dnes
Neděle - prehanky-snih
3°C
zítra
Pondělí - zatazeno
1°C
pozítří
Úterý - snih
0°C
Národní registr dárců dřeně shání dobrovolníky. Pražané se mohou přihlásit ve Střešovicích
Z odběru 500. dárce kostní dřeně Michala Vrabce, děkuje mu primář hemato-onkologie FN Plzeň Pavel Jindra. Foto: Archiv

Národní registr dárců dřeně shání dobrovolníky. Pražané se mohou přihlásit ve Střešovicích

Stovky lidí včetně mladých i malých dětí v ČR každoročně onemocní chorobami krvetvorby, které ohrožují jejich život. Nejčastější je leukémie. Moderní léčebné postupy (chemoterapie, imunoterapie, biologická léčba) nabízejí u většiny nemocných zlepšení stavu, často však jen dočasné. Naději na úplné uzdravení přináší transplantace kostní dřeně. Aby mohla být provedena, je třeba pro pacienta najít vhodného dárce dřeně. Pro Pražský patriot to uvedla manažerka externí komunikace Českého národního registru dárců dřeně Vladimíra Štěpánková.

Český národní registr dárců dřeně

Založen byl v roce 1992. Již v roce 1993 byla díky němu provedena první transplantace kostní dřeně od nepříbuzného dárce.

K 31. červenci 2014 registroval 47 298 lidí, kteří se nechali zapsat a jsou ochotni se kdykoli stát dárcem dřeně.

Je členem Světové asociace dárců dřeně – díky tomu, že v roce 2005 obhájil prestižní akreditaci Světové asociace dárců dřeně (WMDA), v pořadí jako 4. registr na světě (po registrech v britském Walesu, Francii a Národním programu dárců dřeně USA).

Více informací na www.kostnidren.cz

Leukémií (rakovinou krve) v České republice ročně onemocní zhruba 400 lidí. Ví se něco o příčinách nemoci?
O příčinách leukémie se ví, že se o nich nic moc neví. Ale přece jen – ví se, že krev „zmutuje“ v důsledku velkých dávek ozařování, neblahý je také vliv některých chemikálií. Ovšem na vzniku choroby se mohou podílet také některé virové infekce! Vliv může mít, jak je dnes již prokázáno, i kouření. Primární prevence před onemocněním leukémií je žít zdravě. Už jen proto, že kdyby nemoc vypukla, zdravé tělo snáší lépe náročnou léčbu.

Jaká je úspěšnost transplantace kostní dřeně?
Úspěšnost záleží na typu leukémie, na její fázi, věku a kondici nemocného, na výběru dárce a podobně. V průměru je to 70 až 80 %. Platí, že výsledky transplantací jsou lepší u dětí a mladých lidí.

Když se mezi sourozenci nemocného nenajde vhodný dárce, nastupuje hledání nepříbuzného dárce…
Ano, genetika je velice složitá záležitost, a tak se mezi sourozenci najde vhodný dárce jen ve čtvrtině případů. Zbylých 75 % všech transplantací kostní dřeně je nakonec provedeno díky nepříbuznému dárci. Bohužel, pro každého čtvrtého pacienta se „jeho“ dárce kostní dřeně nenajde. Proto je tak nutné počet dobrovolníků zaregistrovaných v registru dárců dřeně zvyšovat!

Kolik lidí ročně transplantaci kostní dřeně absolvuje?
U nás je to každý rok několik set pacientů, na celém světě jsou to desítky tisíc lidí. V registrech, z kterých lze vybírat, je dnes na celém světě přes 24 milionů lidí.

kostni-dren-stepankova1-nahled

Vladimíra Štěpánková

Jaký musí být člověk, který se rozhodne vstoupit do registru dárců kostní dřeně?
Ve věku 18 až 35 let, obecně zdravý. Při vstupu do registru vyplní dotazník – osobní údaje, nemoci, s kterými se léčí. Pak je mu odebrán pouze malý vzorek krve ze žíly na předloktí na vyšetření transplantačních znaků. Výsledek je uložen v počítačové databázi do doby, než je mu 60 let, kdy ho počítač automaticky vyřadí. V případě unikátní shody s transplantačními znaky nemocného je požádán o darování krvetvorných buněk.

Proč musí být dárci do 35 let?
Důvody jsou dva. První je medicínský: Mladší dárce bývá logicky zdravější než starší, a tak je i zdravější jeho dřeň. Druhý je ekonomický: odebrání vzorku krve a jeho vyšetření na transplantační znaky včetně zařazení do počítačové databáze stojí 1500 až 2000 korun. Proto je třeba, aby po vydání takové částky peněz zůstal vyšetřený člověk v registru více let. Částku 1500 až 2000 korun totiž žádná zdravotní pojišťovna na světě, tedy ani u nás, nehradí! Nefinancuje ji ani stát. Finanční prostředky se proto musí rekrutovat pouze z dobročinných finančních darů získaných od sponzorů, pořádáním různých dobročinných akcí. Zdravotní pojišťovny hradí jen vlastní provedení transplantace.

Žádáte tedy i o finanční podporu…
Cíle našich žádostí jsou dva. Mladé a zdravé jedince, jak jsem již uvedla, žádáme, aby po zralé úvaze do registru vstoupili. Empaticky smýšlející jedince a organizace žádáme o finanční pomoc.

Jak se transplantace kostní dřeně provádí?
Dnes existují již dva způsoby. Tím tradičním je, že dárci se v narkóze odsaje jehlami z dutiny pánevní kosti takzvané krvetvorné buňky (tekuté a na první pohled nerozeznatelné od normální krve). Odsaje se přibližně 5 procent celkového množství, které si tělo dárce samo bez problému maximálně do jednoho měsíce dotvoří. Novější metodou je získáni krvetvorných buněk ze žilní krve procesem, kterému se říká separace. Je to podobné jako u dárcovství plazmy. Získané krvetvorné buňky se podají nemocnému naprosto jednoduchou cestou jako každá jiná infuze. Krvetvorné buňky samy krevní cestou „zaplavou“ do kostí, kde se zachytí, začnou se množit a v průběhu určité doby obnoví tvorbu zdravých krvinek.

Jak významný je Český národní registr dárců dřeně ve srovnání s ostatními?
Pro nás Čechy má náš registr obrovský význam. Geneticky se sami se sebou nejvíce shodujeme, a tak je největší šance právě v českém registru najít pro českého pacienta vhodného dárce.

Kde mohou Pražané a Středočeši vstoupit do vašeho registru?
S velkou radostí a slovy díků je přivítáme každý všední den ráno na oddělení hematologie v pražské Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích.


Autor: Anna Skálová

Toto degenerativní a neléčitelném onemocnění je podle primářky Tomanové potřeba podchytit v jeho počáteční fázi, zmírní se bolesti a jeho samotný nástup. Jak na to?

11. prosince 2017 ve 13:54

Toto degenerativní a neléčitelném onemocnění je podle primářky Tomanové potřeba podchytit v jeho počáteční fázi, zmírní se bolesti a jeho samotný nástup 

Onemocnění může propuknout v jakémkoliv věku, bez ohledu na pohlaví. Může vyvolat několik různých komplikací, postihuje oči, končetiny i srdce. Výskyt neustále stoupá, ročně je u nás 10 000 nových případů

9. prosince 2017 v 16:29

Výskyt chronických civilizačních nemocí, včetně zákeřné cukrovky, neustále stoupá. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR vzrostl celkový počet diabetiků od roku 2010 za pět let o téměř 52 tisíc, tedy zhruba 10 tisíc ročně. V roce 2015 byla cukrovka diagnostikována 858 tisícům...

Alarmující zjištění: Většina lidí je při měření nemělo v pořádku, jen čtvrtina Čechů je má zdravé. Tušíte, jestli se tento zdravotní problém týká i vás?

4. prosince 2017 v 10:05

Pouze čtvrtina Čechů má zdravé cévy, zbývajícím 75 % stárnou cévy rychleji než oni sami. Lékárníci ve vybraných lékárnách po celém Česku již rok měří lidem takzvaný cévní věk – parametr, který dokáže odhalit riziko kardiovaskulárních onemocnění. Speciálním přístrojem prověřili cévy už 17,5 tisícům...

Laureátka Ceny Milady Paulové 2017, prof. Jiřina Bartůňková: Je to ocenění všech mých kolegů a kolegyň

30. listopadu 2017 ve 12:06

Ve středu 29. listopadu se v prostorách Senátu Parlamentu ČR uskutečnilo slavnostní předávání cen MŠMT, udělovaných v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu za rok 2017. Jednou z cen je Cena Milady Paulové, kterou MŠMT spolupráci s NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR letos udělilo...

Všichni o téhle „lejdy"slyšeli, ale jen málokdo ví, co s ní dělat. Může přijít kdykoli během života, pojí se s ní řada mýtů. Hlavně nic do pusy!

26. listopadu 2017 v 15:48

Věděli jste, že epilepsií trpí zhruba jeden ze sta lidí? Všichni o téhle „lejdy" slyšeli, ale jen málokdo ví, co je potřeba udělat, když někdo epileptický záchvat dostane.   

Jak správně pečovat o svůj mozek, jak ho nakopnout a jakým chybám se vyvarovat, radí primářka rehabilitačního ústavu

19. listopadu 2017 ve 12:02

Poznáte, kdy je váš mozek „unavený“? A jak ho nejlépe stimulovat? Či jaké vitamíny jsou nejlepší pro funkci vašich nervů? Na tyto a další otázky odpovídá primářka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí – MUDr. Michaela Tomanová.

Další články
Nahoru