České buňky pomohly nemocným v Německu, USA, Velké Británii, nejdále cestovaly do Austrálie
17. září 2020 14:23
Lékaři Kliniky hematologie a dětské onkologie FN Motol v Praze od roku 1989 transplantovali již více než 1 000 dětských pacientů a dodnes jsou jediným pracovištěm v Česku, kde jsou prováděny nepříbuzenské transplantace kostní dřeně.
„Čas na transplantaci je ve chvíli, kdy léčba standardní chemoterapií selhává nebo není schopna zlikvidovat nádorové buňky bez závažného poškození zdravé krvetvorby a imunitního systému. Na rozdíl od dospělých je ale v pediatrii transplantace mnohem častěji využívána i v léčbě získaných i vrozených nenádorových onemocnění krvetvorby – například u těžkých poruch krvetvorby, imunitního systému či některých dědičných poruch metabolismu,“ vysvětluje Petr Sedláček, vedoucí lékař Transplantační jednotky Kliniky dětské hematologie a onkologie FN Motol v Praze.
Až 80 procent dárců kostní dřeně pro děti pochází z registrů z celého světa, jen čtvrtina z nich je přímo z registrů v České republice. „V letošním roce bychom rádi dosáhli magického čísla 100 tisíc registrovaných dárců. To je zhruba polovina naší cesty ke splnění letitého snu, totiž aby většina českých pacientů nalezla svého dárce u nás a nemuseli jsme je hledat v zahraničí,“ uvedl Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.
„Pro dětské pacienty z FN Motol vyhledáváme vhodné dárce nejen ve své databázi, ale i v databázích zahraničních registrů, a to již od počátku vzniku nepříbuzenského transplantačního programu. Pro představu, v letošním roce jsme zprostředkovali již 16 transplantací pro děti ve FN Motol a dalších 41 transplantací pro české a zahraniční pacienty. To vše i za velmi komplikovaných podmínek během pandemie covid-19,“ říká vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk v pražském IKEMu Marie Kuříková.„V loňském roce bylo ze zahraničí importováno 137 buněk, z nadpoloviční většiny to bylo z Německa. České buňky se nejčastěji vydaly na pomoc nemocným v Německu, USA a Velké Británii, nejdále pak cestovaly do Austrálie,“ přibližuje vedoucí lékařka koordinačního centra Českého národního registru dárců dřeně Jana Navrátilová.