peněz i sekulárního přístupu Čechů k pohřbu. „Lidé často říkají: Já chci být rozptýlen, ať se mnou děti nemají žádné starosti," vysvětlil Červený.

Správa hřbitovů podle něj navíc uvažuje o tom, že by u rozptylových louček byly i pomníky, kde by se za poplatek mohla na nějakou dobu zaznamenat jména rozptýlených. Českým specifikem jsou podle něj také oblíbená prosklená kolumbární okénka.

Ceny hrobů se liší podle rozměrů hrobového místa a kategorie hřbitova. Například pronájem hrobu pro uložení rakve na Olšanech vyjde na deset let asi na 7000 korun, pro uložení uren necelou polovinu. Za prostý náhrobek se platí jednotky až desítky tisíc korun, za velké hrobky z kvalitního kamene a se sochařskou výzdobou až 200.000 korun.

Správa hřbitova podle řádu pohřebiště může ovlivnit i to, jak bude pomník vypadat. Zatím se to ale podle Červeného příliš nedělo, hledělo se spíš na technické parametry než na estetiku. „Co dneska na hřbitovech vzniká, většinou nemá nijak valnou hodnotu," zhodnotil ředitel. Dříve si podle něj lidé nechávali hrobky navrhnout i od významných architektů či sochařů.

Na pražských hřbitovech si objevují také pomníky podobné například těm z ruských hřbitovů, které jsou předimenzované, často zdobené portréty třeba i v životní velikosti. Za podobnou hrobku se platí i víc než milion korun.

Podle Červeného vznikají pravidla, co na který hřbitov nepatří. SPH udělala také soutěž designerů a výtvarníků na vzhled pomníků a obalů na urnu, přišlo více než 300 návrhů. Vítězné pak chce pozůstalým nabízet.


Další články
Nahoru