Černých odběrů vody v Praze loni ubylo, škody a pokuty dosáhly několik milionů korun
24. února 2026 16:14
Přidejte si nás na domovskou „Nejčastější příčinou byla loni neoprávněná manipulace s vodoměrem, a to ve více než 80 procentech případů. Následovaly neměřená odbočka před vodoměrem a neevidovaná vodovodní přípojka,“ uvedl tiskový mluvčí PVK Tomáš Mrázek.
V případě nelegální produkce odpadních vod bylo prošetřeno 92 případů a prokázáno bylo 84 případů. V 95 procentech šlo o nepřihlášenou kanalizační přípojku a přímé napojení do revizní šachty.
PVK vytipovávají potenciální černé odběry kontrolou odběrných míst z vlastní databáze. Pokud stávající smlouva na vodné neobsahuje ujednání o odvádění odpadních, respektive srážkových vod kanalizací pro veřejnou potřebu, provedou v nemovitosti kontrolu.
Firma také kontroluje objekty, které nejsou v její databázi (jedná se o vlastní studně) s ohledem na napojení do veřejné kanalizace. Do soukromých objektů zaměstnanci PVK vstupují vždy za přítomnosti vlastníka objektu. PVK žádají i příslušný místní úřad (státní stavební dohled) o případnou pomoc. Stav vypouštění odpadních vod zjišťuje PVK také pomocí kamerového průzkumu a speciálních úkonů.
Na základě přešetření společnost stanoví výši způsobené škody. Pokud nelze objektivně zjistit dobu užívání, ani ji stanovit pomocí stavebních úřadů nebo dodavatelských společností a užívání nemovitosti trvá delší dobu, dobu trvání neoprávněného odběru či neoprávněného vypouštění stanoví PVK v souladu s občanským zákoníkem a zpravidla fakturují náhradu škody za dobu tří let před datem zjištění neoprávněného odběru či neoprávněného vypouštění.
„PVK provozují vodovodní síť v délce 3 700 kilometrů, dalších téměř tisíc kilometrů připadá na vodovodní přípojky. PVK zásobují pitnou vodou na 1,4 miliónu obyvatel hlavního města a 285 tisíc obyvatel Středočeského kraje," sdělil Mrázek.
Stoková síti měří 3 937 kilometrů, délka kanalizačních přípojek dosahuje 1 041 kilometrů. Chod celé sítě zajišťuje také 350 čerpacích stanic. Zhruba 92 procent odpadních vod je odváděno na Ústřední čistírnu odpadních vod v Bubenči, zbytek na některou z 21 pobočných čistíren, které se nacházejí v okrajových částech metropole.
