dnes
Pátek - jasno
31°C
zítra
Sobota - zatazeno
33°C
pozítří
Neděle - skorojasno
30°C
Lifestyle / Zdraví

České pacientky mají při závažnosti diagnózy štěstí v neštěstí, takový luxus nemají ani pacientky v některých vyspělých zemích. Úplné vyléčení z nemoci trvá až šest let. Pacientky vnímají emoce jinak než běžná populace, například tolik nerozumí výrazům ob

Proč počet lidí se závažnými poruchami příjmu potravy roste? Který gen je za anorexii odpovědný? Jakou roli při poruchách příjmu potravy hrají emoční centra v mozku? A pomůže psychiatrická reforma v léčbě těchto pacientek?

Závažných onemocnění poruchami příjmu potravy stále přibývá – a to jak ve světě, tak i u nás. Pacientky s poškozeným zdravím, bez funkčních vztahů a zájmů a s nekončícím strachem z tloušťky se na Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze léčí několik týdnů až měsíců. Úplné vyléčení z nemoci trvá většinou pět šest let. Lékaři stále hledají nové možnosti léčby, základem ale od prvních historických kazuistik zůstává – dosáhnout normální hmotnosti, smířit se s tím a vrátit se k životu.

České pacientky mají při závažnosti diagnózy štěstí v neštěstí. Mohou totiž v ústavní léčbě, která je někdy při nabírání hmotnosti z hlediska další prognózy nejpřínosnější, zůstat několik týdnů až měsíců. „Takový luxus nemají ani pacienti v některých vyspělých zemích,“ říká profesorka Hana Papežová, vedoucí lékařka Centra pro léčbu poruch příjmu potravy Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, která je hlavní pořadatelkou letos již 11. mezinárodní interdisciplinární konference o poruchách příjmu potravy a obezitě. 

Skryté i během hospitalizace

V populaci psychiatři evidují 1 až 1,5 % osob s anorexií a cca 3 % s bulimií, celkem je tedy v populaci asi 5 % nemocných s poruchami příjmu potravy. Dívek s anorektickým chováním, podle Hany Papežové, stále přibývá. Proč? Roli hraje více faktorů. Reálný počet pacientů je stále trochu skrytý, protože řada z nich se komplexní psychologicko-psychiatrické léčbě vyhýbá, nebo je léčena neodborně, mimo mapované zdravotní služby.

Pacienti zůstávají na interních odděleních nemocnic, kde jsou léčeni pouze pro tělesné následky onemocnění a své skutečné a dlouhodobé problémy s jídelním chováním tají a další péči odmítají. „Přitom potřebují často velmi komplexní zdravotnickou péči, z níž lze právě tu psychologicko-psychiatrickou málokdy vynechat,“ říká Hana Papežová.

Psychiatři už někdy léčí i tři generace pacientů s patologickým jídelním režimem. „Máme matky s anorektickou anamnézou nebo celoživotními nezdravými dietami, kterými svým dětem dávají velmi rizikový příklad,“ podotýká psychiatrička. Svou roli hraje i genetika. Pacientky s diagnózou poruch příjmu potravy se mohou schovávat za extrémně zdravou stravou nebo za různými domnělými alergiemi na potraviny. Lékaři internisté na konferenci poukážou na zkušenosti ze své praxe, kdy se i za střevními problémy může skrývat anorexie.

Vedle mentální anorexie v Centru pro poruchy příjmu potravy lékaři stále častěji pečují o pacienty s psychogenním přejídáním, které je oproti restriktivní anorexii na úplně opačném konci spektra těchto onemocnění.

„V poslední době léčíme více anorektických pacientek, které byly obézní a přešly do opačného extrému. Právě pro anorexii typický strach z tloušťky je u těchto pacientů ještě větší a onemocnění se hůře léčí. Při stanovení diagnózy v těchto případech psychiatři spolupracují i s obezitology,“ podtrhuje profesorka Papežová a připomíná příčiny tohoto problému – nárůst počtu obézních dětí, stigma obezity a kulturální tlak na extrémní štíhlost.

Novinky výzkumu a emoce v léčbě

„Tradiční obor klinické praxe doplňují lékaři Psychiatrické kliniky 1. LF UK moderními vyšetřovacími metodami mozku (kde se ukazuje zásadní role emocí) a zároveň právě nyní psychiatři přicházejí s novými daty genetického výzkumu pacientů s poruchami příjmu potravy. Lékaři a vědci naší fakulty opět dokazují, že posouváme možnosti léčby, a tím lepší i prognózu pacientů,“ řekl profesor Aleksi Šedo, děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo.

vedouci-lekarka-centra-pro-lecbu-poruch-prijmu-potravy-psychiatricke-kliniky-1-lf-uk-a-vfn-prof-mudr-hana-papezova-csc-nahled

Vedoucí lékařka Centra pro léčbu poruch příjmu potravy Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN prof. MUDr. Hana Papežová, CSc

Nové přístupy v léčbě psychiatři stále hledají. Kromě dosažení normální hmotnosti pomáhají pacientkám nalézt cestu zpět do normálního života. S návratem k původním zájmům a kvalitě vztahů mají ale pacientky i po částečném uzdravení problém. Nejedením bývají porušené také kognitivní funkce (např. soustředěnost, schopnost flexibilních rozhodnutí, schopnost rozeznat emoce ostatních). Lékaři se v poslední době věnují také tzv. kognitivní remediaci, tedy propojení podpory poznávacích dovedností a emoční terapie.

„Nesprávné zpracování emocí a reakce na odměnu (kdy se jedinou životní odměnou stalo hubnutí) jsou u poruch příjmu potravy zásadním rizikem. Potvrdilo se, že tyto dívky například hůře snášejí negativní emoce a vyhýbají se řešení problémů. Výzkum pomocí nových zobrazovacích metod (fMRI – funkční magnetická rezonance, EEG – elektroencefalogram) v našem Centru ukazuje, že dívky s poruchami příjmu potravy vnímají emoce jinak než běžná populace, zejména v sociálním kontextu. Například tolik nerozumí výrazům obličeje, které lidé běžně dokážou z tváře druhého vyčíst, nedokážou pak v sociálním poli vnímat ostatní (podobně jako například lidé s autismem), což zhoršuje jejich orientaci ve vztazích během nemoci i po ní,“ vysvětluje Hana Papežová.


Hrozivá čísla: Lidé příznaky často ignorují a nechají nemoc napáchat škody, které již nelze vrátit. O své chorobě neví zhruba 450 000 Čechů, statisíce lidí netuší, že mají ještě jeden problém

Včera ve 13:08

Přibližně 20 % lidí, kteří přišli do vybraných lékáren zkontrolovat stav svých plic, zjistilo, že jim nefungují správně. Lékárníci u nich za pomoci speciálního měřicího přístroje objevili určitou míru obstrukce. Ta se při měření projevuje tak, že člověk nedokáže vydechnout plyny z plic tak rychle,...

Závažné onemocnění s nenápadnými příznaky, ale fatálním dopadem na život. Výskyt bohužel přibývá, aktuálně se diagnóza týká 200 tisíc Čechů. Spousta lidí to mylně omlouvá věkem a přepracovaností

13. srpna 2018 ve 23:13

Závažné onemocnění s nenápadnými příznaky, ale fatálním dopadem na život. Aktuální diagnóza pro 200 tisíc Čechů.To je chronické srdeční selhání, které se rozvíjí postupně, aniž by si člověk připustil problém. Matoucí je, že příznaky nemusí na první pohled se srdcem vůbec souviset. Spousta Čechů je...

Zkracují život až o 10 let, trpí jimi mnoho lidí. Zde jsou příčiny, postihují všechny věkové kategorie, výjimkou nejsou děti. Včasná diagnóza je zásadní

13. srpna 2018 ve 20:39

V Evropě postihují revmatická onemocnění více než 120 miliónů lidí – více lidí než kterákoli jiná skupina onemocnění. Revmatická onemocnění se proto řadí na první příčky důvodů pracovní neschopnosti. Jejich příčinou mohou být metabolické či hormonální změny v organismu, degenerativní procesy nebo...

Prosekneme 2018 nabídne hudbu, workshopy a soutěže

12. srpna 2018 v 08:19

Prosekneme, akce Prahy 9, se koná v Parku Přátelství 30. srpna od 15 hodin. O hudební produkci se postarají Mc Gey, Kenny Sherwood a další. Připraveny budou workshopy jako bodypainting, žonglování nebo graffiti.

Praha ve spolupráci s pivovarem Lobkowicz bojuje pivem proti smogu. Plnou lednici může vyhrát i vaše firma

8. srpna 2018 v 11:53

S netradiční formou ochrany životního prostředí přichází projekt Čistou stopou Prahou ve spolupráci s pivovarem Lobkowicz. Pivo Pražský chodec je prvním pivem, které bojuje proti znečištění ovzduší. Pražský chodec totiž vyzývá řidiče, aby nechali alespoň jedno odpoledne auto v garáži, zašli...

Jak v létě na zahrádce šetřit vodou

1. srpna 2018 v 09:14

Říká se, že Česká republika je střechou Evropy a významnou pramennou oblastí. Jednoduše řečeno, voda od nás pouze odtéká, ale žádná k nám nepřitéká. V tomto ohledu jsme tedy odkázáni jen na srážkovou vodu. Opatření proti suchu je téma, které by Čechy mělo zajímat. Letošní teplé jaro a málo srážek...

Porodnice U Apolináře má první čerstvé absolventky bakalářského studia Porodní asistence

24. července 2018 v 19:23

Před třemi lety otevřela 1. LF UK na své Gynekologicko-porodnické klinice ve VFN jako první a jediná státní vysoká škola v Praze nový obor Porodní asistentka v bakalářském studijním programu. V těchto dnech toto studium absolvovalo prvních 17 porodních asistentek.

Výčet možných komplikací, počet pacientů i úmrtí v Praze a okolí budí respekt, přitom se lidé se tohoto onemocnění překvapivě nebojí. Může způsobit celoživotní následky a pětina případů končí smrtí

19. července 2018 ve 23:59

Invazivního pneumokokového onemocněním (IPO) se nebojí 8 z 10 dospělých, kteří se účastnili nedávného výzkumu PneuVue. Přitom pneumokok může vyvolat těžký zápal plic, meningitidu, otravu krve s možnými celoživotními následky. A zhruba pětina případů onemocnění končí smrtí.Bakterie Streptococcus...

Další články
Nahoru