Dnes Úterý - zatazeno 23°C
Zítra Středa - obcasny-dest 20°C
Úterý 3. 8. 2021
Svátek má Miluše
Koronavirus
Aktuální informace o šíření epidemie v Praze.
Komentáře

Červíčková: Novela antidiskriminačního zákona přináší průlom ve vymáhání práv obětí

Senioři odmítaní doktory nebo rodičovství jako nepřekonatelná překážka při hledání práce. Diskriminaci se v Česku stále daří, změnit by to ale mohla novela antidiskriminačního zákona, kterou Poslanecké sněmovně předložila poslankyně Monika Červíčková (ANO).

Antidiskriminační zákon letos v České republice slaví 10 let od přijetí, bohužel jde však spíš o smutné výročí: diskriminace je totiž u nás stále na denním pořádku, v některých oblastech dokonce ve větší míře než dřív. Jednou z nich je například poskytování zdravotní péče seniorům, kterému se lékaři pod nejrůznějšími záminkami čím dál častěji brání. Skutečný důvod je přitom prostý, zdravotní úkony bývají příliš nákladné a pojišťovny je nechtějí hradit.

Obdobně se diskriminaci daří i na trhu práce. Málokdo už se dnes pozastavuje nad inzeráty hledajícími novou posilu do „mladého kolektivu“. Zvlášť ohrožení jsou pak uchazeči o práci po padesátce, kteří v současné době tvoří největší skupinu nezaměstnaných v České republice: nechybí jim znalosti, zkušenosti ani praxe, ve výběrových řízeních však pro ně automatický diskriminační prvek představuje právě věk.   

Nevyhovující situaci by však nyní mohla změnit novela antidiskriminačního zákona, kterou Poslanecké sněmovně v pátek předložila skupina poslanců. Iniciátorku návrhu, poslankyni Moniku Červíčkovou (ANO), vedla k předložení novely mimo jiné osobní zkušenost: 

„V roce 2009 jsem založila neziskovou organizaci, která pomáhá nezaměstnaným starším 50 let najít pracovní uplatnění. Právě tato generace totiž na trhu práce narážela (a bohužel stále naráží) na diskriminační jednání. Jako řada dalších jsme od přijetí antidiskriminačního zákona čekali výrazné zlepšení situace spočívající v možnosti dosáhnout odstranění nejrůznějších podob diskriminačního jednání. Praxe ale ukázala, že zákon není v tomto směru příliš efektivní a navíc obsahuje odlišné řešení otázky důkazního břemene pro některé druhy diskriminace. Jinými slovy, současné znění antidiskriminačního zákona je samo o sobě diskriminační. Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie je také česká verze antidiskriminačního zákona velmi úsporná, pokud jde o možnosti vymahatelnosti nápravy, a chybí v ní i institut tzv. veřejné žaloby, která má hlavně preventivní účinky,“ vysvětlila Červíčková. 

Co tedy zmíněná novela přináší? Klíčové jsou dva aspekty. Prvním je přesun důkazního břemene ze žalobce na žalovaného, jenž musí vyvrátit domněnku, že bylo jeho jednání motivováno diskriminačním důvodem. Žalobce přitom musí prokázat samotný fakt, že došlo k jednání, které by mohlo být vnímáno jako diskriminační, jinak v řízení nemůže uspět. Princip přesunu důkazního břemene již sice ve stávající právní úpravě je, pro oběti diskriminace je ale nastaven nerovně: uplatňuje se např. u diskriminovaných příslušníků etnických menšin, nikoliv však u seniorů. Přesunem důkazního břemen dojde ke zrovnoprávnění všech obětí oběti diskriminace, které budou mít stejné procesní možnosti prokázat svou diskriminaci a domoci se svých zaručených práv. 

Druhým průlomovým prvkem, který novela přináší, je zavedení možnosti nevládních neziskových organizací vystupovat v antidiskriminačních sporech prostřednictvím tzv. veřejné žaloby. K podání žaloby, v níž by byla osobně identifikována diskriminovaná osoba, novela vyžaduje jejího předchozího souhlasu. V jakých případech by se institut veřejné žaloby mohl uplatnit? Mimo jiné preventivně, třeba u výše zmíněných diskriminačních inzerátů. „Institut veřejné žaloby může zafungovat preventivně i v případě některých kolektivních smluv, kde se vyskytuje ustanovení zamezující vyplacení bonusů či odměn pracujícím seniorům,“ doplnila Červíčková. 

Tisková zpráva Ing. Moniky Červíčkové, poslankyně Parlamentu ČR

Články uveřejněné v rubrice KOMENTÁŘE nemusí vyjadřovat stanoviska a názory redakce


Další články
Nahoru