Dnes Středa - jasno 26°C
Zítra Čtvrtek - skorojasno 26°C
Středa 28. 7. 2021
Svátek má Viktor
Koronavirus
Aktuální informace o šíření epidemie v Praze.
Český jídelníček se od roku 1989 proměnil, v něčem až překvapivě. Co se jí méně a čeho jsme se vzdali?
Maso, knedlíky a rajská omáčka, to je česká klasika. Spotřeba hovězího masa od roku 1989 klesla zhruba o třetinu. Ilustrační foto: Dezidor / Wikimedia Commons

Český jídelníček se od roku 1989 proměnil, v něčem až překvapivě. Co se jí méně a čeho jsme se vzdali?

Češi si v posledních třech desítkách let více oblíbili obiloviny, luštěniny, zeleninu a ovoce. Poklesla naopak spotřeba konzumního mléka, masa, brambor a cukru. 

Od roku 1989 u nás podle statistiků klesla roční spotřeba potravin na člověka o 17,4 kilogramu, v roce 2018 to bylo necelých 790 kilogramů, což jsou 2,2 kilogramu spotřebovaných potravin na den.

Na spotřebu měly po sametové revoluci vliv socioekonomické faktory jako liberalizace cen, tempo růstu reálné mzdy, pestřejší nabídka potravin na trhu a v neposlední řadě také změna stravovacích návyků, životního stylu a omezení samozásobení.

Od roku 1989 došlo k výrazné změně stravovacích návyků především u masa. „Dříve se zkonzumovalo 30 kilogramů hovězího masa na obyvatele, dnes spotřeba hovězího masa představuje 8,7 kilogramu. Naopak u drůbežího masa došlo k nárůstu spotřeby z třinácti kilogramů v roce 1989 na rekordních 28,4 kilogramu v roce 2018,“ uvedl loni předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček.

„Masa jíme o polovinu víc než dřív. Vloni se ho zkonzumovalo 80,3 kilogramu, v roce 1950 48,6 kilogramu a například v roce 1936 jen 38,1 kilogramu. Meziročně se zvýšila zejména spotřeba hovězího a drůbežího,“ sdělil Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ.

V průběhu třiceti let se změnila i struktura spotřeby pekárenských výrobků. V roce 1989 spotřeba chleba dosahovala 56,8 kilogramu na obyvatele a pšeničného pečiva 33 kilogramů. Od té doby se spotřeba chleba snížila zhruba o třetinu, spotřeba pečiva se naopak zvýšila, ročně se ho spotřebuje v průměru přes padesát kilogramů na osobu.

Za posledních třicet let se výrazně zvýšila spotřeba kravského mléka. Zatímco v roce 1989 to bylo 33,5 litru na osobu a rok, před dvěma lety již téměř 60 litrů.  

V porevoluční době se změnila i struktura spotřeby tuků. U živočišných tuků klesla během posledních třiceti let o 41,3 procenta, naopak spotřeba rostlinných tuků o zhruba stejnou hodnotu vzrostla.

Maximálních hodnot v historii sledování spotřeby potravin na obyvatele bylo před dvěma lety dosaženo v roce 2018 u rýže (6,6 kilogramu), těstovin (8,2 kilogramu), přírodních sýrů (11,6 kilogramu), ostatních mléčných výrobků (34,9 kilogramu), rostlinných jedlých tuků a olejů (17,7 kilogramu), luštěnin (3,0 kilogramu), kakaových bobů (2,6 kilogramu) a nečokoládových cukrovinek (3,4 kilogramu).

Jak se stravovací zvyklosti Čechů, kteří konzumují více masa a mléčných výrobků, ale méně obilovin, odráží na jejich váze? Průměrný Čech trpí mírnou nadváhou. Obezitou je ohroženo necelých dvacet procent obyvatel země. Z větší části jde o muže, kteří konzumují méně ovoce a zeleniny než ženy.

Mírnou nadváhou má podle statistiků téměř polovina mužů a zhruba třetina žen. U obezity je to podobná, mírně „vedou muži“. Obezita se totiž týká bezmála pětiny mužů a osmnácti procent jejich protějšků.

Hmotnost souvisí se zdravým pohybem i vyváženou stravou. Vliv na kondici má mimo jiné pracovní fyzická aktivita. Sedavý způsob práce má více než třetina osob ve věku 25 až 64 let. Z větší části se jedná o ženy.

Podíl osob se sedavou aktivitou však roste se vzděláním. Vysokoškoláci mají častěji sedavou práci, ovšem přes týden se více věnují volnočasovým fyzickým aktivitám.

„Volnočasová fyzická aktivita, jako je sport a fitness, je bližší mužům. Tráví jí průměrně 3,6 hodiny týdně, zatímco ženy jen 3,2 hodiny. S přibývajícím věkem však zájem o pravidelný pohyb slábne. Celkem 40 procent dospělých se pravidelně nevěnuje žádné sportovní ani rekreační pohybové aktivitě,“ uvedl ČSÚ v tiskové zprávě.

Statistické zajímavosti

Podle ČSÚ jí dvakrát i vícekrát denně ovoce 21,4 procenta žen, zatímco v takové míře si ho dopřává jen 12 procent mužů.

V českých jídelníčcích přibývá medu, nejvíc se k nám dováží z Ukrajiny, Slovenska a Uruguaye. Nejméně medu jedli Češi v polovině 60. let.


Autor: Karel Netolický

Kampaň vyvrací mýty o spinální muskulární atrofii

Včera ve 23:00

Spinální muskulární (svalová) atrofie patří mezi vrozené nemoci, které zásadním způsobem zasahují do života lidí s tímto onemocněním. Ochabování a ubývání svalstva má za následek nejen potíže s hybností, ale i řadu dalších potíží. Srpen je mezinárodní měsíc SMA už od roku 1996. Při té příležitosti...

V Praze 13 probíhá měření paměti obyvatel

21. června 2021 ve 12:42

Praha 13 díky spolupráci s Českou alzheimerovskou společností opět pořádá měření paměti obyvatel třináctky starších 40 let. Měření se díky velkému zájmu uskuteční ve čtyřech dnech přímo v budově radnice.  

Lidé s roztroušenou sklerózou zasadí slunečnice

19. června 2021 v 08:15

Desítky slunečnic zasadí v pondělí 21. června ve 13 hodin pacienti s roztroušenou sklerózou v Kateřinské zahradě v Praze. Akce s názvem Rozsviťme Českou republiku odstartuje ve 13 hodin. Pacienti chtějí upozornit na nemoc, kterou v Česku trpí přes 20 000 lidí. 

Bulovka spustila interní tísňovou linku

18. června 2021 v 07:33

Od června letošního roku funguje v rámci celého areálu Fakultní nemocnice Bulovka (FNB) interní tísňová linka. 

Další články
Nahoru