dnes
Úterý - jasno
22°C
zítra
Středa - jasno
21°C
pozítří
Čtvrtek - jasno
19°C
Lifestyle / Zdraví

České pacientky mají při závažnosti diagnózy štěstí v neštěstí, takový luxus nemají ani pacientky v některých vyspělých zemích. Úplné vyléčení z nemoci trvá až šest let. Pacientky vnímají emoce jinak než běžná populace, například tolik nerozumí výrazům ob

Proč počet lidí se závažnými poruchami příjmu potravy roste? Který gen je za anorexii odpovědný? Jakou roli při poruchách příjmu potravy hrají emoční centra v mozku? A pomůže psychiatrická reforma v léčbě těchto pacientek?

Závažných onemocnění poruchami příjmu potravy stále přibývá – a to jak ve světě, tak i u nás. Pacientky s poškozeným zdravím, bez funkčních vztahů a zájmů a s nekončícím strachem z tloušťky se na Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze léčí několik týdnů až měsíců. Úplné vyléčení z nemoci trvá většinou pět šest let. Lékaři stále hledají nové možnosti léčby, základem ale od prvních historických kazuistik zůstává – dosáhnout normální hmotnosti, smířit se s tím a vrátit se k životu.

České pacientky mají při závažnosti diagnózy štěstí v neštěstí. Mohou totiž v ústavní léčbě, která je někdy při nabírání hmotnosti z hlediska další prognózy nejpřínosnější, zůstat několik týdnů až měsíců. „Takový luxus nemají ani pacienti v některých vyspělých zemích,“ říká profesorka Hana Papežová, vedoucí lékařka Centra pro léčbu poruch příjmu potravy Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, která je hlavní pořadatelkou letos již 11. mezinárodní interdisciplinární konference o poruchách příjmu potravy a obezitě. 

Skryté i během hospitalizace

V populaci psychiatři evidují 1 až 1,5 % osob s anorexií a cca 3 % s bulimií, celkem je tedy v populaci asi 5 % nemocných s poruchami příjmu potravy. Dívek s anorektickým chováním, podle Hany Papežové, stále přibývá. Proč? Roli hraje více faktorů. Reálný počet pacientů je stále trochu skrytý, protože řada z nich se komplexní psychologicko-psychiatrické léčbě vyhýbá, nebo je léčena neodborně, mimo mapované zdravotní služby.

Pacienti zůstávají na interních odděleních nemocnic, kde jsou léčeni pouze pro tělesné následky onemocnění a své skutečné a dlouhodobé problémy s jídelním chováním tají a další péči odmítají. „Přitom potřebují často velmi komplexní zdravotnickou péči, z níž lze právě tu psychologicko-psychiatrickou málokdy vynechat,“ říká Hana Papežová.

Psychiatři už někdy léčí i tři generace pacientů s patologickým jídelním režimem. „Máme matky s anorektickou anamnézou nebo celoživotními nezdravými dietami, kterými svým dětem dávají velmi rizikový příklad,“ podotýká psychiatrička. Svou roli hraje i genetika. Pacientky s diagnózou poruch příjmu potravy se mohou schovávat za extrémně zdravou stravou nebo za různými domnělými alergiemi na potraviny. Lékaři internisté na konferenci poukážou na zkušenosti ze své praxe, kdy se i za střevními problémy může skrývat anorexie.

Vedle mentální anorexie v Centru pro poruchy příjmu potravy lékaři stále častěji pečují o pacienty s psychogenním přejídáním, které je oproti restriktivní anorexii na úplně opačném konci spektra těchto onemocnění.

„V poslední době léčíme více anorektických pacientek, které byly obézní a přešly do opačného extrému. Právě pro anorexii typický strach z tloušťky je u těchto pacientů ještě větší a onemocnění se hůře léčí. Při stanovení diagnózy v těchto případech psychiatři spolupracují i s obezitology,“ podtrhuje profesorka Papežová a připomíná příčiny tohoto problému – nárůst počtu obézních dětí, stigma obezity a kulturální tlak na extrémní štíhlost.

Novinky výzkumu a emoce v léčbě

„Tradiční obor klinické praxe doplňují lékaři Psychiatrické kliniky 1. LF UK moderními vyšetřovacími metodami mozku (kde se ukazuje zásadní role emocí) a zároveň právě nyní psychiatři přicházejí s novými daty genetického výzkumu pacientů s poruchami příjmu potravy. Lékaři a vědci naší fakulty opět dokazují, že posouváme možnosti léčby, a tím lepší i prognózu pacientů,“ řekl profesor Aleksi Šedo, děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo.

vedouci-lekarka-centra-pro-lecbu-poruch-prijmu-potravy-psychiatricke-kliniky-1-lf-uk-a-vfn-prof-mudr-hana-papezova-csc-nahled

Vedoucí lékařka Centra pro léčbu poruch příjmu potravy Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN prof. MUDr. Hana Papežová, CSc

Nové přístupy v léčbě psychiatři stále hledají. Kromě dosažení normální hmotnosti pomáhají pacientkám nalézt cestu zpět do normálního života. S návratem k původním zájmům a kvalitě vztahů mají ale pacientky i po částečném uzdravení problém. Nejedením bývají porušené také kognitivní funkce (např. soustředěnost, schopnost flexibilních rozhodnutí, schopnost rozeznat emoce ostatních). Lékaři se v poslední době věnují také tzv. kognitivní remediaci, tedy propojení podpory poznávacích dovedností a emoční terapie.

„Nesprávné zpracování emocí a reakce na odměnu (kdy se jedinou životní odměnou stalo hubnutí) jsou u poruch příjmu potravy zásadním rizikem. Potvrdilo se, že tyto dívky například hůře snášejí negativní emoce a vyhýbají se řešení problémů. Výzkum pomocí nových zobrazovacích metod (fMRI – funkční magnetická rezonance, EEG – elektroencefalogram) v našem Centru ukazuje, že dívky s poruchami příjmu potravy vnímají emoce jinak než běžná populace, zejména v sociálním kontextu. Například tolik nerozumí výrazům obličeje, které lidé běžně dokážou z tváře druhého vyčíst, nedokážou pak v sociálním poli vnímat ostatní (podobně jako například lidé s autismem), což zhoršuje jejich orientaci ve vztazích během nemoci i po ní,“ vysvětluje Hana Papežová.


Touto ztrátou jsou v Česku ohroženy tisíce lidí, a to i kvůli nemocem, které přes pokroky v medicíně zatím nelze vyléčit

13. října 2018 ve 22:34

Ztrátou zraku jsou v České republice ohroženy tisíce lidí, a to kvůli nemocem, které i přes pokroky v medicíně zatím nelze vyléčit. Oproti minulosti je velkým problémem, že velká část lidí se slepotou ztrácí i přístup k počítači, na který byli celý život zvyklí. Přestože řada pacientů o tom, že...

V Česku je postiženo touto nemocí až 300 000 lidí. Řada jich trpí zbytečně v důsledku nesprávné nebo opožděné diagnózy

11. října 2018 v 18:56

Lupénka je chronické, zánětlivé onemocnění kůže, kterým je ve světě postiženo nejméně 100 milionů lidí. V České republice je to 200 až 300 tisíc osob. Není to ale jen nemoc kůže, s lupénkou souvisí i jiné závažné nemoci, k nimž patří zánětlivé onemocnění kloubů (psoriatická artritida),...

Banalita, který může ohrozit váš život. Podle chirurga Fraška mohou lidé riziko problémů sami některými kroky snížit

9. října 2018 ve 23:01

Kdo z nás nikdy nezkoumal svoje břicho, které většinou vidíme jako příliš velké? Neplatí ale, že za všechno, co v této partii přebývá, může tloušťka. Vyklenutí v oblasti břicha, pupku, ale i třísla nebo stehna bývá často příznakem kýly. A ta, když ji zanedbáme, může ohrozit i náš život. Kýla, ať...

Revmatici v pohybu. Startuje akce, jejímž cílem je rozhýbat nemocné

8. října 2018 v 10:26

Nejméně o kilometr navíc k současným třem si hodlá sedmdesátiletá Marie Stařičná navýšit svou denní dávku chůze. A to od 12. října. Důvod? Zapojila se do nové výzvy Revma v pohybu, kterou vyhlašuje pacientská organizace Revma Liga ČR ve Světový den artritidy. Revmatici si sami určí, kolik by daný...

Tento nešvar, který je ohrožuje na životě, se týká nejčastěji vysokoškoláků a boháčů. Riziko je u nich pětkrát vyšší než u lidí bez maturity!

4. října 2018 ve 20:41

Být neustále dostupný a online je fenomén dnešní doby. Na nebezpečí tohoto chování za volantem se dlouhodobě snaží upozornit kampaň České asociace pojišťoven #nepozornostzabíjí. Velká část řidičů totiž zákaz používání mobilních zařízení během jízdy zcela ignoruje. Podle průzkumu společnosti...

V tomto jsou podle primáře Stodůlky Češi velcí lajdáci. Fakta to dokazují, není na ně hezký pohled. Přitom včasné odhalení problému je pro jeho léčbu zásadní

4. října 2018 ve 13:04

Světový den zraku letos připadá na 10. října. Tento den má upozornit na problémy spojené se zrakovými vadami, jako je například slepota či různé poruchy vidění a dioptrické vady. V Česku počty lidí s oční vadou neustále stoupají, navíc se snižuje věk pacientů. V péči o zrak ale Češi...

Další články
Nahoru