Český řezbář dobývá se svými sochami svět
20. října 2018 08:11
Přidejte si nás na domovskou Kde se vzal váš vztah ke dřevu?
Pocházím z Havířova. Vztah ke dřevu jsem získal v Beskydech, kam jsem jako malý kluk jezdil s rodiči na rekreační chatu. S mladším bratrem a kamarádem z vedlejší chaty jsme z borovicové kůry vyřezávali loďky a zvířata. Později to byly různé obličeje a masky ze dřeva, které bylo po ruce – většinou jeřabina, jabloň a buk. V přírodě jsem trávil většinu víkendů a celé léto. V rodině mě k tomu ani vést nemuseli. V beskydské přírodě jsem se cítil mnohem lépe než někde na sídlišti mezi paneláky.“
Co pro vás bylo impulzem věnovat se řezbářství?
„Rozhodnutí přišlo v době, kdy už jsem měl vlastní dům a začal jsem zde trávit čím dál víc času. Uvědomil jsem si, že tady mám pro řezbářství ještě lepší podmínky než na chatě v Beskydech. V té době jsem ještě pracoval převážně v Anglii, kde jsem měl své vlastní grafické studio. Situace se zásadně změnila v roce 2010, když jsem se přihlásil na řezbářskou soutěž v Mostech u Jablunkova. Seznámil jsem se tam s dalšími řezbáři a během několika dalších let jsme se společně zúčastnili různých řezbářských akcí a soutěží, kterých každým rokem přibývalo. Od roku 2014 přibyly i soutěže v zahraničí díky mým kontaktům v Británii. Během dalších pár let se práce v grafickém studiu přesunula na vedlejší kolej a letos jsem se rozhodl věnovat se řezbařině jako hlavní výdělečné činnosti.“
Co vás na téhle práci baví?
„Je to tvůrčí práce, pracuji většinou venku, nemám nad sebou šéfa, neřeším žádné stresové situace, kvůli kterým bych měl v noci špatné spaní, stále se učím něco nového, na řezbářských akcích pracuji v kolektivu s řezbáři, se kterými se většinou dobře znám, peníze za práci většinou nemusím vymáhat … těch pozitivních věcí je opravdu hodně.“
Co považujete za svůj dosud největší úspěch?
„Podařilo se nám vytvořit malou skupinu řezbářů z Česka, Slovenska a Polska a už pátým rokem jezdíme na soutěže do Velké Británie, kde máme každým rokem lepší postavení a každý rok vozíme domů více trofejí. Několik osobních úspěchů se mi už také podařilo získat, ale bez přispění ostatních členů naší skupiny by se to nikdy nemohlo uskutečnit.“
Máte nějakou zakázku snů?
„Zakázkám snů nechávám volný průběh. Jedna taková přišla letos v létě, kdy jsem byl jako jediný řezbář z naší skupiny pozvaný do Londýna, abych vyřezal obrovské kuře na festivalu smažených kuřat, ale musel jsem účast odmítnout, protože jsem už před tím slíbil mou účast na akci ve Vysokých Tatrách. Mám svým způsobem radost z většiny soch, co jsem vyřezal. Na každé jsem se něco naučil a momentálně se spíš soustředím na to, abych byl schopný co nejlépe vyřezat to, co dostanu jako zadání, než abych přemýšlel, co bych chtěl nejraději řezat. Ale jedna vysněná zakázka možná přece jen existuje. Měla by vzniknout na Morávce vysoko v horách z jasanu o průměru 90 cm a výšce přes 4 metry. Projekt je momentálně ve stadiu schvalování, je zatím přísně tajný, ale pokud se někdy uskuteční, určitě výslednou sochu umístím na svém Facebooku.
Na podnikání dostal Igor Kučera příspěvek z Nadačního fondu Veolia programu Startér. Ten finančně podporuje začínající malé a drobné podnikatele.
Za 18 let činnosti prostřednictvím 1386 projektů pomohl vytvořit 2291 nových dlouhodobých pracovních míst, z toho 334 pro osoby se zdravotním postižením. Z nadačního příspěvku si chce pan Kučera pořídit hlavně profesionální řezbářské náčiní.
